Letos úplně všechno zešílelo. Cyklistická sezona začala už v listopadu, zima nebyla a lidé ušetřili jak za zimní dovolenou, tak za zimní vybavení. Prostě nikam nejeli a nic nekoupili. A cyklističtí obchodníci i cestovky mají žně. Ve skladech nejsou kola, obraty obchodů lámou rekordy. Pokud jste chtěli koupit kolo letos a čekáte na slevy, asi se nedočkáte. Pokud sháníte dětské kolo, sháníte dost pozdě.
Všichni letos jezdí na kole, všichni chtějí někam jet.
Ta vlna by mohla hnout s veřejným míněním – když přece jezdí na kole už opravdu všichni. Mohlo by se zapracovat na tom, že kolo v civilizované společnosti na silnici patří a civilizovaní lidé jej zcela respektují. Osvěta! Kdy jindy, když ne teď! Letos! „Mohlo by se…" Ale samo se to neudělá. „Někdo" by musel chtít. Ministerstvo dopravy? Besip? ČSTV? KČT? Asociace dovozců a výrobců kol? Utopie… Proč by někdo něco takového chtěl? Proč by chtěl tu sisyfovskou kuličku tlačit a koulet, ne?! Ona to ale není marná práce, je to vlak, který je třeba roztlačit, a on pojede, je to sněhová koule, která se rozběhne a začne se nabalovat. Ten impulz je třeba. Není třeba víc speciálních cyklostezek, pruhů, mostů a zbytečných odpočívadel, je třeba změnit myšlení lidí. Zrovna včera mě minula fabie opravdu hodně těsně na úplně opuštěné silnici.„Stane se," řekl bych si, kdybych zároveň nedostal sprchu z ostřikovačů. Snad bych se i tomu fórku zasmál, kdybych v tom neviděl spíš nenávist řidiče než spikleneckou rošťárnu. Na tom je třeba pracovat, na nenávisti společnosti vůči cyklistům.
Není to ale tak zlé, někde to zkrátka „jde". Podle právě proběhnuté akce „Do práce na kole" to vypadá, že je v českých luzích a hájích úplně normální dojíždět na kole do práce. A také je úplně normální mít v práci prostor pro uložení kola, sprchu, šatní skříňku. Jak jinak si vysvětlit, že se do soutěže zapojilo 5768 lidí z devatenácti měst České republiky!? Některé firmy dokonce nabízejí i služební kola, což je určitě levnější než služební auta. A navíc – jejich zaměstnanci budou otužilí, zdraví, štíhlí, odolní, a tedy i v práci výkonnější. Jak prozíravé. Ale zůstaňme skromně u té možnosti uložit někam kolo a hlavně – být kolegy vnímán jako úctyhodný, následováníhodný, moderní člověk, a ne jako šílenec, co jim překáží v rychlé jízdě autem.
U nás už známe restaurace a penziony „Cyklisté vítáni", co tu ale stále ještě není, to jsou ubytovací kapacity řetězce Mountainbike Holidays nebo Roadbike Holidays. A to je opravdu něco. Pokud na nějaký takový na svých cestách v zahraničí narazíte, pak očekávejte nejen garáž na kola, ale také nářadí, čisticí a mazací prostředky, opalovací krémy a personál ochotný vám kdykoliv poradit trasu nejbližší vašim představám. Ještě nikde jinde a nikdy jindy jsem si jako cyklista nepřipadal tak patřičný a plnohodnotný.
Letošní léto bude cyklistické, což nemohou změnit ani tradiční červencové bouřky a deště. Je to skvělý rok. Užijte si jeho prázdninovou část a na konci července se těšte na další vydání Cykloturistiky.