Úvod » Články k časopisu » Českem se SHOCartem

Českem se SHOCartem

Polibek Afriky aneb Moravská Sahara

Při první návštěvě tohoto místa si kladete stovky otázek - proč Sahara, když zde roste hustý les? Proč tomu místní říkají Dúbrava, když v jinak borovém lese roste dub jen jeden? Při vjezdu do lesa se však hned noří odpovědi, stejně jako se noří vaše pláště do sypkého podkladu.

 

„Jemný žlutavý písek pokrývá celou krajinu. Písková poušť je bez minulosti, neboť to, co je tu dnes, včera nebylo a zítra se promění vlnami písečných přesypů." Tak psal o zdejší krajině kronikář Emil Malota ještě před 150 lety. Ale pojďme v historii ještě dále – před dalšími 150 lety na zdejší písčité půdě, která kdysi tvořila dno prehistorického moře, stával rozsáhlý dubový les, zvaný místními Dúbrava. Ten ovšem časem ustupoval rozsáhlému mýcení pro potřeby nové půdy a také výroby dřevěného uhlí. Rolníci si neuvědomovali fatálnost svého počínání – obnažený pískový podklad rychle vysychal a působením silných větrů se začal zvedat. Putoval v písečných bouřích po kraji a zanášel přesypy do stále širšího okolí – odtud tedy název Sahara. Když začala být situace již neúnosná, byl povolán na pomoc německý lesní inženýr Jan Bedřich Bechtel. Tomu se po několika neúspěšných pokusech podařilo celou oblast o rozloze cca 100 km2 zalesnit kanadskou borovicí. Proces však trval 25 let a jeho tvůrce se svého úspěchu nedožil. Na jeho počest byl v roce 1906 na kraji lesa v Bzenci-Přívozu vztyčen pomník.
Dnes je les pravým rájem houbařů i milovníků přírody, bohatý na zvěř i ptactvo. Ve vzduchu poletují motýli, vážky a šídla, bzučí včely a čmeláci, nechybí ani jinde vzácné kudlanky a roháči. Vzácně, jen některé roky, lze slyšet i zpěv cikád, které zde mají horní hranici svého výskytu. Les je doslova protkán sítí cest a cestiček, lákajících k projížďce. Doporučujeme ovšem volit silnější pláště a mírně podhustit. Ne všechny stezky jsou tvrdě ušlapané. Přesto však je oblast svým terénním profilem ideální pro jarní rozjížďky s celou rodinou.
Památníkem a pamětníkem zašlých dob je široko daleko jediný dub, tzv. Žilkův. Jeho věk se odhaduje na 300 let, má výšku 22 m, obvod kmene 4,8 m a průměr koruny 34 m. Stojí nedaleko bývalého lignitového dolu Littner na zelené turistické značce. Své jméno získal podle loupežníka Žilky, který se ve zdejších lesích ukrýval. Bohatým bral a chudým neubližoval, ale spravedlnost si na něj počkala právě v koruně tohoto vzrostlého stromu. Podle legendy sem prchl s celou svojí družinou před četníky, kteří pak korunu dubu ostřelovali. Když jim docházela munice, jeden z četníků si utrhl knoflík, nabil jej do pušky, a to se loupežníkovi stalo osudným.
Poměrně pustá rovinatá oblast Dúbravy je obklopena úrodnými kopečky, porostlými vinohrady a sady, a slovácké vesnice sálající příslovečnou pohostinností. Centrem místního kulturního dění je sice Hodonín nebo Strážnice a její mezinárodní festival, ale folklórem a úctou ke staletým tradicím žije celý kraj. Počínaje malovanými fasádami domů, sklípků a vinařských bud, pestrými kroji, oblékanými při různých oslavách, vínem, zpěvem, ale hlavně srdečností a bodrostí „moravských slováků" konče. A tak nevynechejte návštěvu Dubňan, Vracova, Mutěnic nebo Ratíškovic, všude naleznete otevřenou náruč a budete se cítit dobře.

Praktické informace

Doporučené mapy SHOCart

cyklomapa 1:60 000 č. 169 Slovácko, Hodonínsko
turistická mapa 1:50 000 č. 65 Břeclavsko, Hodonínsko
turistická mapa 1:100 000 č. 218 Znojemsko, Břeclavsko

Objekty Cyklisté vítáni

restaurace Sokolovna, Bzenec
restaurace U Petra, Vracov
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Strážnice
Hotel Krystal, Hodonín
Hotel Panon, Hodonín
restaurace Na mlýně, Ratíškovice
Hospoda Na Zelnicách, Ratíškovice
Penzion Vinařský dům, Dubňany
Penzion Ludmila, Vinařství Livi, Dubňany

Webové stránky

www.hodonin.eu
www.bzenec.cz
www.ratiskovice.com
www.straznice-mesto.cz

Nezapomeňte navštívit

Váté písky – rezervace stepních teplomilných společenstev
Žilkův dub – legendární solitér uprostřed borovicového lesa
Dubňanská hora – komplex sklepů a vinařských bud mezi Mutěnicemi a Dubňany
Tisíciletá lípa v zahradě bzeneckého zámku
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy – známý „skanzen" ve Strážnici

Doprava

vlakem – do Bzence po trati č. 340 z Brna či Uherského Hradiště, do stanic Moravský Písek, Bzenec-přívoz a Hodonín po trati č. 330 od Přerova či Břeclavi.
autem-po dálnici Praha – Brno – Břeclav anebo po silnici č. 55 Olomouc – Uherské Hradiště – Břeclav