Úplně rozumím tomu, co lidi tak baví na průvodcování. Tedy pokud opomenu stárnoucí seladony, co jsou permanentně „na lovu" a vždy ve středu zájmu. Když jsem někde, kde se mi líbí, mám neodolatelnou chuť vrátit se tam a ukázat to všechno krásné někomu dalšímu. Vlastně kdykoliv, když jsem na novém místě, hned přemýšlím o tom, co bych o něm sdělil, kam bych koho vzal, co bych mu ukázal. Dlouho jsem snil o tom podívat se na kole do Toskánska a konečně se mi to podařilo. Kolo je svým způsobem hodně samotářské a právě to je na něm to půvabné. Alespoň já právě to vyhledávám. Člověk je jen sám se svými myšlenkami, s přírodou, větrem, bolestí, únavou, zpěvem ptáků. Pak se ale dostaví euforie, výhled do kraje, věž chrámu, horizont, výčep nebo cílová štace a to je ta chvíle, kdy by se člověk rád podělil. Zažíval jsem to na prašných cestách Strade Bianche i večer při setmění u pizzy před monumentem Palazzo Vecchio ve Florencii. Při jízdě a především pak v prudkých stoupáních to bylo skvělé, ale pak najednou tak nějak nedostatečné. Určitě se sem musím vrátit, a ne sám, ukázat to mým blízkým.
Párkrát se mi také poštěstilo provázet cizince po pro mě notoricky známých místech. V lese za Kladnem jsem bikoval se Španěly, kteří se poprvé v životě ocitli v klasickém českém lese a přes větve stromů neviděli oblohu, z čehož byli naprosto uneseni. Odvezli si zážitek neuvěřitelné džungle a tajemna. Pro Asiaty je vše naše exotikou, dokonce i čínské cestovní kanceláře nabízejí jako „exotiku" střed Evropy, což zase pobavilo mě. U nich se vůbec nedá odhadnout, co se jich dotkne, co si vyfotí nebo koupí na památku. Anebo taková procházka Prahou. Byly roky, kdy jsem tudy spěchal do školy nebo řešil pracovní věci, ale najednou se na stejná místa podívat jako turista, či spíše jako průvodce – to byl zážitek i pro mě. Viděl jsem víc, když jsem se snažil dívat očima někoho, kdo je tu poprvé a má jen pár minut nebo hodin na to, odvézt si odtud maximální zážitek. Být průvodcem mě zkrátka samotného obohacuje, a proto také jsem rád, že jimi my v redakci Cykloturistiky tak trochu jsme. Ukazujeme vám, našim čtenářům místa, která jsme poznali, která se nám líbila, o něž se chceme podělit. Zkuste si to taky. Napište nám, podělte se s námi. Dívejte se na svých cestách očima „průvodce".