Pérovací názvosloví

28.2.2017

Některé firmy vytvořily celý slovník pro pojmenování systémů pružení a tlumení, jiné zůstávají u strohého popisu. Výsledkem tak může být zdání, kolik že vlastně těch řešení není. Neděste se, leckdy si sice systém zaslouží označení pro specifičnost, většinou však jde o jiné pojmenování všeobecně rozšířeného.

Pružinové systémy
Vinutá pružina je tradičním médiem pérování. Je vyhledávána zejména pro svou lineární charakteristiku a nízký práh citlivosti. Ta je u některých systémů dokonce ještě znásobena užitím negativní pružinky. Užívá se jak samotná v noze jedné, tak sestava v obou. V posledních sezonách se stále častěji kombinuje s dofukováním vzduchem – jednak pro zvýšení progresivity konce zdvihu, jednak pro částečné doladění tvrdosti. To je však velmi omezené. RockShox Air Assist – za systémovým názvem se ukrývá právě doladění charakteristiky pružiny tlakem vzduchu. Stejný princip najdeme i za “vzduchovými” vidlicemi Manitou, zde je však poměr vzduch/péro prakticky 50 na 50.

Vzduchové systémy
Výhody vzduchového pružení – snadná seřiditelnost a nižší hmotnost – jsou zřejmé. Na druhou stranu je z praxe známa nižší citlivost takovýchto vidlic i jejich progresivní charakter, tedy tvrdnutí ke konci zdvihu. Není ale systém jako systém, a tak i otázka komfortu všude nevyznívá stejně. V podstatě ale všichni výrobci dnes již zakomponovali do systému negativní pružinu – ať již ocelovou anebo vzduchovou. Ta působí proti natažení vidlice, a tlačí ji tak do zdvihu. Vzduchové negativní pružiny jsou dvojího typu: separátně a automaticky nastavitelné. Jistým specifikem jsou ještě vzduchové patrony – najdeme je u značek Rond/Magura či RST: namísto vnitřních nohou fungujících jako vzduchové komory je uvnitř vidlice usazena patrona. Podívejme se nyní na specifika některých systémů.

RockShox HydraAir – klasický systém se vzduchovou hlavní a ocelovou negativní pružinou. Najdeme jej i u vzduchových vidlic Marzocchi (vyjma modelu Marathon a Z1) či třeba Fox.

RockShox Dual Air – vzduchová je negativní i pozitivní komora, obě jsou nezávisle na sobě seřiditelné autoventilem. Taktéž k nalezení na britské kultovce Pace.

RST Tornado – systém kombinující vzduchovou patronu s elastomerem a pružinou. Patrona má vliv na tvrdost pružení i míru útlumu.

Marzocchi Doppio Air – italská verze Dual Airu, tedy systém nezávisle na sobě dofukovací pozitivní i negativní pružiny u modelu Marzocchi Marathon a Z1 FR SL.

Tlumení
Útlum jako regulace kroku pružení, ať již ve fázi stlačení či zpětného odskoku, dnes již nechybí na žádné lepší vidlici. Naopak, pro startující sezónu se posunul neskutečně nízko, až někam k hranici sedmi tisíc korun. A to je velmi dobře, protože současná pružící média (vzduch, pružina) jsou, na rozdíl od elastomerů, bez dozoru tlumení hodně divoká. V drtivé většině vidlic najdeme olejové provedení, jen některé značky spoléhají na vzduch prostřednictvím patron, které však mají i pružící funkci (RST). Principem olejového tlumení je přepouštění oleje pístem, ať již obsahuje jen otvory, či otvory kryté ohebnými podložkami. A je jedno, zda olejovou komoru představuje vnitřní noha vidlice, či v ní zasunutá patrona.

(Otevřená) olejová lázeň – pakliže olej zajišťuje kromě tlumení také mazání vidlice, jde o olejovou lázeň. Děje se tak tehdy, když je volně nalit mezi vnitřní a vnější nohy, a smáčí tak pouzdra, po nichž nohy kloužou. Pokud je olej uzavřen ve vnitřní noze, nejde o olejovou lázeň (Manitou TPC).

RockShox HydraCoil a HydraAir, Marzocchi SSV a SSVF – tři názvy, jeden princip. Jde o v podstatě totožný základní systém přepouštění oleje přes trysku, regulační kolečko přitom určuje její velikost. Do hry vstupuje také viskozita oleje a jeho množství.

Manitou TPC, TPC+ a Fluid Flow – Manitou již několik sezon razí odlišné řešení problematiky tlumení. Vnitřní noha je rozdělena písty a naplněna olejem. U typu TPC jde o dva písty, jeden tlumí stlačení, druhý odskok, typ TPC+ pracuje ještě s třetím plovoucím pístem na pružince, který se zapojuje až koncem zdvihu pro zvýšení progresivity. Fluid Flow je ekonomičtější verzí s tlakovacím pístem a základním tlumícím pístem s propouštěcími tryskami bez krytí podložkami.

RockShox Pure, Pure DeLite – v podstatě totéž, co Manitou TPC: jeden píst pro útlum stlačení, druhý pro odskok. U verze DeLite je však zajímavá inovace – dofouknutím autoventilkem je vyvinut tlak na plovoucí píst, který tak tlačí na olejovou hladinu. Tím lze regulovat snadnost průtoku oleje tryskami a potažmo citlivost vidlice na počátku kroku. Variace na téma 5th Element.

RST Aerosa – jak již bylo řečeno výše, vzduchová patrona RST ovlivňuje jak tvrdost vidlice, tak její utlumení. Píst v patroně přepouští vzduch nahoru a dolů, v podstatě je tak vidlice tlumena v obou směrech.

Marzocchi HSCV patrona – vedle jednoduššího systému přepouštěcích ventilů používají Italové na dražších vidlicích otevřené patrony. Patrona je celá namočena v oleji, který je v průběhu zdvihu natahován dovnitř a zase vytlačován ven. Díky labyrintu podložek na tryskách je olej při malé rychlosti vpuštěn jen do části patrony, celý objem je rezervován pro tvrdá přistání a pekelné sjezdy. Tuto patronu využívá jako stavebního kamene jak systém ETA, tak i ECC5.

Zavírání a blokace
Zavírání a blokace pružení se liší tím, že při prvně jmenovaném jevu vidlice zmrzne a ani se nepohne, při druhém je její krok jen omezen. V principu pracují všechny tyto systémy na bázi zavření trysek tlumení, ať již těch pro stlačení či pro zpětný krok. Podle toho pak vidlice zůstane zkamenělá v plném zdvihu anebo po sesednutí na jeho dno.

Manitou Lock Out, RockShox Climb It Control – páčka na korunce zavře u obou systémů trysky v pístu pro tlumení stlačení, olej nemůže téci, a vidlice se tím pádem nehne. Jako pojistka proti tvrdému nárazu slouží odfukovací tryska – otvor se otevře, když je tlak příliš velký, aby odtlačil planžetku. Stejné řešení lze najít i u dalších výrobců, od Ronda, přes Pace po Foxe, jen bez zvláštního pojmosloví.

Marzocchi ECC – uzavřením trysky tlumení pro zpětný krok zůstane vidlice stlačena na dně zdvihu. Smyslem není jen vyřazení funkce, ale také snížení předku pro vrchaření. Nově s pěti pozicemi nastavení – od zcela otevřené trysky po kompletní zmražení.

Marzocchi ETA – vezměte ECC patronu a přidejte k ní 30 mm zdvihu přídavné pružinky a máte ETA. I když je tedy vidlice zavřena a snížena, je stále schopna pohltit určité nárazy.

Manitou Rapid Travel Adjust – divíte se, že tento systém není zařazen mezi měniče zdvihu? Samozřejmě, protože jde o přitvrzení kroku pro stoupání, ne za účelem snížení zdvihu pro běžný provoz. Otočením páčky na spodu kluzáku či nově dokonce na korunce dojde uvnitř vidlice k roztažení praporků na plunžru a ty nepustí vidlici do plného zdvihu. Vidlice je tak stále schopna pracovat, ale s mnohem tvrdším projevem. Jde tedy o jakéhosi předchůdce Marzocchi ETA.

Maverick – žhavá novinka 2003. Přepnutím páčky dojde k uzavření trysky vpouštějící olej do komory, a tak ke snížení zdvihu ze 150 mm na 100 pro výjezd. Krok zůstává nadále aktivní.

Regulace zdvihu
Měnitelný zdvih je současným hitem odpružených vidlic. Rozlišujeme mezi dvěma základními principy – vnějším a vnitřním nastavením. Vnitřní nastavení se provádí při rozebrání vidlice distančními vložkami na plunžru – táhlu spojujícím vnitřní a vnější nohy. Takovou vymoženost najdeme jak na vybraných modelech Marzocchi, tak i RockShox, Manitou, Fox. Vně seřiditelné systémy ztělesňují především RockShox U Turn a nově Fox TALAS.

RockShox U-Turn – některé pružinové vidlice tohoto výrobce nabízejí jedinečný systém, který umožňuje nastavit zdvih kdekoliv v rozpětí 80 až 125 mm, vždy s odpovídající charakteristikou. RockShox tohoto Svatého Grálu docílil umístěním pružiny na šroubovici na konci plunžru – otáčením regulačním kolečkem zajíždí pružina nad či pod úroveň plunžru, čímž se reguluje její aktivní část.

Fox TALAS – novinka pro sezonu 2003 je na rozdíl od U-Turnu k mání na vzduchové vidlici. Trik spočívá v přepouštění vzduchu do rezervní komory, čímž při snížení zdvihu nedojde k nepřiměřenému ztvrdnutí charakteristiky.

Rond/Magura – německo-holandská kooperace nabízí u pružinové vidlice Quake plynulou regulaci zdvihu mezi 90 až 125 mm prostřednictvím kolečka na korunce.

Konstrukce
Většina bodů konstrukčního provedení vidlic je v současnosti u velkých značek shodná. Vnější nohy jsou v drtivé většině spojeny brzdovým obloukem v monoblok odlitý z hliníkové slitiny či magnézia. Také nalisování krku a vnitřních nohou do korunky je přítomno na drtivé většině modelů. U sjezdových, slalomových či freeridových vidlic se v hojnější míře vyskytuje obrácená konfigurace nohou – vnitřní jsou kluzné, vnější napevno uchycené v korunce. Pak jde o tzv. systém upside-down.

Tomáš Taich

Menu