Prověrka předchází pád

28.2.2017
Zátěžový test se v dřevních dobách cyklistiky a sportu vůbec týkal pouze výkonnostně zaměřených jedinců, v současné době zaslechnete tento pojem z úst cyklistů všeho zaměření, nasazení a věku. Je totiž správně spojován nejen s výkonem, ale především se zdravím. Existuje ale více typů sportovního vyšetření, takže je dobré vědět nejen to, který je pro koho vhodný <br /> a který už třeba zbytečný, ale také jak s výsledky měření naložit. <br />

Co se vlastně skrývá pod terminologií zátěžový test, spiroergometrie, laktátová křivka a podobně? Jde o zdravotní stav sportovce? Měření jeho výkonnosti, stanovení tréninkových zón? Ano, všechny tyto termíny jsou důležité pro sportovní rozvoj cyklisty. Co tedy vybrat, který test podstoupit?

Základní kroky
Nejdůležitějším a současně nejzákladnějším testem je test zdravotního stavu při zátěži. A vlastně nejen při zátěži. Opravdu prvním krokem musí být lékařské vyšetření zdravotního stavu sportovce, to je pověstná vstupní brána do sportovní diagnostiky – jen zdravý sportovec může rozvíjet své fyziologické parametry, ale také si sportem neublíží, nepoškodí své zdraví nevhodným nasazením. Zdravotní stav bez zátěže vám může zjistit každý praktický lékař – jednou ročně má každý z nás například nárok na bezplatný odběr krve a zjištění tzv. krevního obrazu, o možnostech pravidelné roční prohlídky vás bude informovat váš praktický lékař. Ten vás poté také seznámí s vaším zdravotním stavem a upozorní na možná rizika.

Pravidelnost žádá o stupeň víc
Pro ty z nás, jimž se sport stal pravidelně provozovaným koníčkem, je ale důležité a vhodné otestovat svoje zdraví i při zatížení. Z tohoto důvodu je nejlepší zamířit přímo ke sportovnímu lékaři. U něj absolvujete vstupní prohlídku stejně jako u praktického lékaře, ale navíc vám zde ještě otestují především EKG a krevní tlak při zatížení. To se nejčastěji odehrává na stacionárním ergometru (pro cyklisty ideální), nebo na pásovém běhátku. Zvyšováním zátěže stoupá tepová frekvence a lékař měří v průběhu výkonu EKG a krevní tlak.
Tento test je velmi důležitý ze zdravotního hlediska, ale příliš nevypovídá o výkonnostních parametrech sportovce. Je proto velmi vhodný pro hobby jezdce, kteří baží po zážitcích z jízdy krajinou a ne po výsledcích na závodních kláních a neustálém sledování displeje měřiče tepové frekvence na řídítkách.

Nejčastější forma testu – W170
Nejdéle a stále nejčastěji používaným testem především v nemocnicích, kde se měří fyzická zdatnost, je tzv. test W170. Při něm se určí dosažený výkon při tepové frekvenci 170 úderů za minutu, která by mohla velice hrubě odpovídat anaerobnímu prahu. Tato hodnota se porovná s tabulkami odpovídajícími věku a pohlaví testovaného. Nejčastěji se tento test používá u vyšetření zaměstnanců s fyzicky náročnou profesí (například hasičů, vojáků, policistů apod.).
Samotný test velice málo vypovídá o trénovanosti, téměř nic o schopnostech aerobních a vůbec nepomáhá určit tréninkové oblasti. Při W170 se neměří laktát, ani se neprovádí spirometrie. Pro větší objektivitu výsledku je potřebné dosažený výkon vydělit hmotností testovaného a porovnávat počet wattů na kilogram hmotnosti. Test je naprosto dostačující pro zhodnocení zdravotního stavu při zátěži (za předpokladu, že se měří tep na úrovni EKG a krevní tlak). Při pravidelném tréninku by se vám měla hodnota výkonu při tepu 170 od vyšetření k vyšetření zvyšovat. Špičkové výkony udávané v tabulkách se odehrávají v rozmezí 4 – 5 W/kg. S vaším zdravotním stavem vás opět seznámí lékař.

Spiroergometrický test
Základ tohoto testu, na hierarchii sportovních měření o stupeň vyššího než předchozí případ, je stejný jako u W170, jde o měření tepové frekvence při zvyšující se zátěži. Také může probíhat na cyklistickém ergometru nebo pásovém běhátku, některé laboratoře jej provádějí i na veslovacím trenažéru. V případě tohoto měření ale dostanete na obličej masku a jsou vám měřeny vdechnuté a vydechnuté plyny. Z rozdílu těchto parametrů je stanovena spotřeba kyslíku a výdej oxidu uhličitého. Nejdůležitější hodnotou získanou při tomto testu je spotřeba kyslíku, respektive maximální spotřeba kyslíku na kilogram váhy. Uvádí se v mililitrech spotřebovaného kyslíku na kilogram hmotnosti za minutu. Tento test vypovídá mnohem více o vašich schopnostech, lze z něho odvodit celkem přesně anaerobní práh, aerobní pouze přibližně. Tím lze i určit poměrně dobře tréninkové zóny.

V protokolu z vyšetření se uvádějí nejčastěji tyto hodnoty a parametry:
* čas měření – v minutách a sekundách (zátěž se přidává poměrně rychle)
* zátěž v době měření ve wattech
* celková ventilace v litrech za minutu
* celková spotřeba kyslíku v mililitrech za minutu
* celková hodnota vydechnutého oxidu uhličitého v mililitrech za minutu
* RQ – respirační ekvivalent poměru plynů (v rozmezí hodnot RQ 0,88 až 1,11 se stanovuje anaerobní práh, podle průběhu křivek plynů a jejich vzájemného vztahu a na hranici přibližně RQ 0,8 pak práh aerobní, ale ten jen velice nepřesně).

RQ při maximální zátěži vypovídá o schopnosti práce ve vysokém kyslíkovém dluhu – i když provozujete vytrvalostní sport s převahou aerobní práce, potřebujete i dobrou schopnost práce v tzv. kyslíkovém dluhu. Příliš jednostranným tréninkem zaměřeným na vytrvalost můžete nechtěně snížit své schopnosti v této oblasti a budete mít problémy s intenzitou při soutěži. Je proto důležité zařazovat intenzivní tréninkové jednotky v průběhu celého roku, v přípravném období samozřejmě méně než v sezoně. Maximální hodnoty RQ by měly dosahovat u sportovců nad hranici 1,15.
Z celkové spotřeby kyslíku se přepočtem z hmotnosti testovaného jedince určuje spotřeba kyslíku v mililitrech za minutu na jeden kilogram. Je to schopnost přenosu a spotřeby kyslíku v celém řetězci fungování organizmu (plíce, krev, sval). Špičkové hodnoty VO2max jsou okolo 80 ml, velmi dobré nad 60 ml. Pravděpodobně nejlepší hodnoty budete mít na začátku závodního období, po objemovém tréninku, v závodech a s přibývajícím objemem intenzit tento parametr může klesat. Je důležité tento pokles udržet v co nejpřijatelnější podobě, tedy v sezoně zařazovat i vytrvalost a tréninky kompenzační pro udržení vysoké hodnoty spotřeby kyslíku. Ženy mají hodnoty nižší, také se stoupajícím věkem se tyto parametry snižují. Ještě se uvádí spotřeba kyslíku na jednotku srdečního pulsu.
Také spiroergometrie splňuje kritéria zdravotního zátěžového vyšetření za předpokladu měření tlaku a monitorování EKG. Při hodnocení spiroergometrie lze dobře porovnávat vlastní výsledky z minulosti (je vhodné porovnávat testy ve stejném ročním období) a porovnávat sportovce ve skupině. Pro závodníky to ale stále není maximum.

Laktátová křivka
V samé podstatě tento test nenahrazuje lékařské zátěžové vyšetření. Samozřejmě může být spojen se zdravotním vyšetřením jak obecného charakteru, tak i zátěžovým testem, ale většinou se neprovádí. Smyslem tohoto testu je přesné stanovení tréninkových zón, prahu aerobního i anaerobního. Test také probíhá na ergometru, kde se dá zvyšovat zatížení, to se ovšem provádí v delších intervalech. Na určité zátěži se jede tři až pět minut a na konci se odebírá kapilární krev pro analýzu laktátu. Stupňů zatížení by mělo být asi šest. Hodnota laktátu se vztahuje k výkonu a tepové frekvenci.
Výhodou laktátového testu je možnost sledování průběhu tvorby laktátu v průběhu celého testu. Tvar laktátové křivky vypovídá o celém spektru našeho výkonu, od nízkého zatížení, kde se odehrávají tzv. kompenzační tréninky, přes aerobní a anaerobní vytrvalost až po maximální intenzitu. Laktátová křivka se také dobře porovnává ve vlastní historii i při porovnávání skupin závodníků. Samozřejmě je dobré porovnání provádět ve výkonu na kilogram hmotnosti. Absolutní hodnota laktátu není až tak podstatná (vytrvalci dosahují poměrně nízké, do 10 mmol, rychlostně orientovaní cyklisté dosahují až okolo 20 mmol). Podstatné jsou průběh laktátové křivky a dosažení hranic aerobního a anaerobního prahu. Prahy se nejčastěji určují hodnotou 2 mmol (aerobní) a 4 mmol (anaerobní). V poslední době se určují hodnoty individuální, které při vytrvalostních sportech jsou přesnější (většinou je to hodnota více či méně nižší).

Antropologie
Často se při testech provádí také antropologické vyšetření, to znamená zhodnocení tělesných parametrů, jako je výška, váha, objem plic, podíl svalů, tuků a kostry na hmotnosti testovaného, tělesné obvody (hrudník, břicho, paže, nohy apod.). Tyto parametry by se měly systematicky sledovat především u mládeže, u dospělého člověka na konci růstového věku již záleží spíše na zdravotním hledisku – ochablé svalstvo nepoužívaných svalových skupin, špatná podpora kosterního skeletu, zkracování svalů, tělesná váha, procento tuku apod.

Biochemické vyšetření
Tato metoda vyšetření krve by měla být součástí zdravotního vyšetření, ale také výkonnostního testu. Může napovědět více o příčinách některé anomálie nebo poklesu sledovaných parametrů. Například hodnoty hematokritu úzce souvisí se spotřebou kyslíku. Výkonnostní sportovec by měl znát své standardní hodnoty hematokritu – podle jejich kolísání může odvozovat své tréninkové a závodní schopnosti. Také závodník s licencí UCI musí vědět, zda jeho hodnoty hematokritu nepřesahují hranici 50 a tím se nedostává do zakázaného pásma – může přijít pozastavení činnosti, pokud neprokáže vrozené dispozice.
Libor Matějka
Foto: Jerry Efeb a autor

Spousta možností
Je dobré vědět, jaké jsou možnosti sportovního laboratorního vyšetření, ještě lepší pak znát i místa, kam lze za touto službou vyrazit.
Přikládáme proto seznam českých sportovních laboratoří a vybrané sportovní lékaře s kontakty a možnostmi, které nabízejí. Seznam laboratoří a lékařů (ne vyčerpávající, ale poměrně ucelený), pracovišť sdružených pod Českou společností tělovýchovného lékařství, najdete na internetových stránkách www.cstl.cz, jen pozor – tyto stránky byly aktualizovány na přelomu tisíciletí a ne všechny kontakty platí.

• Některé laboratoře jako například pražské Casri nebo brněnský SportLab nabízejí také výjezdy za zákazníkem – cyklisté si mohou objednat vyšetření laktátového testu v místě svého bydliště. Vzhledem k cestě odborníka s vybavením za vámi samozřejmě platí, že čím větší skupina (limitem jsou možnosti vyšetření – kolik lidí je za jeden den možné vyšetřit), tím je vyšetření dostupnější.

legenda:
A – základní zdravotní vyšetření, B – spiroergometrie, C – ergometrie, D – laktátová křivka, E – biochemie, F – antropometrie, G – hematokrit

Praha
Centrum zátěžové medicíny LF UK
Salmovská 5, 120 00 Praha 2
A-G
tel: 224 965 728, 224 965 730
http://utl.lf1.cuni.cz/article.asp?nDepartmentID=1737&nArticleID=4745&nLanguageID=1

Klinika tělovýchovného lékařství FNM
V úvalu 84, 150 06 Praha 5 – Motol
A, B, C, D, F, G
tel. 224 435 501, 224 435 530, 224 435 523
http://www.fnmotol.cz/html/zdravotnicka_pracoviste/zp.php?lang=cz&id=42

Casri
Podbabská 3, 160 00 Praha 6
B-G
tel. 235 319 171, MUDr. Martínek
www.casri.cz

Ústav preventivního a sportovního lékařství, s.r.o.
budova FTVS, blok E
J. Martího 31, 160 00 Praha 6
A-G
tel. 220 172 039, MUDr. Šrámek
www.upsl.cz

Sportmed
Partyzánská 7, 170 06 Praha 7
A-G
tel. 266 753 525
MUDr. Fojtík
www.vidivici.cz/sportmed/a.html?PHPSESSID=8f812063024ea15298f3dd0ace1c4dec

Středočeský kraj
nemocnice Kolín
Žižkova 146, 280 20 Kolín III
A-G
tel. 321 756 296, Dr. Taftlová
www.nemocnicekolin.cz/?id=oddeleni&odd=tel

nemocnice s poliklinikou Mělník
Pražská 528, 276 01 Mělník
A, C
tel. 315 639 241

ČSTV-Sportcentrum
Kostelecká 1776, 250 01 Brandýs nad Labem
B-G
tel. 326 904 401, MUDr. Bohumil Svášek
ordinační doba: odpoledne nebo večer po 17 hod – regenerace

MUDr. Ivana Folková
Tyršova 737, 269 01 Rakovník
A-G
tel. 313 511 446
http://lekar.zdravcentra.cz/ivana.folkova/?ID=-4&#ORD359074

Královéhradecký a Pardubický kraj
Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN
Fakultní nemocnice
Hradecká 1172, 500 05 Hradec Králové
A-G
tel. 495 834 236, 495 833 860

Laboratoř sportovní motoriky
Dubový vrch 714, 460 15 Liberec
A-G
tel. 485 355 154-5, 732 765 015
http://sportovnilaborator.tul.cz

Ústecký kraj
MedicinSport MUDr. Josef Rolc
Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem
A-G
tel. 475 200 196
www.medicinsport.cz

Jihočeský kraj
Ambulantní klinika Medipont MUDr. Ivana Prollová
Matice školské 1786/17, 370 01 České Budějovice
A-F
tel. 387 730 289

Kraj Vysočina
Irena Čermáková, praktický a tělovýchovný lékař
Vrchlického 57, 586 01 Jihlava
A, C, F
tel. 567 574 543

Jihomoravský kraj
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
oddělení funkční diagnostiky a tělovýchovného lékařství
Pekařská 53, 656 91 Brno
A-G
tel. 543 182 992
www.fnusa.cz/ambulance.php?kli=33

Ústav sportovní medicíny
Křížkovského 22, 603 00 Brno
A-G
tel. 543 211 367, 543 212 226
http://web.quick.cz/usm/index2.html

tělovýchovné lékařství
Jílkova 167, 615 00 Brno-Židenice
A, C, F
tel. 604 785 994, Doc. MUDr. Jan Novotný
www.sweb.cz/honza.novotn/ordinace.htm

ambulance Sportovní Medicíny Fakultní nemocnice Brno
oddělení funkčního vyšetřování
Jihlavská 20, 625 00 Brno-Bohunice
tel. 532 233 173, nebo 171
A-G

ambulance tělovýchovného lékaře
poliklinika Břeclav
Bratří Mrštíků 38, 690 02 Břeclav
A, B, F
tel. 519 303 287, MUDr. Jan Stráník
www.fnbrno.cz/article.asp?nDepartmentID=28&nArticleID=48&nLanguageID=1

Severomoravský kraj
Ústav fyziologie a patofyziologie
Zdravotně sociální fakulta Ostravská univerzita v Ostravě
Syllabova 19, 703 00 Ostrava – Zábřeh
tel. 596 781 627, 597 460 517, MUDr. Zdeněk Jirák
A-G
http://zsf.osu.cz/ufy/index.php?id=1387

Klinika tělovýchovného lékařství FN Olomouc
I.P.Pavlova 6, 775 20 Olomouc
A-E
tel. 588 443 570, 588 443 585
www.fnol.cz/main.jsp?id=182

pracoviště sportovní medicíny – Karvinská hornická nemocnice
Zakladatelská 975/22, 735 06 Karviná
A, B, C, F
tel. 596 311 431, MUDr. Jaromír Canibal
www.khn.cz/main/ambulance.php?id=24

Lékařská poradna pro sportovce
Nemocnice Podlesí Třinec
Konská 453, 739 61 Třinec
A-G
tel. 558 304 707
www.nempodlesi.cz/obsah/ambulance/ergometrie.aspx

Sportovní testy MUDr. Zbyněk Pozdíšek
Nádražní 35, 789 85 Mohelnice
A-G
tel. 777 081 906
www.sportovnitesty.cz

Menu