Úvod » Články k časopisu » [tucne]Nastavení odpružení krůček po krůčku[/tucne]

[tucne]Nastavení odpružení krůček po krůčku[/tucne]

Terénní kola se na jednu stranu stávají komplikovanějšími, na stranu druhou ale jsou schopna provozu v mnohem náročnějším terénu a přírodních podmínkách. Vedle odolnosti ostatních komponentů vystupuje výrazně do popředí také vývoj v oblasti odpružení. Nové konstrukce odpružených rámů a především poslední generace tlumičů i vidlic sice zase postrkují vlastnosti jízdy kupředu, nicméně jejich seřízení již vyžaduje víc než jen přítomnost pumpičky v batohu. Mnoho bikerů si přeje, aby jejich vidlice či tlumič nesly co nejvíce možností nastavení, přitom v mnoha případech regulační kolečka a páčky vedou jen k totálnímu rozladění nástroje.

Existují dvě možnosti. Namísto seřízení přehazovačky anebo vycentrování kola prostě přivedete svého Jekylla či i-Driva do bikeshopu, zadáte parametry své hmotnosti a jízdního stylu a mechanik vám bike vyladí jako stradivárky. Funguje to tak u závodních aut a motorek, proč by nemohlo u drahých kol? Na druhou stranu, narozdíl od aut či krosek převážně vzduchové komponenty pérování horských kol je snazší ovládnout. Je to do jisté míry magie, černokněžníkem aspirantem se ale může stát každý. Stačí dodržet určitý postup, naučit se pár pojmů a nebát se praxe spojené s počátečním experimentováním. Třeba vám pomůže následujících pár řádek. Podíváme s v nich na základy seřizování odpružení běžných stejně jako i posledních hitů.

Stavět na pevných základech
Výchozím bodem snah laborování s odpružením je znalost základních pojmů. Bez nich dost dobře nelze postupovat vpřed.

Pružení
Odpružení využívá pro svou funkci vlastnosti elasticity materiálů. Ačkoliv se v kolařině používalo již leccos, od elastomerových bloků přes kompozit po listová péra, evoluce nakonec prosila svým sítem stlačený vzduch a vinutou pružinu. Vinutá pružina sice má zřejmě nejlepší charakteristiku, je však těžší a především jeden kus je vhodný jen pro omezený rozsah hmotnosti jezdce. Proto se leckdy užívá v kombinaci se vzduchovým dofukováním.
Vzduch stlačený v komoře tlumiče anebo vidlice sice není možná tak fajnový, takové řešení je však především nekonečně nastavitelné. Pro zvýšení jeho počáteční citlivosti snižované především nutností těsných pouzder držících plyn v komoře se používají tzv. negativní pružiny, tedy síla tlačící komponent do zdvihu, a tedy působící opačným směrem než pružina hlavní. Negativní pružiny mohou fungovat na bázi vzduchové komory, častěji se užívá ocelová pružina.

Tlumení
Zatímco takový elastomerový blok se po stlačení vrací do své původní délky relativně klidně, vinutá pružina nebo vzduch vměstnaný do komory je divočejší. To se projeví v závislosti na rychlosti a síle nárazu na překážku prudkým kopnutím zpět. Již desítky let se proto vyšší zdvihy tlumičů, od motorek přes auta po letadla, kultivují olejovým tlumením. Vedle pružiny je v jednotce zaměstnán olejový tlumič: uvnitř něho se na pístnici pohybuje píst s otvory překrytými tenounkými planžetami z obou stran. Olej tlačený pístem je nucen protékat otvory, přitom musí překonat odpor kladený planžetami. Na tloušťce planžet závisí míra neboli rychlost útlumu. Olej může procházet také vnitřkem pístnice, zde je často jehlicí regulována velikost otvoru z venku. Dalšími možnostmi seřízení jsou vnitřní přestavba ve smyslu úpravy tloušťky planžet, redukce či zvýšení objemu oleje anebo změna jeho hustoty, čili viskozity. Vedle olejového tlumení se tu a tam používá také vzduchové – vedle komory pro pružení pracuje komora tlumení, v níže je vzduch hnán sem a tam přes trysky.

Tlumení zpětného kroku (odskoku)
Nejzákladnější funkce tlumení je brždění příliš rychlého návratu stlačené pružiny. Ten by totiž způsobil tzv. kopnutí na řídítkách, zhoršoval kopírování terénu pneumatikou a tedy negativně ovlivnil jízdní vlastnosti.

Tlumení stlačení (komprese)
Vedle základního a nezbytného tlumení odskoku se u vyspělejších systémů objevuje i seřizování tlumení stlačení. To vlastně dolaďuje charakteristiku pérování ve fázi komprese v kterékoliv části zdvihu. V MTB může tedy zkraje zdvihu zabraňovat pohupování při šlapání, v jeho prostřední fázi třeba redukovat ponoření při brždění a v závěru citlivě přitvrzovat pérování v reakci na silné nárazy.

Jako ryba bez vody
Nedocenitelnou pomůckou pro hrátky s nastavením vašeho odpružení je manuál toho kterého tlumiče, rámu a vidlice. Pokud jej snad z jakéhokoliv důvodu postrádáte, není většinou problém stáhnout si jeho originál z internetu. Tamtéž také není od věci prostudovat hojně se objevující sekci technické poradny, často kladených otázek anebo tunningových typů. U vidlice a tlumiče se dozvíte nejen doporučené hodnoty nastavení včetně těch mezních, ale především se naučíte, který regulační knoflík co ovládá. Bez těchto vědomostí není možno úspěšně postupovat dále. A v popisu zadní stavby v manuálu rámu nebo na webu výrobce potom objevíte, zda není konstruována se specifickým záměrem vyžadujícím atypické vyladění, který nemohou obecné rady v příručce tlumiče postihnout.

Ladíme
Prvním krokem při nastavování tlumiče anebo vidlice je povolení všech hodnot tlumení na minimum. Poté začínáme s regulací pružení. Tvrdost pružiny seřizujeme podle míry ponoru, tedy stlačení vidlice a tlumiče po jemném dosednutí na bike v klidu, třeba opřeni ramenem o zeď. Obecně se pro cross-country bikování doporučuje ponoření tlumičů o čtvrtinu kroku, pro vyloženě sportovní jízdu to může být méně, k freeridu inklinující jezdci naopak asi ponechají ponor o něco hlubší.
U vzduchové pružiny je možno využít doporučení v manuálu. Ta často hovoří o nahuštění na hodnotu psi vztaženou k jezdcově váze v librách (hmotnost jezdce v kilogramech dělená konstantou 0,454). V podstatě se ale meze experimentování nekladou, přidávejte a ubírejte tlak, dokud nedosáhnete požadovaného ponoru bikerovou tíží. Praktická rada: hustilku stačí na závit odpružení zašroubovat zlehka, netřeba došroubovat ji až na dno. Zabráníte tak otlačení gumového těsnění šlahounku.
RockShox již sice přestal vyrábět tlumiče SID s pozitivní a negativní vzduchovou komorou, přesto jich spousta ještě jezdí a vidlice s tímto systémem jsou v sestavě značky stále. Budeme proto věnovat pozornost i jim. Nezapomeňte, že negativní komora jen určuje citlivost pérování, takže se začíná s nastavením tlaku v komoře pozitivní a doladěním v negativní. Pro sport na hodnotu o něco menší než v pozitivní, pro komfort s hodnotami vyrovnanými. Poměrně spolehlivá jsou v tomto případě doporučení výrobce.
U pružin vinutých je seřízení, pokud systém neobsahuje dofukování vzduchem pro částečné doladění tvrdosti, redukováno jen na předpětí. Ať již prstencem u tlumiče anebo kolečkem na korunce vidlice, předpětí pouze stlačuje vidlici, takže vlastně začíná reagovat později. Celkovou charakteristiku tak není možno změnit a pokud je pružina příliš měkká anebo příliš tvrdá i s plným povolením předpětí, nezbývá než ji vyměnit.
Některé vidlice nabízejí změnu zdvihu, stejně tak u některých rámů je možno přesazením tlumiče zvýšit jejich odpruženou kapacitu. Zatímco takové vidlice nevyžadují následnou úpravu tvrdosti pružení, u tlumičů je skoro vždy nutno nastavení upravit.
Po nastavení tvrdosti pružení přichází na řadu tlumení. Tedy pokud komponent odpružení obsahuje jeho vnější regulaci – jinak by bylo nutno laborovat nejspíše s olejem po otevření vidlice. Nejprve útlum zpětného kroku – stlačením předku řídítky anebo zadní partie sedlem s následným nadlehčením lze na místě velmi přesně vypozorovat, zda rychlost návratu vidlice anebo tlumiče není příliš rychlá, nebo naopak pomalá. Je to jen otázka cviku. Příliš rychlý zpětný krok a jezdec bude mít pocit nakopávání jako s jankovitou kobylou, příliš pomalý krok a odpružení nestíhá reagovat na terén.
Luxusem je u kvalitnějších modelů možnost vnější regulace tlumení stlačení. Vyšší hodnoty vyhledávají těžší jezdci, častí skokané, pokud jde výslovně o tlumení v malé rychlosti, pak přidání jeho hodnoty může vidlici lépe přizpůsobit švihařům. Naopak menší hodnota přináší většinou více komfortu.
Při skutečném porozumění významu jednotlivých funkcí vidlice a tlumiče a jejich ovládání jezdec před jízdou anebo potom v akci snadno přizpůsobí bike svým požadavkům anebo třeba poupraví odpružení pro nízkou teplotu anebo konkrétní stav terénu před ním.

Tunningová masterclass: pérování poslední generace
Až dosud to bylo standardní seřizování odpružení, jak jsme je po léta znali. Stejně jako konstruktéři odpružených rámů neustali v hledání optimálního systému, činili se i vývojáři tlumičů a vidlic. A tak v posledních sezonách nesou nejvyšší (a leckdy již i střední) modely speciální tlumení stlačení maximalizující akceleraci biků, aniž by přitom měla jakkoliv utrpět jejich schopnost reakce na podněty terénu. Souhrnně se vžil terminus technikus inteligentní pérování, objevuje se i pojem tlumení nové generace či v angličtině platform damping, tedy tlumení opřené o pevný stupínek. A o to tu jde především, i když co výrobce, to jiná cesta i postup seřízení.

Manitou SPV
Jedním z pionýrů nového směru je Manitou, který stejně jako další z průkopníků Progressive Suspension se svými 5th Elementy koupil licenci systému původně vyvinutého pro terénní vozy. SPV funguje na bázi natlakovaného oleje. Trysky pístu pro tok oleje při stlačení uvnitř tlumiče nebo vidlice překrývá záklopka. Běžný venkovní tlak na ni působí v tom smyslu, že má tendenci oddělit se od pístu. Olej za ní je však stlačován plovoucím pístem, přes který působí tlak ve vzduchové komoře. Na míře tlaku pak záleží, jak veliký impuls záklopku otevře. V praxi to značí, že jemné pohupování tlumičem šlapáním jezdce se nekoná, ostré nárazy terénu ale jsou zpracovány. S pohybem otevřeného pístu potom narůstá tlak na záklopku a ta se uzavírá ku pomoci tlumení hodně velikých nárazů.
Zatímco při ladění pružinového SPV je možno toto tlumení nastavit až jako poslední, postup u vzduchové vidlice či tlumiče je opačný. Výrobce doporučuje začít s huštěním SPV komory s červeným ventilkem, a to na hodnotu 30-40 % tělesné hmotnosti jezdce u vidlic a 50-70 % hmotnosti u tlumičů. Následuje nastavení tlaku, a tedy i ponoru tlumiče, na 25-40 % hmotnosti dle požadované charakteristiky. A za třetí, pokud to možnosti dovolují, je na řadě eventuální tunning progresivity nástrčkovým 16mm klíčem – tím dojde ke zmenšení objemu vzduchové komory tlumení a tedy přitvrdnutí konce zdvihu.
Jako vždy jsou tato doporučení jen ilustrativní, v terénu můžete vše přeseřídit dle vlastní potřeby. Jen pozor, abyste pod vlivem skvělých vlastností při šlapání zbytečně netratili na komfortu. A také se vyplatí jako vždy zkontrolovat, zda jednotka dosahuje plného zdvihu.

Fox Pro Pedal
Lišák Fox reaguje na novou vlnu klasickým řešením. Nejprve přišel s vestavěným tlumením komprese svých tlumičů bez možnosti seřízení. Letos nejenže ubral na jeho síle, na top-modelech je navíc možnost nastavení jeho míry. Vedle pístu s tryskami překrytými planžetami protéká olej při pérování v malé rychlosti také otvorem v pístnici, průtok je redukován páčkou Pro Pedal.
Při seřizování tlumiče Float RP3 je nejlépe volit prostřední, nejuniverzálnější hodnotu Pro Pedal tlumení, s ní nastavit vše ostatní a při jízdě eventuálně charakteristiku doseřídit posunem páčky.

Fox Terra Logic
Zatímco Pro Pedal je Foxova odpověď na poli tlumičů, Terra Logic je řešení vidlic. Systém byl původně vyvinut exkluzivně pro Specialized, který na něm ve spolupráci s Foxem postavil sportovní full Epic. Ve specializedovském Brainu (odtud inteligentní tlumiče) i vidlicích Fox pracuje stejný systém tzv. setrvačnostní trysky. Průtok oleje je zcela blokován závažíčkem a tím vidlice zmrazena obdobně jako při užití zavírání. Závažíčko drží na trysce pružinka, jejíž předpětí lze zvenku ovládat. Pokud biker jede po hladkém terénu, sprintuje či jakkoliv působí na vidlici nebo Brain shora, nedojde k žádné reakci a jednotky jsou prkenně tvrdé. Impulz zespoda však znamená, že závažíčko má tendenci setrvačností pokračovat ve směru nárazu. Tím odkryje trysku, olej začne proudit a odpružení náraz absorbuje.
Protože vidlice ani tlumič Brain není možno nastavit klasickou metodou statického zatížení jezdcovou hmotností (nepohnou se), je třeba spolehnout se na doporučené údaje výrobce a dolaďovat při zkušební jízdě. A to jak předpětí pružinky a s ním tlumení stlačení, tak i klasický tlak vzduchu či tlumení zpětného kroku.

RockShox Motion Control
RockShox dlouho se svým řešením otálel. Motion Control je přitom zcela atypický, přitom v principu velejednoduchý. Najdeme jej především na vidlicích, tlumičová exkluzivita typu MC3 je vyhrazena zatím jen Treku.
Jádrem tohoto tlumení stlačení zkraje zdvihu je plastový tubus s otvory fungující jako velmi tvrdá pružina. Jím prochází táhlo ovládání záklopky průtoku oleje. Vnějším seřizovacím kolečkem dochází k posunu táhla: může přímo ovládat záklopku anebo jí být více či méně vzdáleno. To potom znamená nutnost stlačit onu plastovou pružinu a tedy velmi tvrdý počátek zdvihu. Výhodou řešení RockShox je především seřiditelnost – od klasického hladkého kroku při okamžitém otevření záklopky po sportovně spartánský režim. Motion Control je navíc možno zcela vypojit z funkce páčkou na řídítkách či korunce a vést velecitlivou vidlici.
K seřizování Motion Control je nutno nastavit zavírání, respektive zapnout funkci tohoto tlumení. Ještě k Motion Control nabízejí některé modely samostatné tlumení v malé rychlosti působící proti noření vidlice při tvrdém brždění či při zatáčení. I tato hodnota se nastavuje s aktivovaným Motion Controlem. Nastavení tlaku vzduchu je přitom tím prvním, co se seřizuje, tlumení odskoku je na obou seřízeních nezávislé.

Marzocchi TST
Marzocchi spolu s Foxem vždy platila za nejlépe utlumené vidlice v obou směrech pohybu, takže se zpočátku k nové vlně stavěla zády. Pro sezonu 2005 ale přichází u vybraných vidlic s tlumením komprese Terrain Selection Technology. Technicky se jedná o těsněnou patronu s externě seřiditelným tlumením zpětného kroku a pětipolohovým regulátorem tlumení stlačení. Zvenku je tak možno nastavit kompresi podle terénu. DS mód přináší malou hodnotu tlumení v nízké rychlosti a naopak vyšší koncem zdvihu, tedy značnou aktivitu a přitom odolnost vůči skokům a velkým rázům, AM je vyšším tlumením stlačení po celý průběh zdvihu určeno pro agresivní jízdu se skoky a bez rizika zastavení se o překážku díky příliš měkkému nastavení vidlice. CL ztělesňuje velkým tlumením z počátku kroku optimum pro švihaře efektivitou při záběru. Mezipolohy s označením + a – přinášejí kompromisní nastavení.
Díky tlumení stlačení se vidlice chová se stejným tlakem různě: tlumení tu ovlivňuje jak počáteční citlivost, tak i hloubku zdvihu. Nastavení tlaku vzduchu tak asi bude možná třeba doladit dle chování jednotlivých módů v akci (nízká citlivost, chod na doraz, atd.), jsou volně přepínatelné za provozu. Anebo si jezdec může vybrat svůj oblíbený režim a v něm vidlici včetně tlumení zpětného kroku doladit k optimu a o víc se nestarat.
Tomáš Taich
Foto: archiv, Jerry Efeb