Jako vůbec první sportovní federace a v koordinaci se Světovou antidopingovou agenturou zavádí UCI od 1. ledna 2008 pro všechny držitele licence v rámci Pro Tour i členy dalších profitýmů, které dostanou pozvání na vrcholné závody, tento dokument jako záznam všech krevních a steroidních analýz, celkem půltuctu parametrů. Bude tak možné monitorovat jejich vývoj, porovnávat je s ostatními referencemi o závodnících a zjišťovat případné podezřelé odchylky. Díky tomu bude podle Mezinárodní cyklistické unie možné přesně odlišit, co je normální hodnota a co ne, definovat individuální limity i sáhnout k případným sankcím. Jakým, to už není specifikováno. Bude odchylka v hodnotách například retikulocytů, mladých červených krvinek, jejichž příliš nízká hladina může signalizovat použití zakázaného krevního preparátu či transfúze vlastní krve a tím pádem nižší přirozenou tvorbu červených krvinek, jasným důkazem o dopingu? Nebo to bude znamenat jako dosud v případě hematokritu minimálně dvoutýdenní "pracovní neschopnost" do doby, než se krevní hodnoty dotyčného ustálí? Kdo a na základě jakých regulí to určí?
Odpůrci zavedení biologického pasu poukazují nejen na absenci přesného určení míry postihu, ale také na chybějící ověřenou metodiku. Její nedokonalost může vést k vlně soudních sporů, v nichž nebude UCI schopna prokázat neomylnost takových metod a určit, zda se jedná o přirozenou odchylku či důkaz o dopování. Pravda je, že zjištění abnormalit v krevním a steroidním profilu pomůže dopingovým komisařům lépe zacílit na terč, hlavní úlohu pasů je tak třeba spatřovat především v jejich preventivním účinku. Tuto metodiku již letos využívaly stáje T-Mobile a CSC a jednou z "obětí" se stal Sergej Gončar, jehož interní týmové krevní testy prokázaly abnormality, což vyústilo v Ukrajincovo vyhazov, přestože neměl pozitivní nález. Takový postup jistě není levný a financování testů UCI je také zatím neznámou.
Sama federace přiznává, že získaná data reálně využije až po určité době, kdy bude možné kvalifikovat co je pro dotyčného jezdce běžná hodnota a co odchylka. Je tedy iluzorní, že by se například už před Tour de France dalo z údajů v pase něco vyvozovat. Co je však podstatné, jak se nechal slyšet ředitel pořadatelské společnosti A.S.O.: "Nedokážu si představit ani jednoho závodníka na startu Tour, který by neměl biologický pas."
Otázka je, jak budou kontroly účinné. Hovoří se o důrazu na mimosoutěžní odběry a o sedminásobném zvýšení jejich počtu na sedm tisíc kontrol ročně, což by prakticky srovnalo množství zkoušek v závodech. Jenomže realita je taková, že do začátku srpna letošního roku stihla mezinárodní federace uskutečnit pouhý zlomek plánovaných přepadovek – 20 z 500! Antidopingová manažerka UCI Anne Griperová to vysvětluje tak, že během sezony jsou závodníci vytížení v závodních startech, že na mimosoutěžní odběry prakticky není čas. Nu, zvláště u favoritů velkých etapových podniků by se určitě našly velké mezery v závodním programu… "Většinu odběrů chceme provést od konce října do Vánoc," ubezpečuje Griperová, ale je to zrovna období, v němž se nejvíc dopuje?
Cyklistika se zavedením biologických pasů stává jakýmsi předvojem pro ostatní sporty. Je první a otestuje možnosti. S trochou jízlivosti by se dalo dodat, že bude také první, kdo si na dosud neujasněném mechanizmu fungování vyláme zuby.
Celkově vzato je však biopas nutné považovat za další krok k obrodě. Začínáme z nultého kilometru! Doufejme, že to tak budou všichni vnímat. Vrcholné sportovní instituce nabízejí obchod: uděláme za minulostí tlustou čáru, zapomeneme na vaše hříchy výměnou za to, že změníte své uvažování, pomůžete nám cyklisiku očistit a přijmete nová pravidla.
Můžeme tedy věřit v novou cyklistiku? Snad. Možná je na tuto víru stále příliš brzy, nicméně prostor pro podvodníky se zužuje, navíc sehnat znovu práci s nějakým dopingovým škraloupem začíná být potíž. Heras, který už mohl začít závodit, žádnou smlouvu nepodepsal, Hamilton sice ano, ale jen na chvíli, Basso, Jaksche, Sinkewitz se přiznali, ovšem musejí čekat, zda je někdo vezme.
A vy ostatní, chcete dál riskovat?
Kamil Hofman
Foto: M. Navrátilová (Cor Vos) a Velo
PS: V tištěné podobě článku najdete navíc podrobný rozhovor s PhDr. Jaroslavem NEKOLOU, ředitelem Antidopingového výboru České republiky.