Úvod » Články k časopisu » Léto? Šlo to.

Léto? Šlo to.

Já vím, že se mnou nebudou především obchodníci se sportovním zbožím souhlasit. Prý letos byla sezona kratičká, kola se prodávala sotva měsíc a půl. Nebudou se mnou souhlasit ani ti, jež vytopila voda, nebo jim na střeše přistál strom. Já vím, nejdřív pořád pršelo a byla zima, pak přišly vichry a polomy, byly záplavy a nakonec tropická vedra. A kdy že bylo „to" léto? Vím, že úroda brambor je letos katastrofální, úroda obilovin průměrná a že vinaři se sklizní čekali na pozdní slunečné dny, které ne a ne přijít. Já mám přes to všechno pocit, že letošní letní sezona byla skvělá, dlouhá, příjemná. A to se snažím oprostit od svého osobního nastavení a objektivizovat. Zkrátka jaro přišlo celkem brzo, a i když nebylo teplé, „šlo to", jezdit se dalo. Norský meteorologický server yr.no je téměř neomylný, a když vám na něm tvrdí, že v západních Čechách bude odpoledne pršet, je na místě, samozřejmě pokud je to jen trochu možné a to třeba o víkendech nepochybně je, přehodit si práci z dopoledne na podvečer a urvat něco z rána. Když pak zjištěnou předpověď skombinujete se zprávami ČHMU a sledujete radarovou mapu, ukazující postup oblačnosti s krásně graficky znázorněnou předpovědí na následující tři hodiny a vše to pojistíte aplikací Aladin v mobilu, je téměř nemožné, aby vás počasí nachytalo na švestkách. Mně se to letos stalo jednou jedinkrát a ta sprcha se dala přežít.
Léto bylo tak krásně teplé, že snad i mouchy chodily pěšky. A to mám rád. Respektive nemám rád léto v případech, kdy je hmyzu hodně. To radši jezdím na silnici, kde komáři tolik „nestíhají", a taky tam není tolik kopřiv, trní a vysoké trávy. I podzim se podle mě vyvedl, teplé babí léto přišlo brzo, a i když všechny signály, od zásob veverek, přes tukové zásoby divokých prasat až po migraci ledních medvědů předpovídají krutou zimu, pořád to ještě jde. Ano, říká se, že to je pohled optimisty, který padá z desátého patra a v každém patře si říká – devět – ještě to jde, osm – ještě pořád to jde, sedm – dobré, pořád to jde… On ten ´dopad´, v podobě zimy, sněhu a mrazů přijde, ale teď to pořád ještě jde.
Já vím, že v české krajině je nebývale vlhko, některé tradiční trasy ani nejdou projet, asi letos opravdu hodně pršelo. Jiné cesty jsou zase plné popadaných stromů a ptát se na to, jaký byl rok v cyklistické prodejně, na to bych neměl odvahu. Přes to všechno mám pocit, že ten rok byl prostě dobrý. Zkrátka – šlo to. My si dáme s časopisem Cykloturistika zase zimní pauzu, pro příští rok připravíme opět osm vydání. A vy si zatím sjednejte celoroční předplatné, které je jednak výhodné a jednak vám dává jistotu, že o žádný výtisk nepřijdete a nemusíte jej pracně shánět a těšte se spolu s námi na 5. února 2014, kdy budete držet v rukou Cykloturistiku číslo 1/2014. A kdyby i to vše bylo málo, pak vězte, že naše vydavatelství příští rok připraví 28 tištěných titulů plných cyklistiky, tedy o plné čtyři více, než tomu bylo letos, třeba si vyberete i mezi těmi dalšími.
Krásnou zimu a optimistické vzpomínky na léto přeje
Martin Raufer a Cykloturistika