Víte, jaká je nejčastější cyklistická otázka? „Kolik?" Případně její modifikace, jako Kolik máš? Kolik to bylo? Nebo generalizující: Kolik máš letos najeto? Řeč je samozřejmě o kilometrech. Vím, že někteří lyžaři počítají počet dnů na lyžích za sezonu, golfisté množství odehraných osmnáctek nebo turnajů. Začínám být na tu otázku trochu alergický, byť je mi jasné, že počet najetých kilometrů vypovídá o tom, jak hodně a často člověk jezdí. Ale zároveň tato kvantifikace vypovídá o tom, kolik času koníčkem strávíte, tedy jak moc šidíte práci nebo rodinu, pokud tedy nejste rentiér, student, důchodce, nezaměstnaný nebo žena na mateřské dovolené. Golfisté říkají, že jejich handicap zároveň udává počet odpracovaných dnů za měsíc. Jednoduše řečeno, čím hrajete lépe (máte nižší hcp), tím se dá předpokládat, že méně pracujete a práci šidíte. Někteří prozíraví zaměstnavatelé dokonce vynikající hráče golfu nezaměstnávají, protože si umějí představit, jak by to asi v práci vypadalo. Umím si stejně dobře představit pracovní nasazení cyklisty, který najede 15 000 km za rok. Jak unavený chodí do práce a jak z ní co nejdříve prchá. Mě už ale samo počítání kilometrů leze krkem a na otázku „kolik jsi najel", odpovídám „hodně…, fakt strašně moc. Protože já nejezdím na kilometry, ale na zážitky." „Loni jsem měl najeto jako nikdy předtím…"
A jak jsem tak nad tím přemýšlel, napadl mě takový cyklopočítač zážitků. Takový cykloturistický computer, který by následně mohl vést deník, evidovat intenzitu a četnost zážitků. Možná už ale něco podobného existuje na navigacích, hodinkách, fotoaparátech či kamerách nebo na chytrých telefonech, nevím. Zkrátka si to představuji tak, že bych měl na řídítkách tlačítko a v okamžiku, kdy bych se objevil na překrásném výhledu do kraje, zmáčkl bych ho. A zrovna tak, kdybych právě vybušil pořádné stoupání, ujel kamarádovi, minul krásnou dívku nebo si pochutnal na haluškách s uzeným. Prostě zážitky. Při intenzivním prožitku by stačilo tlačítko podržet o vteřinu, dvě nebo pět déle, zážitky by se zaznamenávaly na škále od jedné do pěti a sčítaly by se. Kdyby součástí tohoto počítače byla i fotící kamera s gps navigací a gsm připojením, při stlačení by udělala snímek a spolu s gpx souřadnicemi a časem by jej odeslala do systému, a mně by se někde ukládal katalog vlastních cyklistických zážitků. Pak už by bylo na místě ptát se „Tak kolik?" Zážitky bychom mohli sdílet s ostatními cyklisty a vytvořili bychom mapu dle četnosti a intenzity zážitků…
Najednou ale mám pocit, jako bych tohle už někde slyšel. Jednak tuším, že něco podobného už dávno existuje a jednak vím, že bych to nikdy nepoužil, nebaví mě to. Intenzita prožitku je veličina tak individuální, že ji nelze poměřovat. Pro někoho je tím možná i těch 200 km ujetých naráz, pro jiného přistávající letadlo a pro dalšího zase městská brána, rozhledna nebo posečená louka anebo pár kilometrů ujetých na kole s milovaným člověkem. A to je na ježdění na kole krásné.
Hodně silných zážitků v sezoně, která právě začíná! Ať máte letos najeto, jako nikdy předtím!