Cyklistický fanoušek, natož novinář, jistě nepatří mezi průměrné konzumenty tohoto fi lmu. Na to je příliš informovaný. Záměrně jsem proto usedl do projekčního sálu s vědomím, že se nebudu zaměřovat na sledování faktografi ckých detailů, i když zcela ubránit se tomu nešlo, obzvlášť když sami tvůrci dali jasně najevo svůj důraz na autentické jednotlivosti – repliky dresů i kol či podoba aktérů byla dodržena s maximální pečlivostí, iluze skutečnosti téměř dokonalá. Pak je však jistě z pohledu cyklistického fajnšmekra legrační, když ve scéně odkazující na diskutabilní ovládnutí Valonského šípu v roce 1994 třemi jezdci stáje Gewiss upalujícími před znemožněným pelotonem pro první tři místa, mimochodem událost, která podle scénáristy měla přimět Armstronga dopovat, jsou kromě belgických reálií zařazeny
i záběry trápícího se hlavního hrdiny v zabláceném dresu na kostkách Paříž- -Roubaix. Když už si kvůli několikavteřinové sekvenci dala produkce tu práci a našla kompars i vhodný úsek pavés a přinutila na něm jet herce ztvárňujícího ústřední postavu, je nešťastné míchat cyklistická jablka s hruškami. Podobně zvedá obočí působení démonizovaného dr. Ferrariho (pokud chtěl režisér vytvořit obraz trochu úchylného dopingového šarlatána, tak se mu to povedlo dokonale, ale s realitou to asi nemá mnoho společného), kterak během zátěžového testu na rotopedu vpíchne Armstrongovi přímo do žíly tajemnou látku a jeho proslov se při tom rovná šamanskému zaříkávání. Divák nemá ani na vteřinu pochybovat, že přesně takhle se aplikuje EPO… A třeba chladné seznámení vracejícího se Armstronga s novým kolegou Contadorem v týmu Astana na prahu sezony 2009, když ty dva představí manažer Johan Bruyneel, je také slušný nonsens, když oba už o půldruhého roku dříve slaví v Paříži Španělovo vítězství, Lance jako dočasný sportovní důchodce a spolumajitel týmu. Naštěstí se fi lmaři na rozdíl od jiných snímků s podobnou tématikou vyhnuli zbytečně dlouhým záběrům ze závodů, takže znalci nemají šanci moc porovnávat, jak herci na kole vypadají, tím spíš, že představitel ústřední role na něm působí celkem dobře.
Film ztvárňující ještě takto živé skutečné události vždy riskuje, že nepřekročí hranice „hraného dokumentu". Jako diváka mě zajímalo především, kam se tvůrcům podaří rozkrývání Armstrongovy nelehké osobnosti posunout. Bohužel se nedostali příliš daleko a snad zbytečně úzkoprse se drželi reálných událostí, což jistě souvisí s tím, že autorem předlohy je irský novinář listu Sunday Times David Walsh, který jako první poukázal na nesrovnalosti Armstrongova zázračného přerodu ze závodníka jednorázovek v etapového šampiona, navíc po překonání rakoviny.
Vše tak zachraňuje vynikající Ben Foster v hlavní roli. Armstronga skvěle nastudoval a nepodcenil prý nic, včetně toho, že si vyzkoušel, jak minimálně na psychiku sportovce působí doping. Foster je přesvědčivý a jeho lehce arogantní úsměv už odněkud známe. Věříte mu, když křičí na svého agenta Billa Stapletona, že on přece nikdy neměl pozitivní test a že se bude se všemi, kdo jej obviňují z podvodu, soudit, dokud je nezničí. Slzy v jeho očích po vyslechnutí verdiktu Americké antidopingové agentury o doživotním trestu rovnajícího se zhroucení Armstrongova světa, protože mu vzali to jediné, co opravdu dokáže – závodit, soupeřit, s někým bojovat, ty slzy jsou věrohodné. Stejně tak letmé setkání s chlapcem trpícím rakovinou, kvůli němuž Lance ignoruje své další povinnosti, jen aby mu dodal odvahu bojovat se zákeřnou nemocí. Armstrong nemá být vykreslen černobíle, ale jako člověk chorobně toužící vyhrávat za každou cenu. Tohoto aspektu se však tvůrci filmu pohříchu jen dotkli.
Nejvíc tak zaujme postava Armstrongova spolujezdce Floyda Landise. Kluka z menonitské rodiny, jemuž otec připomíná, že jezdit na kole pro zábavu je hřích. Natož kvůli tomu dopovat a brát za to peníze. Landise podle scénáře dostihne vlastní svědomí, jaksi ale opomíjí, že sám jako diskvalifi kovaný vítěz Tour de France za peníze fanoušků, kteří mu věřili, sepsal knihu obhajující jeho bezúhonnost, aby se, když po Armstrongově comebacku nedostal v týmu angažmá, Bruyneelovi a spol. pomstil a rozhodl se vypovídat. Nicméně postava Landise vybočuje z daného schématu a jeho vykreslení překvapí. Navzdory tomu se autoři fi lmu převážně drží některých schématických vzorců. V cyklistice to přece funguje tak, že jednoduše zaklepete na dveře obytného auta během závodu, nechvalně známý lékař vás pozve dál, něco vám píchne a už můžete vyhrávat.
A tak The Program: Pád legendy jaksi programově nevnesl do notoricky známého příběhu nic nového, lépe řečeno „nic navíc" a zřejmě ani nemohl. Prokletí jménem Armstrong však nyní bude pronásledovat i fi lmaře. Právníci Dr. Michele Ferrariho se již snažili soudně zamezit, aby se snímek dostal do italské distribuce („Armstrongovi jsem nikdy nepíchl žádnou injekci…") a o svůj podíl na story, v níž šlo vždy především o miliony dolarů, ať už prémie za vyhrané závody, bonusy od sponzorů, nebo autorské honoráře, se už přihlásil i francouzský novinář Pierre Ballester, který s Walshem sepsal původní knihu L.A.: Přísně tajné už v roce 2005 odhalující to nejpodstatnější, ale na něhož Ir při tvorbě scénáře a podpisu autorské smlouvy pozapomněl.
14. 10. 19:00 hod., ME v dráhové cyklistice – Grenchen
15. 10. 11:30 a 19:00 hod., ME v dráhové cyklistice – Grenchen
16. 10. 9:30 a 19:00 hod., ME v dráhové cyklistice – Grenchen
17. 10. 9:30 a 17:30 hod., ME v dráhové cyklistice – Grenchen
18. 10. 10:00 a 19:30 hod., ME v dráhové cyklistice – Grenchen
19. 10. 22:00 hod., Šestidenní dráhové závody – Londýn
20. 10. 11:30 hod., Tour de France – představení 2016
20. 10. 22:00 hod., Šestidenní dráhové závody – Londýn
22. 10. 22:00 hod., Šestidenní dráhové závody – Londýn
23. 10. 22:00 hod., Šestidenní dráhové závody – Londýn
18. 10. 21:30 hod., Šestidenní dráhové závody – Londýn
21. 10. 21:30 hod., Šestidenní dráhové závody – Londýn
24. 10. 8:00 hod., Saitama Criterium, silnice
24. 10. 19:45 hod., Revolution Series – dráha, Manchester
14. 11. 20:00 hod., Revolution Series – dráha, Londýn
Téměř všechny závody budou vysílány i ze záznamu, někdy i více než jednou. Vzhledem k tomu, že program byl sestaven měsíc dopředu, nelze vyloučit programové změny.