Krajem Pohádky máje
S přáteli máme scuka (sraz) právě na Rakovci, odkud hrnem (jedem) do kopce Podkomorskými lesy. U hájenky před závorou do lesoparku zkoumáme „vesele upravenou“ zákazovou značku poselstvím, že celý prostor lesa je monitorován kamerami. Bezesporu malá předzvěst věcí příštích. Zkraje lesa nás zaujme další upravená dopravní značka, která slibuje na deseti následujících cedulích odvyprávět symbolický příběh člověka a Země. Při dlouhém stoupání na Ríšovu studánku popisují někým upravené značky příběh chování člověka k Zemi. Byť se nepochybně jedná o vandalství a zničení cizího majetku, je to skvěle vypodobněný pravdivý příběh. Autor podobenství góme (chápe) situaci vskutku přesně. Asi tříkilometrový táhlý výjezd absolvuji spíše prohlídkou zmíněných artefaktů než ve svižném výšlapu, při kterém mi moji silnější kolegové ujíždějí za veselé konverzace. Ačkoliv jsme v podstatě ještě ve městě, mohu kolem sebe pozorovat hustý lesní porost a po levé straně kaňon s potůčkem, navozující dojem pobytu v opuštěné přírodě.
Výborná možnost relaxace pro obyvatele velkého města. Kamarády doháním v místě dřevěného křížku s květinami. Vyprávěním jednoho z nich si připomínáme tragedii dvou cyklistů, jež se tu odehrála asi před dvěma lety. Sjezd od Ríšovy studánky po hladkém asfaltu bez aut cyklisty velmi láká. V pravidelných intervalech však jsou z asfaltu vyvedené zpomalovací retardéry. Právě retardér katapultoval vedle sebe rychle jedoucí cyklisty ke srážce a pádu. Absence přilby stála jednoho cyklistu život. Kamarád dále vzpomíná, jak zrovna v tom okamžiku tudy projížděl. Snažil se pomoci, ale místo je bez signálu mobilního telefonu, a tak jel zpět dolů pro pomoc. Bohužel sjezd se tehdy jednomu z cyklistů stal osudným….
Ale pojďme k něčemu veselejšímu. Trochu osvěžit se můžeme v Ríšově studánce, ale pozor voda není pitná. Na rozcestí ve výšce 394 m n. m. točíme levingston (vlevo) a pokračujeme Podkomorskými lesy dál směrem Helenčina studánka. 
Přírodní park Podkomorské lesy zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty území města Brna na samé hranici se sousedním okresem Brno – venkov. Park je protkán hustou sítí silniček a lesních cest. Je zde i řada studánek. Nejvýznamnější jsou již zmíněná Ríšova studánka a především studánka Helenčina. Podkomorská myslivna a okolní krajina inspirovaly spisovatele Viléma Mrštíka k napsání románu Pohádka máje. Já osobně, ač Brňák, si tedy Mrštíka spojuji spíše s Maryšou. Skutečně pohádkovým lesem se blížíme k Helenčině studánce. Ta leží mezi nejvyššími brněnskými kopci (Lipový vrch 478 m n. m. a Kopeček 479 m n. m.) na samém západním okraji města. 
Opustili jsme asfalt a po červené značce lesní cestou jako stvořenou pro biky uháníme krásným lesem k Podkomorské myslivně. Cestou musíme překonat (spíš obejít) několik v cestě spadených stromů – orkán Kyrill řádil i zde. Podkomorská myslivna je místem, kde žila Helenka z Mrštíkova románu. V myslivně bylo dříve muzeum Pohádky máje, nyní má myslivna soukromého majitele. Román nám připomene aspoň socha Helenky.
Šmelcovna a brody Bílého potoka
Po krátké silniční vložce jsme opět v terénu a za Hvozdcem i zpět v lesích. Nad Hvozdcem je třeba vytrpět prudký lesní singletrack s kořeny. Na vršku si s jazykem na vestě říkám: „Ještě, že to není delší!“. Jakmile popadneme dech, kocháme se opuštěnými lesy. V diskusi při šlapání hodnotíme tyto hvozdy jako velkou výhodu pro obyvatele ne zrovna nejčistšího Brna. Turisticky atraktivní místa nedaleko aglomerace využijí výborně jak místní, tak návštěvníci štatlu (města). 
Opuštěná lesní cesta se starým vydroleným asfaltem, prosta provozu, nás po několika klidných lesních kilometrech vyplivne u Javůrku. V závěru lesního úseku se držíme zelené turistické značky. Ta nás provede doslova dvorem hájenky, kde je dobré dávat pozor na psa. Pro dnešek to bylo v pohodě. Nedošlo ani k setkání s domorodci a pomalu se blíží Javůrek. Z malé schované obce jsou již vidět lesy a údolí přírodního parku Bílý potok. Vrháme se po červené střemhlav do sjezdu, který nás dovede až k Bílému potoku a Šmelcovně.
Údolí Bílého potoka se táhne od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši. Zahrnuje téměř 15 km dlouhý úsek toku Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí. Bílý potok je pravobřežní přítok řeky Svratky. V nejhezčím místě údolí leží osada Šmelcovna. Název je z německého „schmelzen“, tj. tavit. Těžili tu železnou rudu a tavili železo. V těchto místech se již déle než století koná vítání jara s házením Morany do Bílého potoka. Pokud bychom zde jeli za tmy, zaujal by nás zvláštní místní mech vydávající smaragdově zelené světlo. Na Šmelcovně nás nyní zajímá především populární hospoda se svým venkovním bufetem. Byť je plný cyklistů, na bahno (pivo) nečekáme dlouho. Vyhlášená je i místní skvělá klobása. Je třeba se řádně posilnit na cestu do kopce a následné „sjíždění“ potoka s jeho broděním. Přes potok musíme snad sedmnáctkrát. Máme štěstí, panují značná sucha, a tak stav vody je relativně nízký. Brody na bílém potoce jsou pro bajkery vyhlášeným pojmem. Jedeme místy, kde se každoročně koná bajkový závod Svatoslavská šlapka. Při brodění přátelům popisuji svoji první a zároveň poslední účast na akci tohoto typu. Závod jsem dokončil bez jednoho šlapátka a s jednoznačným závěrem, že dávám přednost klidné cykloturistice s menším počtem lidí kolem sebe.
Na Veveří devět věží
Meandrujeme s přáteli hlubokým údolím vlevo vpravo a nahoru dolů. Od Lažánského mlýna dovoluje zpevněný povrch rychlou jízdu, a tak si užíváme cyklistickou nirvánu. Na kraji Veverské Bítýšky nepřehlédněte po levé straně Jarošův mlýn a přístupnou expozici s kompletně zachovalým strojním zařízením z r. 1938. V centru obce, jak se zde říká „na městečku“, jedeme kolem hospody obležené cyklisty a přemýšlíme, zda tito cyklokolegové jsou na startu či již v cíli svých tras. Městečko necháváme záhy za sebou a výšlapem mezi poli se ocitáme na kopci nad Veverskou Bítýškou nedaleko hradu Veveří. Stojí za to se v polích s výhledem zastavit a spočinout pohledem do kraje. Jarní zoncna rumpluje (slunce svítí) a rozmazluje okolní zelené kopce. Okolní krajinu můžete za krásného počasí vnímat a ochutnávat všemi smysly. Dlouhé stromořadí nás vede kolem kaple Matky Boží k hradu Veveří. Na parkovišti před hradní bránou obdivujeme skupinu cykloturistů, zabývající se zcela vážně cyklojízdou zručnosti. Na kole se do hradu nesmí, ale vést kolo mi dovolili. Hrad Veveří leží na skalnatém ostrohu nad pryglem (Brněnskou přehradou) již téměř osm set roků. Hrad byl zdevastován jak nacisty, tak komunisty a ponechán svému osudu. Od roku 1999 probíhá postupná rekonstrukce značně zničeného areálu. Nicméně i tak stojí hrad za vidění a to nejen proto, že jej svého času při svatební cestě navštívil Winston Churchill. Po sjezdu od hradu doporučuji zastavit na impozantní lávce, spojující oba břehy přehrady se skvělým pohledem na hrad i vodu. Okruh dokončujeme silnicí kolem vody a já si uvědomuji, že jsem zase nespočítal hradní věže: „Kdo nevěří, ať tam běží (jede)!“. Nejfrekventovanější úsek nás vrátil zpět do místa startu, kde se loučíme s vidinou příští podobné betelné štreky (výborné trasy).
Info Délka trasy Delší okruh s brody měří necelých 60 km a je sjízdný především pro horská kola. (Bystrc-Rakovec – Hvozdec – Javůrek – Šmelcovna – Maršov – Svatoslav – Šmelcovna – V. Bítýška – Veveří – Bystrc-Rakovec). Menší okruh bez brodění Bílého potoka měří přes 40 km a vhodnými typy kol jsou treková a horská. Nastoupit okruh je samozřejmě možné v kterémkoli místě, ovšem start a cíl na kraji Brna je nejvhodnější.
Doprava Do Brna autem či vlakem. V Brně poté k přehradě na Rakovec do městské části Bystrc.
Doporučené mapy SHOCart Geoclub turistická mapa 51 Okolí Brna – západ 1 : 50 000 SHOCart cykloturistická mapa 144 Okolí Brna Moravský kras 1 : 60 000 SHOCart cykloturistická mapa 166 Třebíčsko 1 : 75 000
Internet www.prygl.net, www.jarosuvmlyn.cz, www.bystrc.cz, www.veveri.cz
Turistické informace Informační centrum č. 1: Radnická 8 602 00 Brno tel.: + 420 542 211 090 email:info@ticbrno.cz Informační centrum č. 2: Nádražní 8 602 00 Brno tel.: + 420 542 221 450 e-mail: info@ticbrno.cz
V místě trasy jsou tyto objekty Cyklisté vítáni Hospoda u Kocourků Kontakt: Na Městečku 115, 66471 Veverská Bitýška (okres: Brno-venkov) +420549420533 Susan1@volny.cz
Hotel Vyhlídka Kontakt: Lažánky 91, 66471 Lažánky (okres: Brno-venkov) +420549421430 info@riesner.cz
Jarošův mlýn Kontakt: Na Bílém potoce 89, 66471 Veverská Bitýška (okres: Brno-venkov) +420549421444 info@jarosuvmlyn.cz
Restaurace Omega Kontakt: Zabíteší 743, 66471 Veverská Bitýška (okres: Brno-venkov) +420549420319 jzavrel@seznam.cz
Hotel Kozí Horka Kontakt: Kozí Horka 75E, 63500 Brno (okres: Brno-město) +420546221340 info@hotelkozihorka.cz
text a foto : Petr Růžička