Illyrský Dugi otok

28.2.2017

Nejlepší čas pro návštěvu ostrova je jaro. Všechno zde pěkně kvete, vypadá šťavnatě, zeleně. Opravdu už můžete ochutnat například na vitaminy bohaté plody černé moruše, které jsou u nás celkem vzácné. Pokud sem zavítáte v létě, také nebudete litovat, jen k vyjížďkám na kolo budete muset počkat, až sluneční paprsky nebudou tak ostré. Takže pokud plánujete vyloženě letní dovolenou, určitě neváhejte.
Jak už název napovídá, jedná se o protáhlý ostrov, který má na délku 45 kilometrů, na šířku však jen čtyři. I když se tu nenacházejí žádné zvlášť význačné památky jako například na Korčule nebo na Hvaru, má ostrov co nabídnout jak z hlediska cyklistického, tak i z hlediska přírodních zajímavostí. Nacházejí se tu krasové jeskyně, přírodní park či téměř Doverské útesy.

První tu byli Illyrové
Přece jen nějaké historické stopy najdeme i na tomto ostrově. Nedaleko městečka Sali, kam můžete přijet lodní linkou, se například vydejte směrem k zátoce Telašćica. Asi ve dvou třetinách makadamové cesty směrem k zátoce Čušćica najdete illyrské mohyly. Illyrové obývali kromě dnešní Bosny, Černé Hory, Albánie také dalmatské ostrovy a byli pochováváni pod mohylami, které mohli mít v průměru až sto metrů. I když zde mohyly takové velikosti nedosahují, mají tady podobu klasických hrobů, přesto je zajímavé, že se tyto menší mohyly vybudované několik století před naším letopočtem dochovaly až do dneška. Pokud vás historie až zas tak nezajímá, pak se ale můžete vykoupat právě v této zátoce. Ta je úzká a skoro deset kilometrů dlouhá, což z ní činí velmi dobře chráněnou zátoku, také proto zde v létě kotví lodě, jež sem přivážejí turisty, kteří se rozhodli absolvovat výlet kolem Kornatských ostrovů.

 

Jezero Mir
Abyste mohli navštívit další místní zajímavost, musíte se vrátit zpátky do Sali a objet jinou zátoku s názvem Kruševica. Po částečně makadamové a občas asfaltové cestě se dostanete do přírodního parku, který získal název po naproti ležící zátoce Telašćica. Tady se nachází jezero Mir. To vzniklo na konci poslední doby ledové, když ledovec začal tát, zvedla se hladina moře přibližně o sto metrů a přelila se do krasové propadliny na druhé straně útesu. Devět set metrů dlouhé a tři sta metrů široké jezero je jen osm metrů hluboké, tudíž je v něm voda i třeba na jaře teplejší než v okolním moři. V létě dosahují teploty v jezeře až ke 33 °C, tehdy zase bude příjemnější moře. Kde se vykoupete, se pak můžete rozhodnout podle toho, v jaké roční době ostrov navštívíte. S mořem je jezero stále spojeno skrze sedimenty, ale i tak dochází v létě k vypařování, a tudíž je voda v něm slanější.
Od moře dělí jezero jen úzký dlouhý skalní hřeben zvaný Grpašćak, který na jihozápadní straně spadá do tyrkysových vln téměř kolmými, asi 150 m vysokými stěnami. Přírodní park Telašćica se právě díky této scenerii počítá k nejkrásnějším a nejmalebnějším přírodním zákoutím na Jadranu. My jsme tu byli při západu slunce a to byly srázy útesů nádherně nasvícené.

 

Jeskyně Strašna peć není strašná
Ze Sali vede celým ostrovem až k majáku Veli Rat na severu ostrova perfektní asfaltka, z níž občas vybíhá nějaká ta odbočka tu k zátoce s pár domečky, tu do větší vesnice. Můžete se směle pustit do objevování. My jsme se pustili do trošku většího objevování a chtěli jsme prozkoumat možnost spojení vesničky Žman s krasovými polji ‒ Velo a Malo jezero ‒ se zátokou Kruševica. Tady se na těchto úrodných poljích daří vinné révě, olivovníkům i zelenině. Ale nám se nedařilo, přestože jsme ladili i GPS, a dokonce zde byla značená trasa pro kola (z čehož vyplývá, že místnímu značení není možné věřit), zamotali jsme se nejdříve mezi zemědělskými cestami ‒ postupně jsme zkusili každou odbočku ‒, skončili jsme stejně vždycky u nějaké usedlosti, anebo v neprostupném porostu, kde jsme bedlivě koukali pod nohy, jestli se neobjeví nějaký ten had. Ano, zmije tu zvláště na jaře bývají a je třeba si dát pozor.
Úspěšnější jsme byli při hledání jeskyně s trošku odpuzujícím názvem Strašna peć. Ale nic strašného nás tu nečekalo. Naopak výzdoba byla na malou jeskyni celkem pěkná. Strašna totiž neznamená v chorvatštině něco špatného, ale úchvatná nebo také zvláštní. Na cestu k jeskyni nás navedla i směrová tabule na silnici v nejužším místě ostrova, a tentokrát značení sedělo, takže bloudění se nekonalo. Po celkem dobré makadamové cestě, vlnící se téměř po vrstevnici, jsme asi po třech kilometrech narazili na bránu k jeskyni. Nebyla sezona, a tak byla kovová mříž zavřená. To ale pro nás nebylo nijakou překážkou, mříž jsme přelezli a vstup a kousek jeskyně jsme si prohlédli. V sezoně je nutné se zeptat v Sali na informacích, kde vám prohlídku dohodnou. Pokud zde budete ale jen třeba jeden den, pak budete mít stejný problém jako my.

Pokračování článku najdete v tištěné verzi speciálu Dovolená na kole a na www.alza.cz či www.floowie.com/cs/vpress/publikace

 

 

praktické informace

vzdálenost lokality z ČR
Z Prahy do Zadaru je to 915 km – cca 11,5 hod, trajektem ze Zadaru pak 80 min.

sezona
pro cyklisty květen, červen, září, říjen

doporučené mapy
Bohužel společnost Geotour, organizující zájezdy kombinující kolo a loď, ještě mapy této severodalmatské oblasti veřejně nevydala, k dispozici jsou pouze účastníkům plaveb – pokud se zúčastníte západní cesty na Kololodi, pak je dostanete. Jestliže dorazíte na Dugi otok samostatně, zeptejte se v infocentru v Božavě, Sali nebo Brbinji, jednoduché mapové schéma se zajímavostmi by tu měli mít. Hodnotnou mapu ale nečekejte.

doprava
Zúčastněte se Kololodi, kde vás dopraví od ostrova k ostrovu bez starostí, více na www.geotour.cz.
Pokud byste se vydali na ostrov po vlastní ose, pak trajektová linka se provozuje ze Zadaru do Brbinje a zpět. Je to linka 434, která pluje od 29. 5. do 27. 9. 2015, po-pá, ne pluje třikrát denně, v sobotu čtyřikrát, cena asi 30 kun za osobu, za normální auto se pohybuje kolem 176 kun, a 30 kun dáte i za kolo. Více na www.chorvatsko.cz/lodni/ozadar.html
Lodní linka pluje na této trase Zadar – Sali (Dugi otok) – Zaglav (Dugi otok) – Zadar
linka 405a od 30. 5. – 28. 9. 2015; loď pluje každý den kromě ne a svátku, ze Zadaru vždy v 10 hod., ze Zaglavu v 11:35 hod. (tímto směrem nezastavuje v Sali). Plavba Zadar-Sali trvá 70 min, do Zaglavu o 20 min. déle. Cena za osobu: Zadar-Sali, Zaglav: 25 kn, Sali-Zaglav: 12 kn. Lodní linky nepřepravují auta, kola jen na některých trasách. Je třeba se informovat zde www.gv-line.hr.

 

ubytování
kempinky – Camp Kargita u majáku Veli Rat, www.camp-kargita.hr, ceny podle sezony od 11 do 17 eur za místo, stan a auto. Dá se tu objednat i mobil home.
Kemp Mandarino www.campmandarino.com; ceny podle sezony od 20-28 euro.
penziony a apartmány – lze se ubytovat na majáku Veli Rat rezervace a kalkulace je možná zde http://chorvatsko-majaky.adriaticonline.cz/majak-veli-rat.htm
Konoba Regula Žman – zde je také možno se ubytovat, tel. 091 1372094, M 091-7892705

turistické informace
Sali Turistička zajednica Dugi otok,
Obala Petra Lorinja bb
23281 Sali, Hrvatska
+385 23 377 094
tz-sali@zd.t-com.hr

Božava
23286 Božava, Hrvatska
+385 23 377 607
turisticko-drustvo-bozava@zd.t-com.hr

webové stránky
www.kololod.cz
www.chorvatsko.cz
www.chorvatsko.hr
www.dugiotok.hr/en

 

nezapomeňte navštívit
Maják Veli Rat
Jeskyně Strašna peć
Kostelík M. Gospa
Přírodní park Telašćica a jezero Mir
Skalní hřeben Grpašćak
Illyrské mohyly

 

text Slávka Chrpová
foto autorka, Aliaksei Taukachou, Michal Brůžek a Ivo Pervan

 

 

Menu