V co na počátku věřili jen ti největší snílkové a vizionáři, se stalo skutečností. Pevné místo horské cyklistiky mezi nejdostupnějšími a nejprovozovanějšími sportovními aktivity už jen těžko něco vyvrátí a nic na tom nezmění ani přezíravost zapšklých funkcionářů.
Moutainbiking přes své relativní mládí se už může ohlížet do historie. A je se ohlížet za čím. Nejkrásnější na celé té historii je to, že řada mladých bikerů současnosti vůbec netuší, co dnešním samozřejmostem, jako je odpružení, indexové řazení nebo kotoučové brzdy, předcházelo. A v tom je možná největší kouzlo horské cyklistiky, že totiž stále oslovuje a získává nové adepty, nezatížené, kteří jí propadají se stejným elánem, jakým oplývaly na přelomu 60. a 70. let kalifornské partičky hippies, z nichž vzešlo MTB.
Jak to vlastně tehdy začalo, co je možné považovat za skutečný prvopočátek mountainbikingu, proč právě 25 let? Těch otazníků je spousta a stejně i názorů na to, co považovat za zrod nové dimenze ve vývoji jízdního kola. Podobně jako v jiných oborech, ani zde nelze jednoznačně a zcela exaktně určit jedno jediné datum. Oficiálně se za začátek organizovaného MTB hnutí považuje první sjezdový závod Repack v roce 1976, proto tedy letošní výročí.
Jenomže to už bylo vyvrcholení první etapy mountainbikingu, do té doby věrného svobodomyšlenkářství a tudíž nijak výrazně nakloněného nějaké institucionalizaci. A tak na mnoha místech v Marin County brázdili na primitivních kolech do terénu, tzv. clunkerech (kola do šrotu) traily desítky nejrůznějších skupin. Jednu z nich představovali Gary Fisher a Charles Kelly, kteří se dali dohromady v roce 1971 a které spojovala náklonnost k folkrockovým kapelám. Ale už v šedestých letech fungoval v kraji Marin spolek zvaný Canyon Gang, který uspořádal v roce 1969 první závody.
A mohli bychom jít ještě dál do prehistorie. Pionýři z Marin County byli šokováni, když se v loňském červnovém vydání časopisu Mountain Bike objevil rozsáhlý článek o aktivitách cyklistických nadšenců ve Francii. Ti již v roce 1955 upravili své bicykly pro jízdu v terénu včetně předního odpružení a založili Vélo-Cross Club de Paris, aby mohli pořádat závody v mnohém připomínající dnešní cross-country. Pařížští bikeři vyrůstali na motokrosových tratích a aby se odlišili od cyklokrosu, nazvali svůj spolek Vélo-Cross. A koneckonců, čím byly vůbec první cyklistické závody na vysokých kolech konané 31. května 1868 v pařížském parku Saint-Cloud? Vlastně terénní soutěží na šotolinové dráze. Je tedy kolébkou MTB Amerika nebo Evropa?
To není důležité, stejně jako není podstatné se stoprocentní přesností určit, kdo byl ten úplně první. Tenhle úkol ponechme bikovým historikům, kteří se o průkopnictví mohou přít. Směrodatné je, že horské kolo vůbec existuje a pohled do jeho minulosti dýchá i dnes dobrodružstvím a romantikou. Stačí naskočit do sedla a můžeme je prožít znovu. Záleží jen na nás.
Kamil Hofman
Foto: archiv
Jak se dnes mají “otcové”?
Předně – proč právě tuhle skupinku mužů považujeme za otce MTB? Vždyť, jak oni sami říkají, rozhodně nebyli uprostřed 70. let jediní, kdo se spouštěli z kopců v Marin County. A dost možná, že i jinde ve světě dříve někdo holdoval podobné zábavě. Vždyť každý kluk prahne po tom, aby mohl vzít své kolo do lesního terénu. Nebo snad ne? Přínos těchto tzv. otců tkví v tom, že oni se opřeli do kola dějin natolik, že se již nezastavilo. Neboť právě od této partičky běží letopočty pověstná nit až do naší doby. Fisherova vylepšení kol posunula vývoj více, než zlepšováky kohokoliv jiného, Kelly zorganizoval slavný sjezdový závod Repack a vydával první časopis Fat Tire Flyer, zatímco Ritchey stavěl první bikové rámy. Co dělají dnes?
Mr. Fisher v rozhovorech často mluví o tom, že rád pracuje v týmu. Narozdíl od ostatních z první bikové firmy “Mountain Bikes” se vydal do světa velkého byznysu a rozjel obří firmu nesoucí jeho jméno. Ačkoliv ji spolkl Trek, značka Gary Fisher stále patří k těm předním v oboru. Fisher sice rád profituje z image Otce, na druhou stranu rozhodně nespí na vavřínech a nežije jen z glorioly zažloutlých fotografií: za jeho týmem stojí úspěšné kousky jako odpružení Sugar a nakonec ještě možná zase postrčí vývoj s 29″ koly. Kdoví?
Charlie Kelly je dnes zcela mimo bikové dění, časopis již dávno nevydává. Prý se živí jako stěhovák pian, hraje v kapele. Říká, že je šťastný, že byl ve správný čas na správném místě, ale dnes už je vše jinak.
Když za Tomem Ritcheym přišli Kelly a Fisher, aby postavil bikový rám, chtěl Tom udržet produkci malou. A to se mu svým způsobem daří dodnes. Ritchey je sice celosvětově věhlasný producent kvalitních komponentů za dobrý peníz, podržel si však i malosériovou výrobu rámů, precizních garážovek. Možná ale vše není jak bývalo, protože největší tahák firmy, Thomas Frischknecht, letos přesedlal ze svého ocelového Ritchey na celoodpružený Scott, i když stále v Tomově dresu. Relativně “in” je jeden z prvních stavitelů rámů Joe Breeze, který dnes pokračuje ve výrobě highendových malosériových rámů.
K Otcům však můžeme počítat i několik dalších postav, které však neměly to štěstí a skončily většinou v zapomnění. Byli to Jeff Lindsay se svou markou Mountain Goat (delší dobu není o značce vidu ni slechu), Mert Lawwill se pokoušel o průlom s ProCruiserem (dodnes uznávaná kapacita v odpruženém designu, pracuje i pro Schwinn), bratři Koskiové (dosud značka Koski produkuje komponenty), Victor Vicente, již zesnulý Craig Mitchell, který konstruoval chrommolybdenové rámy už v roce 1976, pozdějšího zakladatele značky WTB Charlieho Cunninghama přivedl na jeho první vyjížďku, Fisherovi přinesl nákres první “unicrown” vidlice a na své kolo namontoval první U-brake, spáchal před čtyřmi lety sebevraždu. Nedokázal se smířit s tím, že jeho myšlenky buď zůstaly v šuplíku nebo mu je někdo ukradl, přitom horské kolo bylo i jeho dítko…
Řekli…
“Odpružení pro horská kola je stupidní nápad. Veškeré odpružení, které biker potřebuje, je deset palců v rukou a deset v nohou.”
Konstruktér a současný šéfredaktor časopisu Mountain Bike Action Richard Cunningham v roce 1983, který se letos ke svému omylu přiznal na internetových stránkách magazínu
“Když jsem viděl, jak se prodávají první sériové Specializedy, myslel jsem, že je to můj konec u kol a vrátil jsem se k motorkám. Ta kola byla mnohem lepší než moje a mnohem líp se prodávala. Byl to start bikového byznysu.”
Mert Lawwill, jeden z úplně prvních konstruktérů horských kol a dříve motocyklový šampion, který se později ke kolům opět vrátil
“Dnešní traily jsou stavěny, nikoliv objevovány, v tom je ten hlavní rozdíl. Ale to je v pořádku. Změnil jsem se já, změnil se sport, změnily se časopisy. Je to ve všem, posunuli jsme se z místa, kde jsme začínali.”
Captain Dondo, vlastním jménem Don Guerdon, jeden z kmenových redaktorů časopisů Bicycling a Mountain Bike
“To vzrušení spojené s objevem něčeho nového zřejmě nelze opakovat. Tehdy stačilo říct: pojď, půjdeme se projet. Nikdo nevěřil, že to bude fungovat a ono to skutečně šlo. Tahle část vzrušení tu ale pořád funguje a řada lidí, kteří se na něm podíleli, se v byznysu i ve sportu stále pohybuje. Takže něco z té atmosféry přece jen zbylo.”
Gary Fisher o průkopnické atmosféře 70. let
“Koho zajímá odpružení v závodech XC? Vždyť jediné o co jde, je správný dopingový mix.”
Zakladatel firmy RockShox a konstruktérský mág předního i zadní odpružení Paul Turner
(tt)
Foto: archiv