PUTOVÁNÍ VE STOPÁCH HISTORICKÉ HIGHWAY I. aneb MALAJSIE ZE SEDLA KOLA

28.2.2017

Abychom se dostali na začátek našeho putování, musíme se vrátit do pol. 18. století, kdy si Britové začali dělat “zálusk” na Malajsii. Roku 1786 přistál na dnešním ostrově Pinang kapitan Francis Light, podmanil si uzemí a dal vzniknout silné obchodní síti pod hlavičkou “The Britesh East India Company”. Pinang se brzy stal důležitým přístavem a jeho populace vzrostla z původních 1800 na 100 000 obyvatel. Když Napoleon o několik let později, v roce 1795, získal nadvládu nad Holandskem, “The British East India Comany” administrativně ovládla Melaku postoupila si i ostatní holandská území. Sir Thomas Standford udělal z Melaky posléze druhou britskou základnu a měl zásluhu i na tom, že v roce 1826 připojil pod koloniální nadvládu Británii i Singapur. (Malajsie získala svou nezávislost až v roce 1963, Singapur se osamostatnil o dva roky později).
Malajsii se za koloniální nadvlády dostalo ohromného ekonomického a sociálního rozmachu. Vznikaly nové komunikace a etablovala se infrastruktura, která podporovala rozvíjející se obchod a umožňovala bezproblémový transport strategických surovin (kaučuku a cínu) do přístavu. Jedním z výdobytků tohoto období byla také slavná HIGHWAY I., která spojovala historicky významné a klíčové přístavy podél západního pobřeží poloostrovní Malajsie: Pinang, Melaku a Singapur.

ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE

Malajsii tvoří federace 14 států a z geografického hlediska se skládá z více oddělených regionů – Malajského poloostrova, ostrovů v Indickém oceánu a oblasti, která se rozkládá na severu ostrova Borneo a která je rozdělena do dvou států – Sarawak a Sabah. Tato poslední a méně známá část je hustě pokryta tropickými deštnými pralesy a svou plošnou rozlohou zabírá větší část z celkové rozlohy Malajsie.
Malajský poloostrov se dá rozdělit na dvě části: východní a západní pobřeží. Pokud máte dostatek času stojí za úvahu, zda jet na jih po západním pobřeží a vrátit se potom po východním zpět. Pokud jste však omezeni časem a musíte si vybrat jedno pobřeží, v tom případě je asi lepší projet západní. Nejznámější turistická cesta vede z ostrova Pinang přes Cameron Highlands, Melaku a Kulala Lumpur až do Singapuru.
Na západním pobřeží je také soustředěna většina velkých měst, stejně tak jako průmyslové výroby. To má samozřejmě své historické opodstatnění z období kolonizace, a to převážně té pod britskou nadvládou. Západní Malajsie je modernější nejen, co se ekonomického rozvoje týká, ale také postojem lidí.
Populace Malajsie je složena z různých etnických skupin, převažují Malajci, Číňané, Indové a kmeny ze států Sarawak a Sabah. 85 % obyvatelstva žije na Malajském poloostrově. Politická síla státu je v rukou původních obyvatel Malajsie, ale převážnou část ekonomiky mají pod kontrolou Číňané.
Pro Malajsii je určující tropické klima s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok. Denní teploty jen zřídka klesnou pod 20 °C a nejsou výjimkou ani noční teploty přes 30 °C. Déšť přichází znenadání a doslova padá z nebe, ale v zápětí je vystřídán všudypřítomným sluncem. Jen zřídka se stává, že by pršelo celý den, ale některá období v roce jsou charakteristická pravidelnými každodenními sprchami. Průměrná vlhkost se pohybuje okolo mnohdy zničujících 90 %, ale pokud zůstanete na poloostrově dostane se vám úniku v horách, kde jsou řádově o 10 % nižší teploty.

NĚKOLIK PRAKTICKÝCH RAD PRO ŽIVOT

Víza jako čeští občané nepotřebujete, pouze je nutno mít pas, platný alespoň 6 měsíců od data vstupu do země. Zdravotní pojištění, stejně tak jako to proti krádeži se vřele doporučuje. Malárie se na poloostrovní Malajsii nevyskytuje.
Pokud máte možnosti, je lepší si přivézt vlastní mapy nebo je zakoupit v Singapuru. O svou oblíbenou zubní pastu či zdravotní potřeby strach mít nemusíte, ty si můžete koupit až na místě. Pokud se rozhodnete fotit, je rozumnější si přivézt vlastní filmy, protože pokud nebudete nakupovat v profesionálním foto obchodě, nezřídka se tady stává, že jsou filmy skladovány ve vyšších teplotách, než by tomu mělo být, a tudíž ztrácí na kvalitě. Oblečení zde budete potřebovat také poskrovnu, a pokud vám bude chybět, dá se zde koupit téměř vše za přijatelné ceny. Ale máte-li v plánu výlet do hor, kvalitní nepromokavou bundu byste si měli určitě přivézt.
I přesto, že je Malajsie jednou z nejdražších zemí jihovýchodní Asie, je stále levná ve srovnání s evropským standardem. Je poměrně snadné najít jednoduchý dvoulůžkový pokoj ve starém hotelu za 15 $, ale pokud budete chtít utratit 150 $ a více, také to nebude žádný problém. “Guesthouses” pro turisty vám pouze za holou postel bez příslušenství na pokoji možná nabídnou i cenu někde okolo 5-10 $, něco navíc si přičtěte za nápoje a dezert. Voda je pitná z kohoutku ve většině měst, alkohol je ve srovnání s jídlem poměrně drahý a v některých státech Malajsie ho ani nebudete moci koupit. Spropitné se nedává a smlouvat o cenách byste měli v každém turisticky orientovaném obchodě či na trhu se starožitnostmi.

A NĚKOLIK DALŠÍCH RAD PRO ŽIVOT NA KOLE

Pokud si kolo nepřivezete s sebou, je možno ho zapůjčit ve velkých “Guesthouses” nebo ještě lépe ve specializovaných půjčovnách ve větších městech. Na ostrově Panang, v Cameron Highlands, Kuala Lumpur či v turisticky orientovaných lokalitách by to neměl být žádný problém. Půjčovné na jeden den se pohybuje okolo 10 $, ale je to samozřejmě individuální a je pravděpodobné, že se na různých místech setkáte s odlišnými cenami. Cena za půjčení kola je poměrně vysoká ve srovnání s půjčovným za moped, který by vás stál jen o 5 $ na den více. (To byla moje volba na ostrově Langkawi, protože si nedokážu představit, že bych po přistání a úspěšném překonání 50stupňového teplotního rozdílu dokázala podstoupit totéž na kole.)
Pokud ovšem uvažujete o půjčení kola, nemusíte mít obavy stran kvality a můžete si vybrat z MTB, trekových, ale i ze spousty “hybridních” kol. Převážná většina cest je ve velmi dobrém stavu, a tudíž k tomu, abyste se mohli věnovat amatérské cykloturistice, nepotřebujete žádný “special”. Náhradní díly budou problém asi jen v případě, pokud budete mít titanová nebo kompozitní kola, protože ta jsou tady vidět jen zřídka.
Máte-li vlastní kolo z Evropy, stanete se středem zájmu místních obyvatel a dozvíte se, že si většina lidí tady nemůže dovolit kupovat kola z Evropy či Ameriky i přesto, že jsou proslulá svou kvalitou, protože v těchto dnech není nikdo připraven platit za kvalitu, a že nyní vládnou světu Číňané a Japonci…
Na rozdíl od Indie nebo Thajska, cizinec na kole není pro místní obyvatele ničím zajímavý, a proto je nutné dbát zvýšené opatrnosti a ostražitosti na frekventovaných komunikacích, protože auta a autobusy vám dají přednost jen zřídkakdy.
Pokud se chystáte strávit hodně času ve velkých městech, je třeba zvážit, zda si nevzít masku proti smogu. Základní nářadí, náhradní duše, pumpa a podrobná mapa oblasti taky není na škodu. A pokud se chystáte opustit civilizaci, filtr na vodu se může hodit vždycky.
Cykloturistika v Malajsii má všechny předpoklady k tomu, aby byla bez problémů a potěšením od začátku do konce. Poté, co překonáte úvodní šok na letišti či na silniční hranici, (plakáty v nespočtu světových jazyků varují před popravou či odsouzením na doživotí, pokud budete přistiženi s drogami), vaše dobrodružství na kole se promění v cestu tropickým rájem, šokujícím svou různorodostí lidí a kultur.

Z OSTROVA PINANG PŘES CAMERON HIGHLANDS, MELAKU A KULALA LUMPUR AŽ DO SINGAPURU.

Při putování ve stopách historické Highway I. na vás budou čekat hladké dvouproudové silnice, někde dokonce i s úseky vyhrazenými pouze pro cyklisty, a to vše bude lemováno úchvatnou tropickou flórou s nepřeberným množstvím pro nás exotických rostlin, jakými jsou ibišky, oleandry, ale i kaučukové nebo palmové plantáže.
Malajsie je muslimská země s tradičním duchovním svátkem, který připadá na pátek a je s tím potřeba také počítat. Na druhou stranu to má tu východu, že si zde můžete dát proplatit cestovní šeky i v neděli.
První povinnou zastávkou na vaší cestě na jih po západním pobřeží by měl být ostrov Pinang – jedna z nejstarších britských osad. Doprava lidí na ostrov stojí z Butterworthu několik ringgitů a užasnete nad stovkami motocyklů, skútrů, kol a “„rickshaw”, které se vylodí v Georgetownu spolu s vámi a které až doposud unikaly vaší pozornosti v nižších podlažích trajektu. Hlavní město Georgetown je nejexotičtější kulturní směsicí, jakou si dovedete představit, a pokud jste již dříve navštívili Kuala Lumpur nebo Sinagapur budete mít na chvíli pocit, že se při tom obrovském ekonomickém rozkvětu, kterým země před několika lety procházela, na Georgetown zapomnělo. To samozřejmě v tomto případě není na škodu, protože si toto převážně čínské město zachovalo neopakovatelnou autentickou atmosféru se staromódním nádechem, která není srovnatelná se žádným jiným místem v zemi. Ke koloritu města patří také spousta “cyklistů s bosýma nohama”.
Kromě kola můžete použít jako dopravní prostředek “rickshaw”. Má to své výhody – dostanete se do míst, která byste sami nenavštívili, dozvíte se spoustu zajímavých věcí o tom, co se zrovna děje ve městě, kde najít restauraci se specialitami ze Sumatry, a co si v žádném případě nekupovat, protože je to příliš drahé a pouze pro turisty. Váš řidič bude rád, že si právě vydělal několik ringgitů.
Kuchyně jsou zde vůbec zastoupeny v hojném počtu. Můžete si dát všechny asijské kuchyně, které si dokážete představit a pít nápoje, o kterých jste nikdy před tím neslyšeli – od melounových, papájových a mangových džusů, přes nápoje ze sójových fazolí a dalších rostlin, o kterých jste až doposud nevěděli že existují, až po různé druhy kávy a čaje z chrizantém či zázvoru.
Pokud se zdržíte na ostrově několik dnů, jedno odpoledne stojí za to podniknout výlet na Pinang Hill a další můžete zasvětit návštěvě Kek Lok Si, největšího buddhistického chrámu v Malajsii.
Po návratu na poloostrovní Malajsii pokračuje cesta na jih přes vesnice, zelené osady a podél malých dřevěných mostů přes kanály lemující cestu a vedoucí do pečlivě upravovaných rodinných domků. Problémy s projíždějící dopravou rázem odpadnou a vašimi občerstvovacími stanicemi budou malé stánky s několika plastovými židličkami, jejichž přirozenou clonu proti slunci tvoří koruny vzrostlých stromů. Cestu zpestří permanentní přítomnost primátů – ze zahrad budou vykukovat dlouhoocasí macqualové, kteří se zde v mnoha případech úspěšně domestikovali. Cesta povede také okolo výdobytků a pečlivě udržovaných pozůstatků koloniální Británie. Zjistíte to tak, že důsledně posečený trávník okolo patřičného objektu se bude velmi podobat tomu, který znáte z Wimbledonu. Místní obyvatelé si asi příliš neužili období britské koloniální nadvlády, ale prokázali velkého ducha, porozumění a úctu k její tradici a dědictví.
Město Taiping (město věčného míru) je místo s největším úhrnem srážek v Malajsii, a je tedy velká pravděpodobnost, že při jeho průjezdu promoknete na kost, zatímco okolo vás budou projíždět místní usedlíci s důmyslně připevněnými deštníky přímo ke kolu. Nezbývá, než se domnívat, že poté, co přestane pršet, se deštník promění ve slunečník, který bude stejně praktický.
Abyste se trochu zchladili, další povinnou zastávkou by měly být Cameron Highlands, které jsou největší horskou stanicí rozprostírající se v nadmořské výšce 1300 – 1829 m n. m. Jméno dostaly po badateli Wiliamu Cameronovi, který tuto oblast v roce 1885 zmapoval. Brzy poté ho následovali plantážníci s čajem, čínští zemědělci a bohatí kolonizátoři, kteří zde hledali únik před horkem v nížinách. Příznivé klima tak dává prostor pro výlety do džungle, k prohlídkám vodopádů, růžových zahrad a pestrobarevných chrámů, ale na své si mohou přijít i milovníci golfu. Cameron Highlands jsou centrem malajsijské produkce čaje a na jakékoli plantáži vás jako turistu rádi uvítají. Převážná část dopravy využívá hlavní dálnici, tak se vám po většinu času dostane nerušeného užívání úchvatné scenérie s nepřeberným množstvím odstínu zeleně, od čajových plantáží až po palmy šplhající do výšky několika desítek metrů.
Asi vás zklamu, ale Kuala Lumpur není místem pro cyklisty ani pro chodce. Město křižují dálniční nadjezdy a šestiproudé silnice, které umožňují plynulý pohyb dopravy, ale lidé, kteří se snaží přejít cestu si s nadsázkou pohrávají se životem. Je to město s nejvyššími budovami na světě (Petronas Twin Towers). Malajsie je ve svém ekonomickém růstu jednou z nejúspěšnějších zemí poválečného období. Agresivita, se kterou si dokázala získat jak domácí, tak i zahraniční kapitál se zúročila ve faktu, že je po Singapuru a Bruneji nejrozvinutější zemí jihovýchodní Asie, ale také zemí s nejvyšší životní úrovní. To vše platí dvojnásobně pro Kuala Lumpur. Pokud zůstanete ve městě, stojí za návštěvu večerní výlet do China Town, které je turisty oblíbeno pro množství skvělých restaurací a pro trhy s originálními napodobeninami všeho druhu, počínaje parfémy, oblečením, výrobky z kůže, videokazetami, DVD a konče šperky a hodinkami. Pokud kolo necháte v hotelu, připravte se na to, že se pravděpodobně dostanete do frustrujících situací, když se budete snažit vysvětlit řidiči, kde bydlíte, zatímco on bude kroužit v části města, kterou jste neviděli ani ve svém průvodci. Uklidnit se můžete jít následující ráno do Velké mešity (Great Mosque), která vás uchvátí svou elegancí a která vám snad poskytne potřebnou útěchu a klid na duši.
Naopak městem, kde se na kole budete cítit jako ryba ve vodě, je Melaka, která byla v 15. století největším obchodním přístavem v jihovýchodní Asii a v průběhu dějin se tak stala atraktivním místem pro evropské dobyvatele. I přesto, že má Melaka dobu svého největšího rozkvětu dávno za sebou, každý ocení její bohatou historii a fascinující směsici čínské, islámské a evropské kultury. Melaka není velká, je poměrně jednoduché se v ní orientovat a kolo je ideálním prostředkem k jejímu poznání. Zajímavá starší část města je na východním břehu řeky, okolo “Dutch Squere”, kde je také stará radnice a slavný (červený) křesťanský kostel, který se datuje do období holandské koloniální nadvlády.

ŘIĎTE SE PŘÍSLOVÍM “RUBBER TIME”

Malajsii si nelze než zamilovat, ale asi prožijete i krušné chvíle, protože horko, které začne dopoledne, nepomine až do pozdních odpoledních hodin, a pokud se chcete držet předem naplánovaného harmonogramu, mnohdy dojedete do své cílové stanice na pokraji naprostého vyčerpání. Vlhkost vám na počtu sil také nepřidá, naopak i ty nejmenší puchýře na nohou vás budou pálit pěkně dlouho. A je skoro jisté, že pokud zrovna nebudete v klimatizovaném hotelu, budete se celou dobu svého pobytu v Malajsii potit “jako dveře od chlíva”.
Ale to vše patří k Malajsii stejně tak, jako přísloví “rubber time” (rubber je angl. kaučuk), které s oblibou používají jak místní řidiči taxíku, tak i prodejci v malých obchodech, kteří si odskočili na půl hodiny na oběd, zatímco vy už hodinu netrpělivě přešlapujete na místě. “Sorry, but it is rubber time, it is Malaysia”… tak se za ničím nehoňte a užijte si to, protože Malajsie za to stojí.

Příklady cen v USD
Položka Cena
levné ubytování v noclehárně 1,5-2,5
levné jídlo na ulici nebo v jídelně 0,75-1
vstup do Stadthuys v Melace 0,5
vstup na televizní věž v KL 2,2
MHD v KL 0,15-0,25
pohled 0,2
diapozitivní film Fuji 36/100 5
vyvolání diapozitivního filmu 36 políček 3-3,5
zubní pasta 1,4
CD s tradiční hudbou 8
4kg balík do Čech (letecky) 37
noviny 0,3

text a foto: Markéta Eng

Menu