Úvod » Články k časopisu » Období říje – nejčastější jarní cyklistovy chyby

Období říje – nejčastější jarní cyklistovy chyby

V jednom z prvních hitů Lucie Bílé se zpívá: "Jaro je tu, lidi šílí!" V cyklistickém podání by mohl klidně znít podobně: "Jaro je tu, cyklisté šílí!" Jen na rozdíl od písně neprožívají říji pouze v objetí druhého, ale také v sedle kola. Nejlépe obojí. Ručička teploměru vyskočí najednou zdánlivě proklatě vysoko, sluneční paprsky s větší silou olíznou přírodu, tak hurá si rychle užít toho, co nám po dlouhé měsíce bylo odepřeno. Následující řádky nemají ambice poučovat, jen upozornit na časté chyby. A s nimi se již určitě setkal každý, byť ne ve vlastním podání.

Proč se na jaře oblékat víc, když je teplo?
Pro typický příklad není potřeba ani začátku jara, stačí teplé dny v průběhu zimy. Najednou potkáte cyklistu v krátkých nohavicích. Co dodat? Za deset let (a to nejpozději) jej potkáte znovu – na ortopedii s bolavými klouby! Ale to už na nápravu bude pozdě. Na správnou volbu oblečení je náročné celé jaro, ovšem jeho začátek zvlášť. Jestliže jeden den sleze sníh a druhý den je teplo, je jasné, že vyšší teploty možná budou znát na volných úsecích, ale jak se dostanete do stínu nebo do lesa či se schová slunce, dá zima důrazně najevo, že to s jejím odchodem ještě nebude tak horké.
Takže – konkrétní podoba oblečení záleží na konkrétním počasí. Obecně se dá říci, že proti zimnímu oblečení stačí ubrat jednu spodní vrstvu. Zbavíte se tím zateplení, zůstane však důležitá svrchní ochrana proti větru. I když už je zdánlivě teplo, vyplatí se ponechat si návleky na tretry i rukavice. Přechod ze zimního oděvu na letní by měl být stejně pozvolný jako odchod paní Zimy.

TOP 5 základních jarních chyb
1. Nedostatečné oblečení s prvním sluncem
2. Předčasný nástup intenzivní jízdy
3. Absence větruodolných doplňků
4. Oblečení bez možnosti odložení nebo přidání vrstev
5. Nefunkční spodní prádlo

Přeci nebudu do léta jezdit v zimním?
Samozřejmě ne. Jakmile se vyšší teploty ustálí a i v noci přestane mrznout, představuje ideální kombinaci již “letní” oblečení s návleky – na ruce, na nohy, na kolena. Vyjíždíte-li na švih v dopoledním chladu, není problém během dne jednotlivé kusy odložit, stejně tak je opět obléknout při ochlazení. Nadmíru praktické jsou v tomto období nestálých teplot vestičky, případně větrovky – ochrání horní část těla, která při jízdě na kole zůstává pasivní. Navíc se snadno vejdou i do kapsy dresu a mohou pomoci při náhlé změně počasí.
Komu ani zima nedokázala praktičnost funkčního spodního prádla, možná se to povede jaru. Pokud se zpotíte v poledním teple, při ochlazení bude každý mokrý kousek na těle nepříjemně znát. Kdo by snad nesnesl v zimě na obličeji ani v mrazivém období potřebné brýle, s jarem přichází jejich čas. S teplem se objeví hmyz, takže brýle opět nabývají na významu z pohledu mechanické ochrany zraku.

Svléknout, ale kde začít?
Obecně platí – začít odspodu. Jak bylo řečeno – nohy se pohybují, ale horní část těla je při jízdě na kole pasivní. Pokud se tedy oteplí, pak nejprve vystřídají dlouhé nohavice návleky na kolena, v druhé řadě mizí i ty. Návleky na ruce zůstávají na posledním místě. V případě větru by kteroukoliv z těchto kombinací měla provázet vestička.

Dobrá, o sebe se postarám, ale kolo snad můžu nechat tak, jak je? A navíc – celou věčnost jsem se těšil, až zimáka vyměním zpátky za “jednici”!
Ano, změna ročního období pro kolo nic neznamená. Tedy téměř. Po zimních plískanicích si zaslouží důkladné rozebrání, vyčištění a promazání. Specifikem jarních silnic jsou zbytky po zimním posypu. Štěrku a písku jsou plné krajnice. S tím souvisí vyšší riziko defektu, takže se určitě neztratí duše nebo záplata navíc. Vyjet na nablýskané silničce, vybavené novými věcmi, je moc lákavé, ale třeba takové jarní přípravné období, absolvované na obyčejnějších pláštích, může ušetřit nemálo peněz. Lehký a drahý závodní plášť, zničený na štěrku, moc nepotěší. I terén má svá rizika. Na navyklé stezce se mohou objevit neočekávané překážky (stromy, větve, výkopy), které zima skryla. Než to pustíte z důvěrně známého sjezdu velkou rychlostí, je lepší seznámit se s jeho stavem.
Kdo byl přes zimu zvyklý užívat komfortu blatníků, může je s úspěchem využít i na jaře. To je typické častými přeháňkami, terén je navíc sám o sobě nasáklý vodou po jarním tání.

Na jaře je déle vidět a na kole neumrznu po půl hodině, konečně se pořádně opřu do tréninku! Ano, klidně, ale s citem. Typickou jarní chybou je náhlé zvýšení intenzity i kvantity tréninků, často několikanásobně. Ještě horší je případ, kdy člověk neměl v zimě čas se pořádně hýbat a najednou ze dne na den začne s tréninkem. Tyto snahy vedou jediným směrem – k dokonalému přetrénování! Během jednoho měsíce se z přehršle píle může odepsat celá sezona. Řešení? Ano, je více času, ovšem přechod k intenzivnější jízdě by měl být pozvolný, maxima by měl dosáhnout v průběhu několika týdnů, nikoliv dnů. Ideální je zátěž (ať kvantitativně nebo kvalitativně) nenásilně stupňovat – například přidat si každý týden v průběhu prvního měsíce a poté zařadit týden volnější, aby tělo mělo čas regenerovat a adaptovat se na vyšší zátěž.

A když už budu víc trénovat, konečně si zase trochu opálím oholené nohy a budu zase vypadat jako cyklista!
Jasně, jakmile bude teplo na kraťasy a krátký rukáv, proč ne! Jen je dobré mít na paměti to, že pokožka skoro půl roku neviděla slunce, takže první výraznější kontakt s ním pro ni může být šok s následkem “rudé záře nad Kladnem” – snadno se spálíte. Důležité jsou tedy ochranné prvky v podobě krémů.

Krásné jaro v sedle!

Rudolf Hronza
Foto:Velo