Úvod » Články k časopisu » Cukr i sůl

Cukr i sůl

Těžko říci, jak moc bombasticky zapůsobilo Shimano na cyklistické nadšence zprávou o tom, že řazení Dual Control prostoupí v následující sezoně do další řady na stupínku hierarchie. Firma tomuto řazení a jeho budoucnosti bezmezně důvěřuje, alespoň se tak po představení a po první sezoně XTR tváří, takže podobný krok byl víceméně očekáván. První fotografie a technické informace jsme vám mohli předložit již dříve, ovšem není nad praktický test. Popadnout kolo oblečené v XT hávu, zmizet s ním v útrobách přírody a zjistit, zač je toho loket!

Hostitelem žhavé novinky se stal také novinkový model ze stájí indiánského kmene Apache, Blackhawk, který by s hliníkovým rámem U6 Superlight s kompletním XT, vidlicí SR Suntour SE Lock Out a doplňky Ritchey a Selle Italia SLR měl být jednou z nejsilnějších bitevních lodí značky. V moři novinek byl také nejrychlejší, kdo s novým modelem přišel.

Do sedla!
Osedlání takto nabroušené žiletky a první jízda dala poznat, proč že mnozí nadšenci utrácejí neskutečné částky za luxusní komponenty jen proto, aby jejich kola byla originální a nějakým způsobem jedinečná. V době, kdy v ČR byly jen tři sady XT a z toho pouze jedna v provozu, to byl zvláště příjemný pocit.
Chvilková nepozornost ve sjezdu po staré cestě obrostlé kluzkým mechem mohla způsobit, že po pádu toužebně očekávaný test málem skončil tak rychle, jak začal. Ale ukázalo se, že pád byl nakonec nedílnou součástí testovací jízdy. Crash test, při kterém se řídítka přetočila přes horní rámovou trubku, ukázal, co se s nejdražší a pocitově také nejohroženější součástí sady stane při karambolu. Právě z tohoto pohledu míří k DualControlům mnoho pochybností a mnozí bikeři ji považují za značnou překážku při rozhodování, zda ano či ne. Páky jsou na řídítkách vystaveny na exponovaném místě a může je snadno ohrozit nejen pád, ale taky třeba větev a podobně. A skutečnost?
Pohyblivá páka se plavně poddala oblouku trubky a přehoupla se přes ní. Hliníková klasika na jejím místě by se buď ohnula, nebo by výrazněji poškodila rám. Běžný pád se proto zdá být pro páku DualControl menším zlem než pro klasiku. Ostatně, podobný strach měli ze silničních pák DualControl cyklokrosaři a ne všichni po nich hned sáhli
s nadšením. Ale právě fakt, že páka po nárazu uhne, všechny brzy přesvědčil. Jisté “ale” však zůstává. Pokud by náraz byl silnější, dostane se do kontaktu s rámem i řadící mechanizmus (samozřejmě záleží na výšce řídítek). To už se však dostáváme k pádům s opravdu ničivými následky.

Nahoru dolů, dopředu dozadu
Provedení XT zdaleka není věrnou kopií XTR. Páka od pohledu vypadá obyčejněji, přeci jen lesklé XTR působí luxusně. Zcela jiné je umístění indikátoru zařazeného převodu – u XTR podobně jako u silničních sad se o něj stará oranžový jezdec v průhledné trubičce integrované do bovdenu, u XT pak za tímto účelem přibyly na řadícím mechanizmu mnohem přehlednější velké budíky.
Brzdová páka je shodně dvouprstá, ovšem ta u XT je hodně úzká a hlavně – proti klasickému tvaru u XTR je spodní hrana zkosená přesně tak, aby řazení na lehčí převody (tedy pohyb prstů směrem nahoru) bylo pro prsty co nejkomfortnější. Jedna věc jsou očekávané předpoklady, druhá praxe. Páka je opravdu tenká, při brždění je tlak prstů na menší plochu méně pohodlný, už jen dva tři milimetry šíře navíc by udělaly své. U verze pro ráfkové brzdy, která byla na kole osazena, to je jistě patrnější než u hydrauliky kotoučovek, jejíž ovládání vyžaduje minimum síly při tlaku na páku.
Na řazení je nutné si zvykat, rozhodně nelze čekat, že po hodinové jízdě (nebo dokonce letmé zkoušce před obchodem) jej člověk dostane do ruky tak, aby mohl vynést ortel. Odřazování na lehčí převody (ať větší pastorky nebo menší převodníky) je dokonalé. Stačí lehké ťuknutí do páky. Při lehkém brouzdání terénem, kdy jezdec má na řazení dostatek času, je jeho průběh i komfortní. Ovšem když je potřeba řadit rychleji v technických úsecích nebo při svižné jízdě, je úder prsty do páky citelnější, pro nás více o podzimním chladem zkřehlé prsty. Pro odřazování slouží i pomocné páčky ovládané palcem. Ty nemají stejnou pracovní dráhu jako klasický RapidFire, palec nepůsobí přímo dopředu, ale spíš směrem nahoru. To je daleko ergonomičtější trajektorie. Tato pomocná páčka se velmi hodí jak při řazení při současném dobržďování, kdy by i po delším používání bylo řazení hlavní pákou zbytečnou akrobacií, tak i ve výjezdech. Pokud totiž jedete ze sedla a řadíte pákou, nezbývá než dostat prsty hodně vzhůru, do nepříliš přirozeného úhlu.
To je největší kámen úrazu pro tyto páky, pokud si chcete naopak založit těžší převod. Zde už žádná pomocná páčka není k dispozici. Pokud tedy jedete do výjezdu ze sedla, kopec se mírně položí a vy chcete vestoje řadit pákou směrem dolů, je třeba prsty nejdříve dostat nad páku, tedy opět do nepřirozené polohy a s hodně ohnutým zápěstím. Ale jde to a je to především o zvyku.
Polohy mechanizmu ovládajícího přehazovačku jsou přiměřeně dlouhé, při řazení o jeden dva stupně není třeba zběsile vytáčet ruku. Pokud byste chtěli přiložit na jeden stisk maximálně, tedy o tři polohy najednou (obráceně po jedné poloze), ruka už se ohne daleko více. Řazení je u přehazovačky s minimálním odporem. To už se o přesmykači říci nedá – krok je zbytečně dlouhý a navíc je potřeba překonat vcelku velký odpor pružiny.
A co praxe na další teoretickou a hojně diskutovanou nevýhodu – nechtěné přeřazení? Zde žádná připomínka. Tedy téměř, ale žádná zásadní. K přeřazení v poměrně náročném terénu nedocházelo ani v rozbitých sjezdech. Jen to chtělo zvyknout si, že při brždění ve sjezdu a odrazu pro přeskočení překážky není stisknutá páka XT stejnou oporou jako pevná klasika. Veškeré ovládání kola tak zůstává na pevném úchopu řídítek. Nechtěně přeřadit se povedlo zcela výjimečně pouze v okamžiku, kdy se sportovní bike dostal do polohy, kam až tak nepatří – k trialovému poskakování.

Sílu hledej jinde!
K řazení jsme se dostali úplně z druhého konce, přes pád a možné poškození. Daleko zajímavější je však jeho funkčnost. Řadící páky jsou na XT největším lákadlem, pyšně se vyhřívajícím na výsluní řídítek. Ovšem názor na ně je cukr i sůl. Jsou originální, revoluční v evoluci cyklistické techniky. Kdybychom se ptali, proč jim rozhodně dát přednost před ostatními systémy, budeme asi mlčet. Řadící páčky jsou při změnách převodů více po ruce, otočné rukojeti také. DualControl je tak třetím hráčem. Jako stávající řazení má svá pro i proti, jako volba mezi páčkami a rukojeťmi bude i on především o osobním rozhodnutí a zvyklostech než o revolučním řešení, které zvysoka předčí vše ostatní. Jedině snad, že Shimano nechá DualControl prostoupit všemi sadami a volba už bude značně omezená. Zatímco DualControl je diskutabilní, nezlomně přesvědčivá síla sady XT je bez debat na jiných postech.
Tím, co ihned poznáte, je neskutečná tuhost klik. Těžko říci, kolikaprocentní podíl na tom má nový tvar kliky s větším dutým prostorem uvnitř a na kolik se projevila oversize dutá osa usazená v ložiskách vně rámu. Ale to je vzhledem k nekompatibilitě systému s jinými výrobky vlastně jedno. Klika se při záběru ani nepohne a přenos síly je neskutečně přesvědčivý! Když se vše spojí s tuhým rámem, stane se z kola silná raketa.
Dokonalé je také nabíhání řetězu na zuby převodníků i pastorků. I když se zapomenete a přeřadíte v plném tahu, zuby to vezmou. To není nabádání k podobným zvěrstvům, jen fakt, kam až výborně zpracovaný systém náběhových zubů a řetězu jezdce pustí. Svou roli samozřejmě hraje evidentní zpevnění přesmykače a přehazovačky. Oboje po vzoru XTR a jen nepatrně jinak. Zesílené hlavní rameno přesmykače i objímka, v níž je uložené, jsou patrné od pohledu, stejně tak i změněná podoba přehazovačky, jejíž tělo se směrem dozadu zužuje. Síla přenášená z DualControlů na řadící segmenty nemá úniku a cele se soustředí na snadné přeřazení.

Brzdná dráha
Testované kolo, jak už bylo řečeno, bylo vybaveno V-brzdami. Také jejich čelisti prošly konstrukční úpravou, zatímco stávající model měl čelist silnější na vnější straně, nový pak opačně na vnitřní. Brzdy trochu ztratily z pro XT typického extrémně silného účinku – pevnost paralelogramu byla taková, že brzdy při silném stisku často vibrovaly. Nyní je brzdný projev příjemnější, brzdný účinek se lépe dávkoval a po vibracích nebylo ani stopy.
Brzdové páky jsou úzké, při brždění navíc ruka sklouzne do ohybu páky, kde je hrana ještě ostřejší. U pák DualControl je důležitější než jindy jejich nastavení do správné pozice na řídítkách, optimalizuje se tak především ovládání řazení.
O kotoučových brzdách tak můžeme ještě nějaký čas mluvit jen teoreticky – třmen je i nadále čtyřpístkový, nový je systém Center Lock pro montáž kotouče na náboj. Už ne šest otvorů a stejný počet šroubů, tedy standard, ale “tisícihran”. O tom, že brzdové páky DualControl nejsou kompatibilní s jinými třmeny než Shimano XT, už jsme také informovali.

Rudolf Hronza
Foto: Jerry Efeb