Z JINÉHO POHLEDU: Létající cyklostezky

28.2.2017
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2010-05-06T15:38:01 --><p><strong>MARTIN ANGELOV JE MLADÝ BULHARSKÝ ARCHITEKT, KTERÝ SVÝM PROJEKTEM KOLELINIA ZVEDL V CELÉM SVĚTĚ VLNU DISKUSÍ O NOVÝCH MOŽNOSTECH MĚSTSKÉ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY. JEHO PROJEKT SE MOŽNÁ ZDÁ BÝT UTOPISTICKÝM, ALE LETADLO BYLO KDYSI DÁVNO TAKÉ JEN VELKÝM NESPLNĚNÝM SNEM, KTERÝ SE ZDÁL BÝT NEMOŽNÝ. </strong></p>

Martin Angelov

Martin je absolventem Sofijské univerzity architektury, civilního inženýrství a geodézie. V roce 2009 zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži City Transportation Interchange Brief. Momentálně pracuje na několika experimentálních projektech, které se zabývají životním prostředím ve městech. Ve svých návrzích rád zjednodušuje věci až k úplným extrémům. 

  • jméno Martin Angelov
  • rok narození 1983
  • bydliště Sofia, Bulharsko
  • vzdělání Sofijská univerzita architektury,
    civilního inženýrství a geodézie
  • zaměstnání Architekt
  • kolo Horské kolo Spezialized a staré
    silniční kolo Peugeot

Martin Angelov

Kdy jsi zjistil, že ulice nejsou pro cyklisty právě nejvhodnější a že by to chtělo něco naprosto převratného? 

Tady v Bulharsku je velmi obtížné používat kolo k dopravě, protože auta jsou v podstatě všude. Také chodci s tím mají velké problémy. A navíc absolutně neexistuje žádná strategie, jak tento problém vyřešit. 

Byl systém Kolelinia hned prvním nápadem, nebo jsi dřív pracoval na nějakém jiném řešení? 

Minulý rok v létě jsem se zúčastnil mezinárodní architektonické soutěže a první myšlenka, která mě napadla, byly létající cyklostezky s využitím ocelových lan. Kolelinia je vlastně pokročilým stadiem této první myšlenky. 

Je Kolelinia vyústěním tvé vlastní potřeby po plynulejší jízdě na kole? 

Je to především způsob provokace. Mám rád zjednodušování věcí až do úplného extrému a tento projekt je přesně na hraně mezi možným a nemožným. Prostě úplně jiný úhel pohledu. 

Používáš kolo pro dojíždění do práce či k transportu vůbec? Anebo je Kolelinia jen výsledkem tvého zájmu o městskou architekturu? 

Ano, používám kolo často a mám obrovskou motivaci k tomu, abych hledal nové alternativní směry městské infrastruktury. 

Zdá se mi, že spousta lidí by mohla mít obavu z toho, že spadne ze čtyřmetrové výšky na zem. 

Je jasné, že tato myšlenka musí projít mnohými vylepšeními, testy a hlavně experimentálním používáním, aby se dokázalo, že je tento způsob řešení bezpečný. První použití může být třeba jako extrémní sport. 

Proč by vlastně měli lidi jezdit v takové výšce? 

Jsou v podstatě čtyři důvody, proč jezdit právě ve čtyřech metrech. První je to, že bych rád naprosto oddělil provoz aut od provozu kol v místech, kde by se tyto dva způsoby dopravy měly křížit. Druhým důvodem je, že Kolelinia vlastně přidává prostor do míst, kde není dostatek prostoru pro cyklostezky samotné. Za třetí bych pak rád dokázal, že je možné se pohybovat ve výškách (maximálně 4,5 metru) bez nutnosti investovat obrovské prostředky do stavby těžkých a komplikovaných mostních konstrukcí. Ale to všechno samozřejmě naprosto bezpečně. No a na závěr je to již zmiňovaná provokace, která má lidi přimět k tomu, dívat se na zaběhlé věci novým pohledem. Stejně jako v nás sci-fi filmy vzbuzují snění. 

Jaká je konkrétní výhoda jezdit ve výšce oproti ježdění po zemi, které vlastně ani žádné investice nepotřebuje? 

Je jasné, že Kolelinia nenahrazuje současný způsob ježdění na kole po zemi. Pouze by měla pomoci v komplikovaných a problematických místech s hustým provozem, kde není dostatek místa pro klasické cyklostezky. Mohlo by to být jakési propojení mezi již existujícími cyklostezkami. 

Létající cyklostezkyCo by mě mělo přimět k tomu, abych něco takového používal?

Musím říci, že všechno se v tomto směru musí vyvinout přirozeně. Nikdo nepostaví létající cyklostezky, pokud opravdu nebude existovat potřeba něčeho takového. Především ale musíme nejdříve dokázat, že Kolelinia může fungovat i v reálném životě, a nejen na papíře. To vyžaduje několik kroků. Tím prvním bude vytvoření týmu lidí, který následně postaví první funkční prototyp v délce řekněme 15 až 20 metrů. Pouze takový prototyp nám může ukázat opravdové problémy. Druhý krok přijde v momentě, kdy se nám podaří vyřešit všechny problémy, které vzniknou při používání prototypu. Pak bychom měli postavit něco většího. Řekněme pro zábavu. Například turistickou stezku ve městě nebo dráhu v přírodě nebo nějaký trial pro ty, co mají rádi vzrušení. Pokud toto všechno prokáže, že Kolelinia je bezpečná, sama si najde cestu pro masové využití. Nikdo vás samozřejmě nepřinutí ji používat, pokud nebudete chtít. 

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Časopisu Cykloturistika 5/2010.

text Honza Galla
náčrty Martin Angelov

Menu