RAGBRAI – 20 000 přátel na společné dovolené

19.6.2017
<!-- Generated by XStandard version 3.0.0.0 on 2017-06-19T10:55:41 --> <p><strong>Jedním z cyklistických fenoménů USA jsou jízdy napříč jednotlivými státy. Některé jsou organizované, jiné jen vyznačené. Můžete se tedy zúčastnit FANY ride ve státě New York, případně Bicycle Tour of Colorado, nebo také Cross Florida Ride. Mnoho amerických důchodců má na svém seznamu událostí, které chtějí ještě zažít, také jednu z těchto jízd. Anebo rovnou všechny. Ovšem jedna z nich je naprosto výjimečná. Je pramatkou všech ostatních, je největší a famózní, vede napříč státem Iowa a jmenuje se RAGBRAI. Její historie sahá do roku 1973 a dnes je počet jejích účastníků omezen na deset tisíc. Představte si to. Deset tisíc registrovaných lidí, kteří spolu týden jedou na kolech. I když vyhledávám spíše samotu a málo turistická místa, tenhle dav mě zkrátka láká.</strong></p>

připravil Honza Galla
foto archiv RAGBRAI

V roce 1973 přišel John Karras, reportér novin Des Moines Register a nadšený cyklista s nápadem přejet stát Iowa na kole a napsat článek o svých zkušenostech a o tom, co uvidí kolem sebe. Jeho kolega sloupkař Don Kaul měl také zmínit tuto událost, ovšem nakonec navrhl společnou jízdu, kterou jim posvětil jejich šéfredaktor. Do akce se jako organizátor zapojil i Don Benson, PR manager zmíněných novin. Tím bylo organizační trio na mnoho let ustanoveno. Jen těžko si však v tu chvíli kterýkoliv z nich dokázal představit, že by se jejich malé dobrodružství rozrostlo do největší a nejstarší nezávodní cyklistické akce světa. Cestu k enormním číslům účastníků započalo pozvání „několika přátel", jak John a Don nazvali veřejnost. Naštěstí ji pozvali pouhých šest týdnů před startem jízdy, takže 26. srpna přijelo na náměstí v Sioux City jen zhruba 300 lidí. Z našeho pohledu by to mohlo být velké číslo, ovšem v intencích dnešních rozměrů RAGBRAI je to nicotná hrstka. Jenže tenkrát ještě nebylo nic zařízeno dopředu. Trasa nebyla předem projeta a nebyla domluvena místa, kde se bude spát. Hotely si předem objednal jen Don Benson. Naštěstí právě majitelé hotelů a také vedení mořského centra v Des Moines umožnili účastníkům postavit stany na jejich pozemcích a vše bylo poměrně hladce vyřešeno. Celou cestu tehdy dokončilo 114 cyklistů a v průběhu jízdy se ve skupině vyměnilo kolem pěti set lidí. Jedním z prvních odvážlivců byl také 83letý Clarence Pickard, který v posledních letech na kole moc nejezdil, a na tuto jízdu se vydal se starým dámským kolem Schwinn, tričkem s dlouhým rukávem, kalhotami a vlněným spodním prádlem. Nakonec dojel až do cíle v Davenportu.

 

Rekordní rok 2013
Pravděpodobně díky krásně psaným článkům z první šestidenní výpravy, se sláva této jízdy šířila rychlým tempem, a i když hned na začátku všichni předpokládali, že půjde o akci, která se nebude opakovat, lidé v podstatě donutili organizátory, aby připravili další ročník. Argumentovali tím, že se neměli, jak o jízdě dozvědět, že za pouhých šest týdnů nebylo možné zařídit si dovolenou na správný termín, a nebo že se jízda konala první týden školního vyučování, takže se jí nemohli zúčastnit ani učitelé ani studenti. V druhém roce se tak na startovní čáře objevilo již 2700 cyklistů, o rok později pak už 3200 jezdců. Nejvíce cyklistů bylo na trase napočítáno v roce 2013, kdy se na jednom z úseků objevilo 36 tisíc lidí. Celkem už se RAGBRAI zúčastnilo 326 650 lidí, kteří projeli některý z více než 30 000 km. Počet účastníků tímto číslem raději násobit nebudeme, protože číslo celkového počtu ujetých kilometrů by bylo enormní.
Dnes je RAGBRAI obrovskou událostí, na jejíž organizaci se podílejí stovky a tisíce lidí. A která má dopad na životy lidí po celé Iowě. To dokládá i jedna z odpovědí krátkého rozhovoru s Andreou Parrot, která je dnes PR manažerkou celé jízdy.

Kolik lidí pracuje v organizačním týmu na plný úvazek a kolik máte každý rok dobrovolníků?
Celkem jsme čtyři zaměstnanci, kteří se o RAGBRAI starají na plno celý rok a jeden z nás má částečný úvazek. Během týdne, kdy se jízda koná, máme dalších 50 lidí, kteří nám pomáhají se zavazadly, prodejem suvenýrů či značením trasy. A pak přichází na řadu každé z měst, přes které se jede, nebo ve kterém se spí. Tam se počty dobrovolníků liší, ale běžné číslo u jednoho z měst, kde se nocuje, je 400.

Na webu máte uvedeno, že jízdy se může zúčastnit 10 000 cyklistů, ovšem často je zmiňováno 20 000 lidí. Kde se tedy bere ten rozdíl?


Celkem jde o deset tisíc lidí, kteří se mohou registrovat na celý týden. Pak dalších zhruba tisíc pět set se může přihlásit na některý ze dnů. Mnozí lidé jedou třeba dva či tři dny. Bohužel máme také mnoho cyklistů, kteří jedou bez registrace, protože na veřejných komunikacích zkrátka není možné omezit svobodný pohyb lidí. Aktuální napočítaná čísla účastníků jsou tak mnohem vyšší, než oněch 10 000.

Připravujete pro cyklisty nějakou další zábavu? Třeba nějaký typ hry nebo soutěže, kterou by absolvovali během celé akce?


Tak trošku. Během druhého dne se mohou lidé vydat na tzv. Karras Loop (okruh), který je pojmenován po jednom ze zakladatelů jízdy Johnu Karrasovi, který letos bude během něj rozdávat pamětní nášivky. Jde o tzv. century, tedy jízdu dlouhou 100 mil (160 km), která má za cíl uspokojit i jezdce, kteří jsou schopni ujet také mnohem větší vzdálenosti, anebo se chtějí nechat zlákat nějakou výzvou. Dalším příkladem může být College Jersey Day, kdy vyzýváme účastníky, aby jeli v dresu své oblíbené vysoké školy.
Mnohem více akcí se pak koná v jednotlivých městech, skrze které projíždíme. Každou noc je pořádán koncert a také hry typu human foosball či cow chip toss. Vždycky se snažíme lidem doporučit, aby se v jednotlivých městech zastavili, protože to jsou přesně ta místa, kde začíná další zábava, a kde je také k dostání vynikající jídlo!

 

Celý článek najdete v tištěné verzi nebo na www.alza.cz či www.floowie.com/cs/vpress/publikace

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu