Zelene staze Srbska

28.2.2017

Srbské zelene staze – kde je najdete?
Přestože se Srbsko v mnohém podobá ČR (jazyk, kultura, tradice, názvy měst, řek či piva jako Rataje, Morava a Jelen apod.), zůstává tato země zatím stranou zájmu (cyklo)turistických průvodců. Pokud se už někdo s kolem na Balkán vydá, pak je to do sousední Černé Hory či ještě spíše do Chorvatska, ve většině případů na jaderské pobřeží. Přitom Srbsko disponuje, s výjimkou moře, spoustou krásných míst, jako jsou neobjevené hory, kláštery, historická města, termální lázně, tradiční vesnice. Nesmíme zapomenout ani na výbornou kuchyni a živoucí tradice, nemluvě o Dunaji a rybářských vesnicích podél jeho toku, známé z Kustoricova filmu „Černá kočka, bílý kocour“.
V posledních dvou tří letech se v zemi začaly s asistencí Nadace Partnerství, programu zelené stezky / Greenways, realizovat projekty víceúčelových stezek. Tyto projekty se soustředily především na tři oblasti – do nížinaté Vojvodiny a sousedního Chorvatska (projekt dálkové cyklotrasy Via Pacis Panonnae mezi Novým Sadem, Osijekem a Somborem), dále do jihovýchodního Srbska v okolí řeky Tara a horských planin v okolí střediska Zlatibor (Ozonové stezky Zlatiboru v blízkosti Užice a hranice s Bosnou). Třetí systém stezek vznikl v Centrálním Srbsku v podhůří a horách Goč v okolí lázní Vrnjačka Banja, Trsteniku a vinařského centra Aleksandrovac nedaleko města Kruševac (Ozonové stezky).

Ozonové stezky
Svoje putování začneme asi 220 kilometrů jižně od Bělehradu, v přirozeném turistickém středisku Centrálního Srbska, lázních Vrnjačka Banja, známých především svými termálními prameny a architekturou (středostavovské vily) připomínající ne náhodou Karlovy Vary. A to i díky podobnému okolí, kde pohoří Goč s vrchem Željin dosahuje až 1700metrové výšky, z něhož lze zahlédnout i nejvyšší horu Srbska, Pančićev vrh (2017 m n. m), jež tvoří součást nejznámějšího srbského pohoří Kopaonik. Lázně samotné jsou ideálním výchozím místem vašich výletů i místem pro relaxaci těla a ducha. Po vydatném výletu do okolních hor doporučuji návštěvu některých z lázeňských domů s termálními prameny. Ozonové stezky jsou řešené jako systém tras pro různé uživatele od cyklistů, po pěší, milovníky vína či tradičních řemesel až po vodáky ne jezdce na koních. Nejzajímavější pamětihodnosti či přírodu přímo v lázeňském centru si prohlédnete po značené ozonové stezce s číší minerální vody, což vám opět připomene atmosféru našich lázeňských měst. Pokud sem zavítáte v červenci, nenechte si ujít místní Karneval s (cyklo)průvodem, pouliční hudbou a koncerty různých hudebních stylů. V okolí lázní můžete navštívit zajímavé pravoslavné kláštery jako Žiča, Ljubostinja, Studenica či kostel Lazarica nebo sv. Petka.
A pokud vám po celodenním výletě pořádně vytrávilo, navštivte restauraci Kuća v tradičním srbském stylu s živou hudbou. Doporučuji vyzkoušet vynikající fazolový prebranac… Ozonové stezky jsou ale určeny především cyklistům vybavených horským kolem (ta si lze zapůjčit na místě samotném stejně jako například kanoe na řece Západní Morava). Celý systém ozonových stezek je propojen cca 180 kilometrů dlouhým okruhem především pro pěší turisty (šest dnů) a MTB stezkou (čtyři dny).
Překrásná panoramata vás čekají například při pohledu z Goče (1147 m), Ljuktenu (1219 m) či Željinu (1785 m), můžete se těšit i na pasáže horských sedel a nekonečných horských luk a bystřin. Většina tras vede po zpevněních lesních cestách či méně frekventovaných silnicích. Pokud začnete své putování ve Vrnjačké Banji (221 m n. m.), čeká vás hned za městem stoupání serpentinami po silnici směr Goč a Aleksandrovac. První zastávku s občerstvením můžete naplánovat do horského sedla v Mitrovom Polji (700 m. n. m., 25 km od lázní), kde je venkovní termální koupaliště, možnost občerstvení (restaurace s „ribljaki“ nabízí čerstvé ryby přímo z řeky) i ubytování (v menších pensionech, soukromí či na základně Červeného kříže s možností kempování). Od základny dále vede asfaltová cesta údolím Rasiny k vrchu Željin (převýšení více než 1000 metrů), jehož zdolání na kole doporučujeme jen zdatným MTB cyklistům. Kdo by si chtěl vystoupat na Željin po svých, má možnost využít pěší trasy od volejbalového hřiště v Mitrovom Polji přes Vraní stěnu, kláštery sv. Kozmi a Demiana přes Pleš zpět. Do centra vinařství, Aleksandrovce, je to odsud asi 30 kilometrů. Po cestě můžete ještě navštívit impozantní strážní hrad Kozlik. Aleksandrovac leží v úrodném údolí, kde se daří exoticky znějícím druhům vín jako třeba osvěžující, po koření vonící bílé Tamjanici či lahodnému červenému Prokupci. Nenechte si ujít návštěvu místního muzea s pobočkou muzea vinařství stejně jako návštěvu některého z výborných vinařství (např. Ivanović přímo ve městě). Pokud sem zavítáte na konci září, můžete během župních slavností vína ochutnat tento mok přímo v místní kašně. Nejlepší je ale seznámit se nejen s vínem, ale i sklepními uličkami situovanými na úbočí svahů propojených Župní vinnou stezkou (15 km). Typickým vinařským domům sdružených do menších kolonií se zde říká Poljany, nejbližší z nich – Lukarevinu – můžete navštívit hned za Aleksandrovcem. Kromě sklepních uliček propojuje vinná stezka i menší vinařství (např. Mihajlović v Tržaji) a středověké kláštery (Drenča či Rudenica). Užijte si piknik s tradičním sýrem kajmakem, čerstvou zeleninou a kromě vína můžete ochutnat i domácí rakiji. Další zastávkou na ozonových stezkách bude nejníže položené místo, město Trstenik (další možnost ubytování). Největší atrakcí města jsou každoroční červencové závody pramic – čamců – na místní řece Moravě. Spoustu atrakcí ale nabízí i okolí. Čtyři kilometry od Krsteniku na Kulturní stezce leží slavný klášter Ljubostinja z 14. století, mnichy obývaný dodnes (zde můžete ochutnat mešní víno). Typickou architekturu Moravského Srbska představuje Katićův dům v Trsteniku. Zajímavý výlet nabízí Staza zanata, tedy stezka starých řemesel, která začíná v centru Trstenika a na 25 kilometrů dlouhém okruhu vás zavede do obcí Osaonica, Dublje, Popina (zajímavé ukázky starých kamenopecí „stećků“ na lámání kamene pro místní vodní mlýny), Brezovica (vodní mlýny, možnost přespání a stravování, koupání, soukenictví, dřevořezbářství a keramika) a Rogovi. V těchto obcích můžete ochutnat výborný domácí ajvar (čerstvá pasta z pečené papriky), marmelády z lesních plodů či sýry.
Více o ozonových stezkách na www.visitvrnjackabanja.com.

Ozonové stezky Zlatiboru
Po cestě do jihovýchodního Srbska minete za Čačkem kultovní místo tradiční balkánské dechovky – Guču, která se pomalu stává největším festivalem tohoto druhu hudby v Evropě (festival se koná na konci srpna). Jestliže Dunaj v Srbsku proslavil film Černá kočka, bílý kocour, pak Mokrou Goru a jihovýchodní cíp Srbska na hranici s Bosnou proslavila Kustoricova etno-vesnice Drvengrad a historická železnice Šarganská osmica. Centrem oblasti je ale horské středisko Zlatibor (1000 m n. m.) ležící na hlavní silnici a železniční trati mezi Bělehradem a Černou Horou, obklopené horami jako Čigota (1422 m n. m.) či Tornik (1496 m n. m.). Pandemický Pančevićův smrk charakteristický pro toto místo, horské planiny, vynikající kvalita vzduchu a zajímavé klima (kombinace horského a mořského) proslavila místo i jako vzdušné lázně. Zlatibor kromě množství ubytovacích služeb (včetně půjčoven kol) nabízí i zajímavý trh s místními produkty ze dřeva, příze, ale i z místních lesů (džemy, sýry, čerstvé lesní plody, ale i pálenky a ovocná vína).
Zlatibor propojuje s okolím síť šesti ozonových stezek. Proto se místo hodí spíše pro pořádání hvězdicových i vícedenních výletů do okolí. Největší atrakcí, kromě Mokre Gory a její etno-vesnice, je skanzen v Sirogojnu (26 km východně od Zlatiboru) s možností přespání v etno-domkách a návštěvy tradičních dílen s pleteným zbožím. Na jídlo se můžete stavit v obci Ljubiš (rybí speciality), doporučujeme návštěvu jeskyně Ršumska pećina či dřevěného kostela z poloviny 19. století. V obci Gotsilje si můžete prohlédnout vodopád a dřevěný vodní mlýn. Pro milovníky výrobků ze dřeva je nejlépe navštívit Rožanstvo. Trasu lze projet po silnici jako okruh, vzhledem k množství atrakcí je lépe rozdělit výlet na dva až tři dny a využít možnosti přespání v tradičních venkovských ubytovacích zařízení po trase.
Pro milovníky horských kol je k dispozici stezka Bogaze. Svůj výlet (necelých 60 km) můžete začít ve Zlatiboru směrem na Ribnici. Tato trasa nabízí krásné výhledy po místních planinách a okolních horách podél od vodní nádrže před Ribnicí včetně četných stoupání a klesání. Pojedete většinou po asfaltových či zpevněných cestách. Největším zážitkem je návštěva kláštera Uvač z 12. století se středověkou vinicí či tradičních dřevěných domů v Jablanici a Dobroselici.
Trasu do Mokre Gory lze urazit pěšky i na kole po hřebenech hor a údolím řeky Kamišnina většinou po lesních cestách (celkem cca 50 km). V Mokre Goře si nenechte ujít projížďku historickou železnicí ve tvaru 8 s převýšením 300 metrů a návštěvu části Mešavnika s živou etno-vesnicí Emira Kustorici.
Pokud se chcete po okolních vrcholcích projít pěšky, doporučuji vyhlídkovou trasu přes vrch Tornik s maximálním převýšením 500 metrů a dále přes vrcholy Čigoty zpět do Zlatiboru (jednodenní trasa), nebo trasu do Mokre Gory s možností prodloužení výletu na horu Tara.
Více o ozonových stezkách Zlatiboru http://www.visitzlatibor.com/.

Podél Dunaje na srbsko-chorvatském pomezí po Podunajské stezce míru Návštěva Srbska by nebyla úplná bez projížďky kolem Dunaje. Po pobytu na horských stezkách se projedete podél evropského veletoku, kde vás nečekají davy cykloturistů jako na Dunajské stezce mezi Pasovem a Vídní, ale úsek, na němž budete mít čas i na rozjímání. Můžete zde také nerušeně poznávat zdejší neodolatelný mikrosvět říše vodního ptactva. Jistě, úroveň stezek a služeb nedosahuje ještě úrovně rakouské části stezky, v posledních letech ale bylo postaveno již několik samostatných úseků stezek a města jako Osijek či Nový Sad si co do cyklistiky nezadají s našimi Pardubicemi či Hradcem Králové.
Současný ráz vtiskla srbské Vojvodině již Marie Terezie, která nechala vysušit mokřiny a sítí zavlažovacích kanálů propojila pole, na nichž založila farmy a salaše. Ty dnes neslouží jen k zemědělské produkci (mnoho farem se specializuje na biozemědělství a tyto výpěstky si můžete dopřát i na trzích v Novém Sadu), ale i jako komfortní ubytování (např. salaš č. 137). Pro ty z vás, kteří by se před projížďkou kolem Dunaje chtěli ještě trochu “zahřát”, se jako ideální možnost nabízí výlet do národního parku Fruška Gora hned za Novým Sadem. K vidění jsou tu kromě jiného zachované kláštery, krásné výhledy na Dunaj a spousta vinic (výborné je třeba desertní víno Bermet).
Panonská Via Pacis začíná v druhém největším srbském městě a metropoli kosmopolitní Vojvodiny, v Novém Sadu. Pokud tu budete zrovna začátkem července, můžete navštívit jeden z největších rockových open-air festivalů v Evropě „Exit“. Nad městem se tyčí monumentální pevnost z 18. století s pevností Petrovaradin. K návštěvě lákají i četné restaurace (vyzkoušejte třeba „riblju čorbu“) podél Dunaje na promenádě. Povinností je koupání v Dunaji na místních pískových plážích „štrandu“ (možnost bezpečné úschovy kol), které vám připomenou naše zmizelé městské plovárny. Panonská mírová zelená stezka spojuje 272 kilometrů dlouhou trasou pro cyklisty Nový Sad – Ilok – Bačku Palanku – Bodjani (hraniční přechod do Chorvatska) – Vukovar – Osijek – Bilje – přírodní park Kopački rit – Batinu – Bezdan (přechod do Srbska) – Bački Monoštor a Sombor. Trasa prochází přírodními rezervacemi Horní Podunají (v Srbsku) a Kopački rit v chorvatské Slavonii (druhá největší delta na soutoku Drávy a Dunaje). Pokud pojedete tuto trasu na jaře v době po tání sněhu v Alpách, budete mít jedinečnou možnost poznat vodní i ptačí svět těchto lokalit.
Centrem Slavonie a třetím největším městem Chorvatska je Osijek (zelená metropole cyklistiky). Doporučuji návětěvu dunajské promenády a také prohlídku pevnosti Tvrdja. Před Osijekem ještě můžete navštívit Vukovar, místo jedněch z nejtěžších bojů války po rozpadu Jugoslávie, jejíž stopy zde můžete vidět ještě dnes. Z Osijeku pojedete po nově vybudované stezce do Bilje, kde je vstup do přírodního parku Kopački rit s rozlohou 23 000 ha a s největším evropským mokřadem (prohlédněte si zajímavé návštěvnické centrum či bývalou Titovu vilu). Stezky jsou zde vedeny převážně po protipovodňových hrázích a jsou součástí Dunajské stezky. Můžete zde zahlédnout na 285 druhů ptáků, žije tu i ohrožený druh orla Haliaeetus Albicilla, sokol stepní či čáp černý Na tuto rezervaci navazuje na srbské straně Horní Podunají. Většími městy na srbské straně jsou podunajský Apatin (ochutnejte a porovnejte nejznámější srbské pivo Jelen) a Sombor, kde svoje putování zakončíte (část trasy mezi Osijekem a Somborem na asi 80 km je značená logem a je na ní k dispozici devět odpočívek, v budoucnu má trasa pokračovat až do Subotice s možností návratu do Nového Sadu). K této zelené stezce vyšel i mezinárodní průvodce v angličtině. Více informací na www.dunav-info.org nebo www.zelenamreza.org.yu.

Informace o vlakovém spojení do Srbska na http://www.serbianrailways.com.

text: Daniel Mourek, Koordinátor mezinárodních projektů Greenways
Nadace Partnerství pro Střední a Východní Evropu

Menu