Úvod » Články k časopisu » Bikepacking – skromný trend, nebo velká móda?

Bikepacking – skromný trend, nebo velká móda?

Na obzoru cyklistické krajiny se objevuje nový fenomén. Jak tomu v Evropě s novinkami bývá, za touto jitřní září musíme pohlédnout nikoli k východu, ale k západnímu horizontu. Bikepacking přichází přes Atlantik ze Spojených států, kde se před nedávnem zrodil, a jak se zdá, zapustil poměrně pevné kořeny. Následující text se pokusí přiblížit podstatu této nové „cykloturistické filozofie".

text a foto Jakub Kasl

 

Jak jsem k bikepackingu přišel…
Vlastně omylem. Před dvěma roky jsem připravoval cestu Norskem (cykloturistika 5/2014) a zcela náhodou se mi dostal do ruky americký stroj Salsa Fargo. Kolo sedlo pro moji postavu jak ulité. Pevný rám v horském střihu na otylých devětadvacítkách sliboval pohodlí a netradiční úchop širokých silničních řídítek mohl, dle mého úsudku, částečně řešit problémy s nepříjemným severním větrem. Letmo jsem prozkoumal internet a zjistil, že skutečně jde o proslulý cestovatelský speciál. Kolo jsem „ozdobil" brašnami a vydal se za dobrodružstvím. Jaké však bylo mé překvapení, když se nádherný, klasický rám pod nákladem rozvlnil jako užovka. Přeorganizoval jsem brašny, abych kolo maximálně vyvážil a snížil těžiště, ale úprava pomohla jen nepatrně. Celý měsíc jsem měl na přemýšlení, zda jsem nešlápl vedle. Naletěl jsem snad reklamnímu sloganu? Fargo „far go" se dá volně přeložit jako „dostat se daleko". Vždyť to má být speciál na cestování. Rozluštění záhady na sebe nedalo dlouho čekat. Po návratu jsem usedl k počítači a po podrobnějším zkoumání textů věnovaných tomuto bicyklu jsem objevil stále se opakující výraz ‒ light traveling. Bingo! Tento okamžik se stal skutečným mezníkem mé cykloturistické historie.
Začal jsem pečlivě procházet především americké weby a sbírat teoretické zkušenosti. V zámoří před dvěma lety bikepacking sice již odrostl plenkám a bryndákům, ale informací nebylo mnoho. Podstata však byla jasná a zcela pochopitelná. Odlehčit náklad a hlavně používat bagáž umístěnou v ose bicyklu. Všichni víme, jak se změní jízdní vlastnosti, pověsíme-li na kolo klasické nosiče s postranními brašnami. V tu chvíli můžeme zapomenout na úzké singl treky, kamenité horské cesty, jednoduše řečeno na náročnější terén. Klasické brašny nás většinou připoutají na cyklostezky a silnice, v lepším případě nám dovolí nerozbité polní a lesní cesty. Z fotografií a nadšených textů jsem pochopil, že nové uspořádání „zavazadlového prostoru" očividně posouvá cyklocestování o řád výš.
Okamžitě jsem se pustil do shánění „těch zvláštních vaků". Řešení tehdy nabízela objednávka ze zámoří, ale dodací lhůta nevyhovovala mé netrpělivosti. Umluvil jsem tenkrát jednoho malého českého výrobce a získal prototyp sedlové a rámové brašny. Vak na řídítka, do kterého se většinou ukládá lehký spacák, jsem podomácku vyrobil z nepromokavého „válce" ortlieb a jednoduše přichytil pomocí řemínků. Hned první testovací jízda v okolí Prahy mne uchvátila. Kolo zvládalo stejný terén jako bez nálože a přitom jsem vezl vše potřebné na několikadenní výlet. Fargo bylo konečně ve své kůži. Rychlé, obratné, krásné. S úsměvem od ucha k uchu jsem řádil na úzkých cestičkách podél Sázavy. Můj oř spokojeně letěl tryskem po kamenitých polňačkách a v lesích si bez zaváhání užíval prudké sjezdy i překážky v podobě bahna, kořenů a vymletých koryt. Cítil jsem, že tohle je opravdu zcela nový rozměr vícedenních cyklotoulek.

 

Celý článek najdete v tištěné verzi nebo na www.publero.cz či www.floowie.com/cs/vpress/publikace