Úvod » Články k časopisu » ROZHOVOR: S Michaelem Cramerem

ROZHOVOR: S Michaelem Cramerem

Žít bez auta je příjemný přepych 

S MICHAELEM CRAMEREM JSEM SE POPRVÉ SETKALA PŘED VÁNOCEMI V ŠOPRONI. VĚDĚLA JSEM O NĚM, ŽE JE HLAVNÍM INICIÁTOREM STEZKY PODÉL BERLÍNSKÉ ZDI A V SOUČASNÉ DOBĚ MOTOREM, KTERÝ ŽENE BLÍŽ K REALIZACI MYŠLENKU VYTVOŘENÍ STEZKY NAPŘÍČ CELOU EVROPOU. PO NĚKOLIKA SETKÁNÍCH JSEM SI ZAČALA VYTVÁŘET OBRÁZEK O MUŽI, PRO KTERÉHO JE PODPORA CYKLISTIKY JEDNÍM Z JEHO HLAVNÍCH POSLÁNÍ. POSLEDNÍ SETKÁNÍ JSME SI DOMLUVILI V CHEBU, ODKUD JSME SE NA KOLECH VYDALI PO ČESKÉ I NĚMECKÉ STRANĚ HRANICE, KTERÁ DŘÍVE ROZDĚLOVALA EVROPU NA ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ BLOK. 

Michael Cramer

Michael CRAMER

  • věk 60
  • vzdělání Rechenbachské lyceum v Ennepetalu 1969-1974 hudba, tělesná výchova a učitelství v Mainzu
  • zaměstnání 1975-1995 učitel v Lyceu Ernsta- Abbé a Albrechta Dürera v berlínské čtvrti Neukölln
  • 1989-2004 odborník na dopravu za Zelené v berlínském senátu
  • 1989-1990 ředseda Komise pro dopravu a městské služby lektor v Institutu Otto Suhra berlínské Svobodné univerzity pro dopravní politiku ve městech od 2004 poslanec Evropského parlamentu za Zelené
  • hlavní témata podpora udržitelné dopravy a jejích dopadů na změny klimatu a podpora cykloturistiky jako udržitelné formy cestovního ruchu šetrné k životnímu prostředí

Jste autorem myšlenky Stezky železné opony. Projekt, který má potenciál stát se modelem udržitelného cestovního ruchu napříč celou Evropou. Vy jste ale začal se stezkou po Berlínské zdi. Jak to s ní bylo? 

Vše začalo, když se bořila Berlínská zeď. Vypadalo to, že všechny pozůstatky zdi budou zničeny. Nakonec tehdejší německý kancléř Willy Brandt prohlásil, že musíme zachránit alespoň část zdi. Byla to část Niederkirchnerstrasse, kde byla budova gestapa a budova Úřadu vlády bývalé NDR. Berlínští Zelení tehdy přemýšleli, co s tím. Ukázalo se, že dobrým řešením by mohla být stezka pro cyklisty. Tehdejší berlínský senátor Hans Stimman mi ale na ten návrh řekl: „Pane Cramere, pokud nemáte co dělat, tak si tam o víkendu klidně jezděte nahoru a dolů.“ Tak jsem to zkusil. Na kolech jsme projížděli místy, kde byla západoněmecká část zdi lemovaná celní stezkou (Zollweg). Jinde to totiž nešlo. Zelení ale byli tou dobou v opozici, a tak se nepodařilo návrh prosadit. K desátému výročí pádu Berlínské zdi jsme v nákladu dva tisíce kusů vydali brožurku. Normálně nám takový náklad vydržel tak tři až čtyři roky, ale tento byl za dva týdny pryč. Tak jsme vydali další a uspořádali k tomu tiskovou konferenci. Všechny noviny pak psaly o tom, jak je to báječná myšlenka, což pomohlo k tomu, že ji nakonec podpořil i berlínský senát. Nakonec jsme těch brožurek vydali třicet tisíc a já začal hledat nakladatele, který by vydal knižního průvodce i s mapou. A našel jsem firmu Esterbauer. 

Jak to v té době, tedy deset let od pádu Berlínské zdi, v místech, co stála, vypadalo? 

Něco už bylo po těch deseti letech zničeno, ale průvodce od Esterbauera se stal inspirací pro to, co ještě změnit. Celá trasa má teď asi 160 kilometrů, které byly rozděleny do šesti částí. Část na území východního Berlína se nazývala signálka (Kolonenweg), ta na území západního Berlína celní stezka (Zollweg). 

Bylo desáté výročí pádu Berlínské zdi tím impulzem, který dal věci do pohybu? 

Myslím, že to byl ten správný moment. Jedenáctého srpna 2001 se totiž sešlo na dvě stě padesát cyklistů, kteří museli na jednom místě, kde dřív stávala zeď, jet v úzkém koridoru za sebou. Doteď si pamatuji, jak byl jeden televizní redaktor nešťastný, když viděl ten nevídaně dlouhý řetěz lidí na kolech, a chtěl to natočit. Jeho štáb s kamerou totiž seděl v autě a nemohl být přímo u toho. Reportáž o cestě na kolech po Berlínské zdi se ale přesto dostala do hlavních televizních zpráv a to pak pomohlo k tomu, že berlínský senát projekt schválil. 

připravila Radka Žáková (cykloRadka) foto autorka a archiv Michaela Cramera

Celý rozhovor najdete ve vydání Cykloturistiky 6/2010, která je v prodeji od 2.6.2010!