Romantická Waldviertel

28.2.2017

Hrady moravské i rakouské
V dubnovém čísle se objevilo povídání o dámské jízdě podél naší jižní hranice, já absolvoval stejnou trasu s tím rozdílem, že jsem se ve Vranově otočil a uzavřel okruh průzkumem rakouských cyklostezek. Nocoval jsem v Bítovské zátoce Vranovské přehrady, hned po snídani mě čekal první hrad, Cornštejn, mohutná zřícenina přímo nad jezerem, pamatující Přemyslovce na českém trůně. Spolu s Frejštejnem tvořil obrannou linii královského Bítova, vypínajícího se na protějším břehu, ten jsem si ze své trasy mohl prohlédnout jen zdálky, přišel jsem tím nejen o přírodovědnou expozici, ale i o sbírku vycpaných psů. Cesta k hranicím se od Cornštejna nedrží údolí Dyje, škrábe se přes kopce do Uherčic, zpátky k řece jsem se dostal až za hranicemi, kousek před Drosendorfem. Městečko na skále v ohbí Dyje má své místo v černých stránkách české historie, při válečném tažení proti Rudolfu I. v roce 1278 bylo zdržení při dobývání Drosendorfu jednou z příčin porážky Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. České království tehdy sahalo od Krkonoš až k Jadranu, od nešťastné prohry se stále zmenšovalo až do dnešní scvrklé podoby. Přemysl v bitvě padl, Rudolf, původem hrabátko od horního Rýna, to dotáhl až na římského krále a založil rodovou moc Habsburků.

Cyklotrasa tří řek
Zkratka KTM-radweg v názvu dálkové dolnorakouské cyklotrasy neznamená nic jiného než názvy tří řek, Kamp, Thaya a March, v obráceném pořadí se po ní jede od Moravy podél Dyje ke Kampě, z Marcheggu do Kremsu, úctyhodnou délkou 450 km zvládá předvést to nejzajímavější z vinné i lesní čtvrti dolnorakouské země. Absolvoval jsem její střední část, narazil na ni v Drosendorfu a se střídavými úspěchy se mi dařilo držet se jejích zelených směrovek až k Waldkirchenu, kde se otáčí k jihu a vzdaluje od našich hranic cestou do vnitrozemí.
První zastávkou poříční trasy byl Raabs, městečko u ústí Moravské Dyje do její rakouské jmenovkyně. Na soutok se tu můžete podívat z ochozu starobylého hradu, který v průběhu staletí měnil podobu z gotického stylu na renesanční. Další mohutná pohraniční pevnost nad Dyjí je k vidění v Karlsteině, do našeho nejproslulejšího hradu má sice daleko, ale není to ani žádné nedochůdče. Za třicetileté války si na něm vylámalo zuby švédské vojsko, táhnoucí vítězně celou Evropou. Mezi Raabsem a Karlsteinem nepříliš dokonalé rakouské značení trochu selhalo, při objezdu tenisového hřiště se mi ztratilo neznámo kam, s mapou v ruce jsem se chytil značek pro pěší a dopřál si dobrodružnou cestu skalní průrvou, kde se Dyje prodírá úzkou a divokou soutěskou, dlužno ovšem dodat, že kromě mapy jsem v rukou nesl občas i kolo.

Nejsevernějším cípem Rakouska
Dobersberg býval tržním městečkem na obchodní stezce do Čech, později tudy vedla železnice do našich Slavonic, po válce přerušená, od pádu železné opony se ještě nepodařilo provoz obnovit. Trhy se tu pořádají dodnes, doprovázené řadou lidových slavností a jezdeckých turnajů na zámku ze 16. století. Pro cyklisty je to významná křižovatka, trasa KTM tu odbočuje k jihu, do nejsevernějšího a údajně i nejzdravějšího kouta Rakouska mě dál vedla navazující Waldviertelradweg. Na kopci nad Waldkirchenem jsem se od božích muk naposled rozhlédl do široce otevřené krajiny k našim Slavonicím a pak se začal škrábat přes kopce hraničních hvozdů, navazujících na naši Českou Kanadu.
V Reingersu jsem se dotknul našich hranic. Vesnice bývala už od 13. století osadou na obchodní stezce do Čech, dříve tu mívali prosperující sklárnu, dnes muzeum připomínající vysídlení Němců z Novobystřicka.
U Leopoldsdorfu pokračuje trasa do Litschau, ale je tu i variantní značení – Grenzlandweg, sledující stále hranici, kolem přechodu z Nové Bystřice až do Rottalu, kde se můžete vydat ještě kilometr po červené značce na úplně nejsevernější výspu Rakouska. Přeskočit tu potok a zkrátit si tak cestu domů kolem rybníka Peršláku se příliš nedoporučuje. Tohle místo si oblíbili rakouští i naši četníci k číhání za bukem a vybírání pokut od neposedných turistů. Je to tak trochu dědictví minulosti, hotel na naší straně hranice nebýval ještě nedávno ničím jiným než budovou pohraniční stráže.

Poslední rakouské kilometry
Cyklotrasa pokračuje z Rottalu k hraničnímu přechodu Pele do našeho Staňkova, na stejném místě jsem se vracel domů i já, jen jsem přijel přes jiný kopec, z Litschau, městečka převážně rekreačního. Je to tu samý les a rybník, i zámek připomínající spíše hrad se zrcadlí ve vodní hladině. Pořádá se tu hudební a divadelní festival, v zimě zas vánoční trhy, na jižním okraji města je další atrakce, nádražíčko úzkorozchodné železnice. Kouřící parní vláčky odtud jezdí příležitostně o víkendech do Gmündu. Trať měla být spojená s našimi jindřichohradeckými úzkorozchodkami, ale stavbu přerušil rozpad Rakousko-uherského mocnářství. V současné době se uvažuje o nové realizaci starých plánů, pro začátek by českou a rakouskou část měla spojit silniční přeprava historickými autobusy.
Pokud se rozhodnete zůstat ještě v Rakousku, Waldviertelradweg pokračuje k jihu právě podle úzkých kolejí, po silnici a pěkně podle vody z kopečka, pořád hlubokými lesy a kolem zelených tůní. Projedete pár načinčaných, záplavou kytek vyšperkovaných vesniček a jste v Gmündu, odkud je to už jen kousek do Novohradských hor. Já mám tenhle úsek ale raději po naší straně hranice. Hned za přechodem Pele se najede na dokonalý systém třeboňských cyklotras, v nejbližší hospůdce se rozvalíte v zahrádce na sluníčku a při kávě, pivku či jiném iontovém nápoji dumáte nad mapou, na kterou ze zbývajících tří světových stran vyrazit. O tom, jak se jezdí okolo Třeboně, zase někdy příště.

Info
Délka základní trasy: Z Vranova do Chlumu u Třeboně 85 km.
Doporučená mapa: Cykloprůvodce Shocart Česko-rakouské příhraničí, 1 : 175 000
Ubytování: kompletní seznam penzionů a hotelů včetně telefonních čísel obsahuje cykloprůvodce Česko-rakouské příhraničí firmy Shocart, kempy jsou ve Vranově, Bítově, Chlumu u Třeboně, Staňkově, Nové Bystřici, Drosendorfu, Dobersbergu.
Cykloprodejny a opravny: Fa.Pfeffer, Brand 109A-3874; Raiffeisen Lagerhaus, Bahnhofstrasse 20, Raabs/Thaya; Wolfgang Losch, Oberndorf 81, Raabs/Thaya; Raiffeisen; Lagerhaus, A-3843, Dobersberg
Turistické informace: Information service, Schlossgasse 1, Dobersberg; Tourismusverband Thayatal, Hauptstrasse 25, Raabs/Thaya; Gästeservice Litschau, Stadtplatz 17, Litschau
Doprava: od vlaku je to do Vranova nejblíže ze stanice s poetickým názvem Šumná na trati 241 Znojmo – Okříšky, ze Staňkova se nejrychleji dostanete na vlak do Chlumu u Třeboně na trati 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Autem se jede z D1 v Jihlavě na Moravské Budějovice a silnicí 411 na Bítov, do Chlumu se dostanete přes Třeboň z Českých Budějovic.
Nezapomeňte navštívit: Dobersberg: mnoho památek, zachované hradby, renesanční zámek, muzeum v budově obecního špitálu; Karlstein an der Thaya: nedobytná pohraniční pevnost z 12.století; Raabs an der Thaya: hrad nad soutokem Dyje a Moravské Dyje, muzeum příhraničí, jeden z nejstarších kostelů v zemi; Litschau: zámek a románsko-gotický kostel, lesní naučná stezka Waldlehrpfand, úzkorozchodná železnice do Gmündu; Vratěnín: vesnice roku 1996, památková zóna s 24 chráněnými objekty.

text a foto: Vladimír Pustina

Menu