Skleněná tradice

28.2.2017

Tanec kolem ohně malá rodinná sklárna Bělčice u Blatné
Zvlněnou jihočeskou krajinou, lesními a polními silničkami (z Mirotic přes Lom, Myštice, Uzenice, Uzeničky, Drahenice) jsem se dostala v třicetistupňovém vedru do Bělčic, obce ležící 12 kilometrů od Blatné. Náměstíčko krásně upravené, osázené zelení, s kostelem a radnicí uprostřed. Sklárnu najdete snadno v jedné frontě jihočeských statků a chalup. Kdo se zeptá, ten se doptá. Malá rodinná sklárna vznikla teprve před sedmi lety. Tehdy pan Vlasák, profesí sklář, využil možnost zakoupit malou pícku a začal se zajímat o to, kde by mohl začít s výrobou. Podmínkou byl plyn v místě. Bělčice se zdály být ty pravé, a tak ve stodole staré téměř dvě stě let začal se svou ženou vyrábět tzv. lesní sklo. Toto historické sklo mu učarovalo už v době studií v Novém Boru. Dnes vyrábí se svou rodinou repliky a reminiscence lesního skla. Na poličkách jsou vystaveny poháry a džbánky od antiky a 5. stol. n. l. až po 17. a 18. stol. V malé pícce v rohu dílny se netaví přímo hornina, ale střepy dovážené z Milné u Lipna. Práce jde panu Vlasákovi a jeho ženě nebo synovi jak na drátku. Přesné a zručné pohyby připomínají tanec, tanec s horkou sklovinou, která nesmí příliš vychladnout. Sklo se taví při teplotě 1350 ºC, pracovní teplota je stále kolem 1220 ºC. Sklo je ve vyšších teplotách tvrdší, nešedne a je vhodné i do myčky. Budete-li trochu zvídaví, dovíte se i nádherné slangové názvy různých prapodivných nástrojů, které mají svůj původ v němčině, např. pinťák, hefťák, burbulec, sontrajbák, podšár, šoršár apod. Uvidíte, jak se sklo nabírá na píšťalu a jak se po vytvarování a ozdobení přilepí na dno hefťák a sklenice se dodělá takzvaně „na hubě", tj. středověkým způsobem odříznutí. Skleničky pak nejsou nahoře úplně stejně rovné. Podle toho se pozná ruční výroba. Dozvíte se, že zelenou barvu skla způsobuje kysličník železitý ve vodě a křemenném písku. Podle stupně nazelenalosti se pozná i lokalita výroby. Některé poháry mají své historické vzory, jiné – např. džbány – se nedochovaly, a proto si je musel pan Vlasák dotvořit sám. Výtvory bělčické sklárny najdete na různých místech Jihočeského kraje, ale i v Praze nebo za hranicemi v Rakousku. Nejrychleji se do Bělčic dostanete z Blatné, ale je to po hlavní silnici. Kolem ale vedou cyklostezky z Mirovic nebo Březnice. Prohlídku je dobré si předem objednat na tel. čísle 608 960 184.

Tavení skla dřevem Deštné v Orlických horách
Také Orlické hory patřily po několik staletí k oblastem, kde se vyrábělo proslulé české sklo. Vzniklo zde několik sklářských hutí, nejprve v 16. století a později ve století osmnáctém. Orlické hory skýtaly vše, co bylo k výrobě skla potřeba: dostatek vody, dřeva, které bylo základní surovinou pro vytápění pecí a přípravu popela, vápenec, křemen či křemičité písky, důležité jako zdroj suroviny pro tavení skla. Kolem hutí velmi často vznikaly vesnice. Jednou z nejstarších bylo i Deštné v Orlických horách (r. 1358). Rozmach orlicko-horského sklářství se klade do 16. století. Sklo se začalo zušlechťovat emailovou malbou. Zdejší skláři se snažili vyrovnat sklářům benátským. Z této doby je například známo i jméno významné sklářské rodiny Friedrichů. Vznikaly i další hutě, např. v Rokytnici v Orlických horách, v Mladkově, Těchoníně, Lichkově a jinde. V 18. století vznikají z hutí už první manufaktury. Sklárna v Deštném byla v provozu i v průběhu třicetileté války. Vyrábělo se čiré sklo, křišťál, sklo barevné, malované, tabulové. Na konci 18. století huť ještě vyráběla pivní a vinné sklenice, džbány, lahve aj. Sklářská výroba zanikla v Deštném definitivně v 19. a 20. století. Po 2. světové válce již nebyla obnovena, nepočítáme-li výrobu vánočních ozdob.
Vzpomínka na sklářskou výrobu však v Orlických horách každoročně ožívá. Každý rok na začátku srpna se v Deštném koná akce nazvaná Tavení skla dřevem. Letos se tavilo ve dnech 6.-8. srpna. K rozpálení nové sklářské pece jménem Máří Magdalena se používá dřevo a sklo se taví původním středověkým způsobem. V tom spočívá ojedinělost a unikátnost této akce, která nemá v Evropě obdoby. Celoročně pak najdete v Deštném muzeum s expozicí o historii sklářství v Orlických horách.

text Radmila Nováková
foto autorka a Jaroslav Karban

 

Menu