Je tu nový asfaltový povrch po celé délce, nulové převýšení, rybami vonící řeka po jedné straně a romantická skaliska po straně druhé. Jet se tu dá s vozíkem i s maličkými, čerstvě samostatnými cyklisty. Cesta vede tam a zpět, což činí dohromady 15 km. Cyklotrasa začíná u odbočky k nemocnici, od lávky pro pěší až sem vede říční navigace, cílovým místem je Srbsko a Hospoda U Berounky nebo kiosek v kempu u hřiště. U prvně jmenovaného bývá jen malá plastová prolézačka, na hřišti a v kempu je spíše jen prostor a tráva, pokud vezmete míč, tady jej můžete sundat z nosiče a hodit do placu.
S vodou o závod
Více si malí asi užijí přímo u mělké řeky, kde se lze svlažit brouzdáním po kotníky, zabavit házením kamínků nebo pozorováním divokých kachen. Ty skutečné cíle, zmíněné restaurace i další stínky a restaurace na trati, jsou spíše pro dospěláky. V sezoně je tu všude doslova narváno, je lepší nespoléhat se na rychlou obsluhu a vyrazit třeba s vidinou pikniku v trávě nebo oběda až v cíli.
Ve stínu skal
V létě je o víkendech také velký provoz na vlastní cyklostezce, kam vyráží i hodně bruslařů, nelze spoléhat na ohleduplnost ani na zdatnost ratolesti, prioritu by měla mít volba vhodného času, kdy sem vyrazit a kdy se těmto místům raději vyhnout. Výlet s vozíkem nebo sedačkou je tu však maximálně bezpečný a maximálně vhodný.
Při cestě zpátky lze spočinout těsně před Berounem ve skalisky obehnaném údolí, které připomíná řadu westernových filmů a snad se tu i nějaké opravdu natáčely. Co však ale dnešní děti vědí o kovbojích a indiánech? To téma můžete doma podpořit vhodně vybraným westernem. Posedíte tu v trávě a malé se bude batolit na dece, větší může drandit kolem vás na první jakoby motokrosové trati. Dlouhé minuty děti také spočívají zrakem na horolezcích, lezoucích všude kolem. A řeka tak nádherně voní! V tomto úseku ještě Berounka neztratila nic ze své melancholické krásy, i když pro vodáky už to tu prý není úplně ono.
Za Ivanem do jeskyně
Pokud je pro vás či vašeho potomka patnáct kilometrů málo, asi kilometr od Srbska lze zahnout po cyklostezce č. 13 do Hostími, cesta je kamenitá, ale široká, les je tu uzavřený a vlhký a v Hostími je maličká trampská hospůdka U Krobiána. Další dva kilometry po málo frekventované silničce leží Svatý Jan pod Skalou s jeskynním příbytkem poutníka Ivana, maličkým klášterem a léčivým pramenem. Na děti toto místo umí působit magicky, pohádkově. Když k tomu přidáte vyprávění podložené poustevníkovým životním osudem, bude tato zastávka určitě na dlouho patřit k nezapomenutelným.
Alternativa dle výkonnosti
Po dalších dvou kilometrech najdete v Sedleci bezvadné prolézačky a novou kapličku, pokud ale dítě jede na kole samo, raději další kilometry po silnici omezte. S přívěsem klidně jeďte dál, je to jen ve vašich rukou, no a pokud máte malého bikera na 24“ kole, nechte jej vytlačit stroj směrem na Vráž, nahoře na kopci se skvěle svezete a cesta vás vyvede k berounské nemocnici a ke konci cyklostezky na břehu Berounky. Další možností je tříkilometrový výšlap po silnici z Hostími na Bubovice, na horizontu za nimi ve směru na Loděnice se odbočí doleva a dojede se až k Solvayovým lomům, překrásné, málo známé technické památce s vláčky, kolejemi, dolem a řadou dalších strojů a přístrojů.
Velké finále
Ostatní pak už jen pohladí oslíka v ohradě sousedící s klášterem a zpátky vyrazí stejnou cestou. Víc než 25 km do Berouna nemůžete na tachometru mít. Na prostranství u lávky, pod restaurací U štiky jsou krásné prolézačky. O víkendech bývá prázdné celé berounské náměstí a pod horní branou mají vynikající zmrzlinu. Když nad branou přejdete po přechodu, je to už jen pár stovek metrů k výběhu večerníčkových medvědů Kuby, Vojty a Matěje na Městské hoře. A to je krásný cíl tohoto výletu.
text Martin Raufer
foto autor a Slávka Chrpová