Hlasy zevnitř nejsou vnitřní hlasy

28.2.2017

Připravili jsme s nejbližšími spolupracovníky zbrusu nový cyklistický titul, jmenuje se Elektrokola. Zprvu jsme si mysleli, že půjde o speciální číslo Cykloturistiky, ale z důvodu registrace, distribuce i z dalších důvodů to bude zkrátka úplně nový časopis, který bude mít zcela jistě úplně jiné čtenáře. To vše je vlastně nedůležité. Důležité je, že jsme se setkali, a ze strany cyklistů neustále setkáváme, s nevraživostí, neskrývaným nepřátelstvím a agresivitou. To mě opravdu šokovalo, mrzí mě to a nerozumím tomu. Zaznívají věty jako „elektrokolo nikdy nebudu považovat za kolo", „kdo je líný šlapat, ať si koupí motorku", „mělo by se to celé zakázat" a podobně. A přitom stačí tak málo. Nejde o jinou barvu pleti nebo náboženské vyznání, jde o lidi, kteří mají stejné radosti jako my. Rádi jedou (a podotýkám, že do určité míry i šlapou) jako my, rádi vyrážejí do přírody, rádi poznávají, rádi žijí aktivně… Jen (už) nemohou, nezvládají plnohodnotné kolo. Jsou to svým způsobem cykloturističtí „vozíčkáři", mající věkové či zdravotní omezení. Měli by proto zůstat doma? Měli by rezignovat na cestování, na vzduch ve tváři, na přátele, na poznávání i na pohyb svého druhu jen proto, že se to někomu nelíbí? Nerozumím tomu. Elektrokolo jako takové vítám a všem, komu rozradostní život a prodlouží jeho aktivní část, to moc přeju. A to se vůbec nezmiňuji o dalších možnostech využití elektrokol, jichž je celá řada.
My všichni na tenkých pneumatikách máme tolik společných nepřátel, tolik společného vnímání a stejných radostí, zažíváme tolik nepochopení a tolik netolerance. Hrozí nám tolik nebezpečí! A my mezi sebou ještě hledáme ty „špatné" a ty chceme vyobcovat. Máme to v sobě, každý národ to v sobě má – připomeňme hilsneriádu, odsuny, linčování, pogromy. Nějak tenhle rys lidské povahy nehodlám tolerovat ani mezi námi, cyklisty. Zdravím všechny e-cykloturisty, a protože jejich počty rostou doslova před očima, vítám je v naší velké cyklistické rodině. A to přesto, že doufám, že můj vlastní motor mně osobně vydrží co nejdéle, a bez nabíjení. Ale kdyby, tak záloha tu je… A to je přece skvělé!
Hodně letních zážitků, přátelství a tolerance na jakémkoliv kole

Menu