Úvod » Články k časopisu » Svatojánská noc – ve stopě Předchůdce

Svatojánská noc – ve stopě Předchůdce

Ten asketický muž v oděvu z velbloudí srsti žil v Judejské poušti ve století jedna našeho letopočtu. Živil se kobylkami i medem divokých včel a jedinou jehostarostí bylo prorokovat příchod Mesiáše a hlásat potřebu lásky k bližnímu a upozadění vlastního ega. Svým příkladným životem se stal velmi populárním.Mnoho lidí jej následovalo k řece Jordán, aby se nechali pokřtít. Mezi nimi i Ježíš Kristus. Na rozdíl od ostatních světců je u Jana Křtitele slaveno přednostnějeho narození na svět, zatímco u ostatních odchod do nebe. Ten je u Jana jen připomínán jako jeho umučení 29. srpna. Důvodem je význam jeho povolání,pro které byl předurčen už před svým narozením a které církev slavnostně připomíná 24. června.

Svatojanská noc
Michalův statek
Světelsko


V lidových tradicích byla svatojánská noc vnímaná jako čas plný kouzel. Pod vládou nadpřirozených sil se otevírá země i brána mezi světy, skály se rozestupují a uvolňují cestu k pokladům. Bylinky získávají nevídanou sílu stejně jako láska mezi lidmi. Tradicí byla i svatojánská postýlka jako obdoba vánočního stromku, kdy se dětem nadělovaly dárky.
Mimořádná síla této noci se traduje od pradávna po celém světě napříč kulturami, kdy byla spojena s oslavou letního slunovratu. Se svátkem sv. Jana je spojována až po příchodu křesťanství. Stylově věrohodnou podívanou, spojenou s předvečerem jeho narození, můžete zažít 23. června na Michalově statku. Na pocity hutná a loučemi zesílená ukázka dobových obyčejů, výzdoby, rituálů i dobrot vás čeká ve světnici, na mlatě i pod kaštanem na dvoře v obci Pohleď na cyklotrase č. 4155.
www.michaluvstatek.cz

 

Svatojánské ohně
Radhošť
Valašsko


Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je takzvaný svatojánský oheň. Novodobě se zapaluje v předvečer 24. června. Původně ale tento zvyk prováděli pohané o pár dní dříve se záměrem prodloužit den a dodat podporu slunci, jehož právě vrcholící síla měla s létem upadat. Životadárnou ohnivou energii bylo třeba oslavovat, a tak lidé popíjeli pivo a medovinu, tančili kolem ohně, přeskakovali jej a vyhazovali do vzduchu hořící pometla pro zastrašení zlého. Nikdo nesměl jít spát dříve než s východem slunce. V průběhu 5. a 10. století došlo ke smísení původního pohanského svátku s křesťanským, který de facto oslavy slunovratu přebil narozením Jan Křtitele a přidal pití svatojánské lásky, což je víno posvěcené v kostele. Svatojánské ohně se pálí na mnoha místech republiky. V symbolice jim ale tradičně vévodí hora Radhošť. Hřebenová cyklotrasa, která spojuje sochu boha Radegasta, patrona slunce a ohně, ale i hojnosti, dobrého jídla a pití, s poutní kaplí sv. Cyrila a Metoděja na vrcholu, je totiž přímo ukázkovým propojením pohanského s křesťanským.
www.roznov.cz

 

Svatojánské kvítí
Zámek Rájec
Svitavsko


Že musí být svatojánského býlí devatero, na tom se shoduje většina historických pramenů. Liší se jen ve výčtu bylin, do seznamu zahrnutých. Například Lidová kultura – národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska uvádí dobromysl, horský jetel, chrpu modrou, jitrocel, mateřídoušku, šípkovou růži, řebříček a děvětsil, přičemž za bylinu sv. Jana je považováno dle pramenu hned několik druhů – kopretina, třezalka aj. Podstatnější ale je, že musí být natrhány na různých stanovištích. To předpokládá, byť jde o světlou noc, jejich dobrou znalost. Magie tohoto devatera spočívá v mystériu noci samotné, která jejich účinek znásobuje. Při trhání se ale nesmí mluvit, smát ani se ohlížet. V kvítí nespočívala jen léčivá síla, ale i magie přání. Když například kvítí dívka uvila do věnečku a hodila jej do vody či uložila pod polštář, zjevil se jí budoucí muž. K tradičním svatojánským bylinám a dalším desítkám léčivých rostlin si můžete přivonět v komnatách rájeckého zámku od 2. do 6. července. Najdete ho na cyklotrase č. 5085.
www.zamekrajec.cz

 

Svatojanská socha
Lesopark Kuks
Královédvorsko


Co se týká vypodobnění sv. Jana Křtitele, takových sakrálních děl najdete stovky. Jedním z nejnavštěvovanějších je socha na Karlově mostě v Praze. Zcela ojedinělou se ale jeví ta vytesaná do pískovce Matyášem Braunem nedaleko cyklotrasy č. 4085 u Hřibojed. Byla dokončena mezi prvními v roce 1726 jako součást Betléma pod širým nebem, patřícího do panství zámku Kuks v tehdejším majetku hraběte Šporka. Barokně pojatou koncepci lesoparku sleduje červená turistická značka, která vás provede i částí naučné stezky Půjdem spolu do Betléma.
www.revitalizacekuks.cz

Celý článek najdete v tištěné verzi nebo na www.publero.cz či www.floowie.com/cs/vpress/publikace