Úvod » Články k časopisu » Jedno jediné, univerzáln

Jedno jediné, univerzáln

Kola, kola, kola. Všude samá kola. Kola řeší Andrej Halada ve svém fejetonu, kola řeší Ondřej Čapek v samotném závěru časopisu, kola řeší každý měsíc Petr Štěpánek ve svém testu a kola jistě řešili i cestovatelé, kteří psali naše reportáže. Když jsme vybírali fotografii na titulní stranu tohoto vydání, měli jsme v užším výběru i pěkné fotografie cyklistů na skládacích kolech. „Skládačky jsou trend" tvrdila Slávka, „Dnes každý jezdí na skládačkách". Ale byla v menšině. Skládaček už v časopisu bylo dost, naposledy v testu v minulém čísle Cykloturistiky. Kola zkrátka řešíme neustále a řešit je budou i návštěvníci veletrhu For Bikes na konci března. Někdo má téma kola vyřešené, prostě má kolo, s nímž je spokojen a je vůči novinkám, trendům a možnostem imunní. Opravdu?
Nemám sice rád neustálou nabídku možností mít něco lepšího, mít více, zažít více a silněji, jet rychleji, letět dál, ale s kolem je to něco jiného. Přemýšlím, stejně tak jako kolegové Halada a Čapek nad ideálním a především univerzálním kolem, které by přežilo mnoho následujících let a vyhovělo ve všech situacích a terénech. Známe způsob, jakým Češi nakupují – mají pocit, že co je sportovní, to snadno a rychle jede a tak si koupí nepohodlné sportovní kolo, které pak složitě a draho dovybavují a sportovní komponenty, kupříkladu sedlo nebo pneumatiky, vyměňují za ty pohodlné, takzvaně obyčejné. Plně vybavené cestovní kolo u nás zkrátka nekoupíte, což je skutečně naše velké specifikum.
Já vyrazil opačným směrem. Silniční kolo, to je základ, pokud chcete jezdit na dobrých silnicích a rychle. Zcela nezbytné pak je, jezdíte-li s někým dalším, kdo také používá silniční kolo a vy mu potřebujete stačit. Horské kolo je kolo do terénu. Že se ženám dobře ovládá a připadají si na něm bezpečné, protože má široké pneumatiky, je prostě mýlka. Vzpomeňte jen, jak špatně se ovládá auto se širokými pneumatikami. Je to stejné. Celoodpružené kolo je do těžkého terénu a větší zdvihy u nás, s výjimkou bikeparků, téměř nevyužijete. Se zvětšováním průměrů kol se snižuje potřeba zdvihu odpružení, což v mém případě došlo až tak daleko, že bych se při každodenním ježdění vzdal odpružení klidně zcela ve prospěch nízké hmotnosti. Mou cestou k univerzálnímu kolu tedy je horské kolo s pevným rámem a koly 29". Nejraději bych měl i přední vidlici pevnou. Pořád je to díky geometrii rámu, ovládání, převodům a brzdám kolo do terénu. Je ale lehké, a když jsem vyměnil pneumatiky za užší (použil jsem cyklokrosové s hladším vzorkem) skvěle jede i po silnici. Ba co víc – nemusím dbát na to, jak kvalitní je asfaltový svršek a objevil jsem řadu cest, jimž jsem se dříve vyhýbal. Nemám také problém kombinovat lesní cesty a silnice a vždy jsem celkem rychlý, začínám v mapách hledat lesní dálnice, kam auta nesmí a užívám si úplně nového rozměru cyklistiky. Specializace mě dříve hnala buď do terénu, nebo na rušné asfaltky. Když se teď ale na své kolo podívám, vypadá úplně jako kolo krosové. V pohotovosti mám mobilní blatníky a brašnu do rámu, moc nechybí, aby jej někdo označil za trekking. Znám pár cyklistů, kteří šli přímo – koupili si cyklokrosový speciál. U něj já jsem se bál příliš závodní geometrie a silničních řídítek, ale jinak jsme dnes na úplně stejné lodi, myslím, že máme ta nejuniverzálnější kola, jaká mohou být. Nepotřebujeme kolo silniční, celoodpružený bike, rychlý bike s pevným rámem na závody, zimáka s blatníky. Stačí jeden univerzál, po němž tolik touží ve svém sloupku Andrej. A kdybych přece jen chtěl tu a tam dělat výpady směrem na silnici nebo směrem do těžšího terénu, stačily by mi další dva páry kol – úzké, hladké pláště a silniční převody a pár kol s pořádným vzorkem. Díky devětdvacítkové konstrukci rámu je jejich výměna snadná. A také rám by mohl být skládací… To bych ale už zase „řešil" – kola, kola, kola…