Jednoho jarního dne nás při pohledu na cyklomapu Německa, konkrétně na jeho severozápadní část, kde Rýn vtéká do Nizozemska, zaujal cykloturistický okruh s názvem Via Romana. V červenci se konečně našlo pár volných dnů na aktivní prozkoumání této další římské tematické cyklotrasy.Římská říše sahala v době svého největšího rozkvětu od dnešní Sýrie a Turecka až k Severnímu moři a na území dnešní Británie. Severní hranici mezi územími spravovanými Římem a germánskými kmeny tvořil dlouhou dobu Rýn. Rozpínavost Římanů tehdy neznala mezí a Rýn byl pojat jen jako základna k další expanzi s cílem podmanit si nová území až k Labi. Římský vojevůdce Publius Quinctilius Varus však v roce 9 n. l. v bitvě u Teutoburského lesa padl do léčky germánského válečníka Arminia a boj prohrál na celé čáře. Celkem 20 000 římských vojáků tu bylo krutě pobito, a Germánie tak zůstala definitivně osvobozena od mocenského vlivu Říma. Severní hranice Římské říše byla definitivně ustanovena na dolním Rýnu.
Na přelomu letopočtů, za vlády římského císaře Augusta, se začalo se stavbou římské hranice zvané limes, obranného valu Římské říše sahajícího od levého břehu dolního Rýna až k Dunaji a dále do Panonie. Podél hranice byla vybudována cesta. V průběhu let byl limes stále zpevňován, aby obchodní a vojenská cesta spojující vojenské tábory, civilní osady, strážní věže a tvrze sloužící k obraně říše byla bezpečná. K hlavním bodům na této cestě byla dnešní města Nijmegen a Xanten.
Počátkem 5. století ztratila římská vojenská města na významu, cesta podél hranice však zůstala zachována a dále se využívala jako důležitá dálková obchodní tepna. A využívá se vlastně stále: cyklotrasa Via Romana dnes kopíruje původní římskou cestu vybudovanou podél valu a zavede nás k významným památkám regionu.
Celá cyklotrasa značená bílozelenými štítky měří necelých 260 kilometrů a opisuje okruh mezi německým městem Xanten a nizozemským Nijmegenem. Dělí se na jižní a severní část, přičemž právě ta jižní vede po stopách původní římské cesty. Německá část je rovinatá, pár kopců si paradoxně vyšlápneme v jinak placatém Nizozemsku. Až na několik málo úseků pojedeme po asfaltu, po cyklostezkách nebo po klidných vesnických silničkách, které jsou absolutně bez provozu. Německá část trasy je precizně značená, na té nizozemské ukazatelé občas chybějí, a nezbývá tedy, než se orientovat podle místního značení a podle mapy. Nizozemská část stezky také nenabízí vlastně vůbec žádné vysvětlující tabule, ty najdeme jen na německém území, zato v hojné míře a kromě němčiny i v nizozemštině a angličtině. Ohledně ubytování je to na stezce velmi snadné. V Nizozemsku narazíte na kempy na každém kroku, v Německu se můžete vyspat v několika kempech v okolí Xantenu či Kalkaru. Penzionů má každá vesnice několik a na divoko se dá „zašít" do lesů či na plážičky jezer.
K nejzajímavějším místům beze sporu patří město Xanten, v němž určitě nelze vynechat návštěvu tzv. archeologického parku označovaného v mapách a brožurkách jako APX (Archäologischer Park Xanten). Celý park je vybudován na místě původního římského města Colonia Ulpia Traiana, jež bylo založeno kolem roku 100 a žilo v něm tehdy více než 10 000 lidí. Na prohlídku si nechte dostatek času, klidně celý půlden. Dvě hodiny zabere prohlídka velmi pěkně vybaveného muzea, dále tu jsou pozůstatky římských lázní, jejichž základy byly odkryty před deseti lety. Další dvě hodiny nám trvalo, než jsme si venku prošli skanzen. Na základě archeologických nálezů se vědci pokusili zrekonstruovat hlavní stavby, nebo alespoň jejich části. Dnes si tak můžeme udělat představu o tom, kde stály a jak vypadaly amfiteátr, chrám, strážní věže a obranné zdi, prohlédnout si zařízení římské domácnosti a třeba si vyzkoušet některé stolní hry, které Římané vymysleli a z nichž se mnohé hrají dodnes.
Čtyři kilometry od Xantenu na místě dnešní osady Birten stával vojenský tábor, odkud se v onom památném roce 9 vydal nešťastník Varus válčit s Germány. Jediným dodnes viditelným svědkem římského období jsou základy amfiteátru, v němž se dodnes konají představení.
Přes pěkné zachovalé středověké městečko Kalkar, původně rovněž založené Římany, a kolem zámku Moyland, přestavěného v novogotickém stylu, se dostaneme k další památce související s římskými dějinami. Před městem Kleve se přímo u stezky nachází monumentální náhrobek prince Johanna Moritze von Siegen-Nassau, který si hrobku nechal postavit ještě za svého života v roce 1678 a vyzdobit ji dal v této lokalitě nalezenými římskými památnými kameny a keramikou. Dnes hrobku zdobí kopie, originály jsou bezpečně uloženy v muzeích.
V Kleve, na krátké zajížďce ve čtvrti Rindern, můžeme obdivovat další římskou památku v kostele sv. Willibroarda, kde na místě oltáře stojí římský kámen Mars-Camulus-Stein, kámen zasvěcený bohu války, jímž byl pro Římany Mars, pro Kelty Camulus. Na hraničních územích se proto často uvádějí obě jména.
Krajinu zdobí každou chvíli větrný mlýn, němý svědek minulosti, který má už dnes dávno odpracováno a jen sleduje, jak si s větrem dokážou poradit četné moderní větrné elektrárny.
Nizozemská část není, co se památek týče, tak zajímavá. Nijmegen je sice místem s nejvýznamnějšími římskými nálezy v celém Nizozemsku, už v roce 15 př. n. l. tu byly založeny dva vojenské tábory, kolem nichž později vzniklo město. Dnes je však odkryto jen malé množství původního římského osídlení a ještě menší je zřetelně viditelné. Jednou věcí se ale Nijmegen může pochlubit, a sice nejkompletnější a nejrozsáhlejší sbírkou historických jízdních kol v muzeu Velorama.
Nizozemská část stezky vede pěknou, místy i kopcovitou krajinou kolem spousty jezer, kanálů, několik kilometrů se šlape přes vřesoviště a v lesích a poté, co se začneme vracet severní variantou zpět do Xantenu, nás čeká cesta po protipovodňových hrázích, na nichž se pasou stovky a tisíce ovcí, cesta podél Rýna a mezi loukami a pastvinami a dalšími a dalšími malebnými vesnicemi s cihlovými domky topícími se v záplavách pestrobarevných květin.
Kdo by si chtěl cestu ještě o několik dní a 280 kilometrů protáhnout, může se vydat z Xantenu na východ do Teutoburského lesa po cyklotrase nazvané Römerroute a cestu zakončit pod sochou slavného germánského vojevůdce Arminia. I tady vede rovinatá cyklotrasa, která sleduje stopy římských legií cestou na místo proslulé bitvy. Protože právě letos slaví Němci 2000. výročí oné bitvy, můžete na řadě míst navštívit speciální výstavy.
Sezona
Od jara do podzimu, počítejte však s tím, že v tomto kraji téměř neustále fouká vítr a často tu prší.
Doporučené mapy
Orientovali jsme se podle mapy z edice Bikeline (Via Romana), měřítko 1:50 000, která obsahuje podrobný popis trasy, kulturně-historických a přírodních zajímavostí i ubytovacích možností. Info na www.esterbauer.com. Mapa je jen v němčině (zčásti v nizozemštině) a k dostání je i u nás za 239 Kč.
Doprava
Informace o vlakovém spojení na www.bahn.de. Informace o přepravě kola přes Německo vlakem na www.bahn.de/pv/uebersicht/die_bahn_bahn_und_bike.shtml. Využít lze různé sezonní slevy a skupinové jízdenky, např. víkendový lístek platný pro pět osob po celé zemi.
Cesta autem do oblasti Xantenu trvá od české hranice 6-7 hodin.
Ubytování
Kempy (12-24 eur za dvě osoby ve stanu) jsou na trase v denní dosažitelné vzdálenosti, jiná ubytovací zařízení naleznete v každé větší obci.
Webové stránky
www.via-romana.de, www.niederrhein-touristik.de, www.nijmegen-touristik.de, www.roemerroute.de
Infocentra
Projektbüro Via Romana, Am Schloss 5, D-47551 Bedburg-Hau
Touristik-Agentur-NiederRhein, Mühlenstege 11, D-47546 Kalkar
VVV Rijk van Nijmegen, Keizer Karelplein 2, NL-6511 NC Nijmegen
Na adresách info@via-romana.de a www.niederrhein-touristik.de si lze zažádat o bezplatné zaslání informačních materiálů a mapek.
Záchranáři a velvyslanectví ČR
Tísňová linka v Německu i Nizozemsku: 112
Konzulát ČR v Berlíně: tel. 0049 3022 638 161
Konzulární pohotovost v Nizozemsku: tel. 0031 641 315 128
Další kontakty i aktuální informace získáte na stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz.
Turistické zajímavosti
Xanten – archeologický park, středověké historické centrum, románsko-gotický dóm sv. Viktora, městská brána Klever Tor
Kalkar – středověké centrum s měšťanskými domy ze 14. – 16. století, přes 200 let starý větrný mlýn, kostel sv. Mikuláše s devíti oltáři vyřezanými z dubového dřeva
Kleve – hrad Schwanenburg, ve čtvrti Rieden římský kámen v místním kostele
Nijmegen – muzeum jízdních kol Velorama
Druhou trasu za Římany na jih – Römerradweg najdete v časopise Cykloturistika na str. 23-24.