Sky pod palbou

28.2.2017

Ona právě image dokonalosti možná tak trochu souvisí s tím, že Sky nikdo nic neodpustí a že na nebeské jezdce v černém je vidět víc, než na, mnohdy neméně hříšné, ostatní členy pelotonu. Na obranu Porteho a spol. je třeba zmínit, že pravidla jsou jedna věc a jejich uplatňování druhá. Díky stále dokonalejšímu mediálnímu pokrytí sledujeme dnes a denně v závodech jejich větší či menší porušování, neboť oko komisařů nedohlédne všude tam, kam televizní kamera či objektiv otoaparátu, a zdaleka ne všech prohřešky jsou trestány tak nekompromisně jako medializovaná výměna kola mezi Richiem Portem a Simonem Clarkem, australskými kamarády, ovšem členy dvou různých týmů.

Pro někoho nezištný projev fair-play, pro jiné nepřijatelné porušení regulí. Který úhel pohledu měl převážit? Přikláním se k tomu, že šlo o nepříliš citlivé rozhodnutí výrazně ovlivňující další vývoj závodu, na nějž v konečném důsledku doplatil nejen tým Sky, ale i všichni nestranní diváci. Začal tak pomalý, ale neodvratný konec jednoho ze tří největších favoritů závodu. Jenomže…

Jak nám přiblížil mezinárodní rozhodčí Miroslav Janout, Porte a s ním i jeho družina se mohla této prekérní situaci vyhnout. „Naprosto nechápu totální selhání celého týmu Sky počínaje Portem, vedením týmu, mechaniky a domestiky konče," podivuje se český komisař. „Pár kilometrů před cílem ponechají všichni svého lídra po defektu samotného a nakonec mu vymění své kolo Clarke z Orica-GreenEdge! Osobně jsem se s takovým amatérským počínáním, v tomto případě dokonce v podání stájí World Tour, ještě nesetkal. Jiná situace je v jednodenních závodech všech kategorií a v etapových závodech kategorie 2.2, kde má každý tým pouze
jeden mechanický vůz. V mimořádném případě, kdy je týmové auto právě za vedoucí skupinou, neutrální za pelotonem není k dispozici, závodník potřebuje mechanickou pomoc a tu mu nabídne mechanik jiného týmu, když předem požádá rozhodčího o souhlas, tak takovou pomoc akceptujeme. Obdobně při takové mimořádné situaci závodníka ve vedoucí skupině. V žádném případě ale nesmí být tolerována mechanická pomoc mezi samotnými závodníky různých týmů."
Vše nasvědčuje tomu, že v případě nešťastného defektu došlo k sérii přehmatů Sky. Předně Porte zastavil na levé straně (to je rovněž zakázané), čímž ho osádka doprovodného vozu Sky nejspíš přehlédla, navíc jel v té chvíli za svými kolegy a po druhé straně kruhového objezdu. Tím ale chybné jednání nebylo vyčerpáno. Namísto toho, aby Porte počkal na svůj doprovodný vůz, nebo si vzal přední kolo některého ze svých kolegů, kteří se mezitím vrátili a sledovali, jak Clarke Portemu instaluje své kolo (!), a v klidu se vyvezením v koloně vrátil zpět do balíku, řítil se do propasti končící neodbytnou časovou penalizací.
„S Portem zůstal od okamžiku jeho defektu rozhodčí na motocyklu, takže jury přesně ihned věděla, co se děje, nikoliv, jak to bylo interpretováno v médiích, že se o tom dozvěděla z twitteru," uvádí Janout na pravou míru. „Nicméně rozhodnutí o dvouminutové penalizaci zabralo po závodě jistý čas pro nezbytnou konzultaci s pořadatelem a vyslechnutí týmu. Když se do dotahování Porteho zapojil také Michael Matthews z Oriky, rozhodčí ihned správně zareagovali baráží na všechna technická vozidla za pelotonem, tedy zastavením kolony, neboť taková pomoc není podle pravidla UCI 2.3.012 povolena. Kdyby však závodníci Oriky Portemu nepomáhali s výměnou předního kola a jeho dotahováním do pelotonu, rozhodčí baráž v takových situacích standardně neaplikují a Porte by se zřejmě stihl regulérně vrátit do pelotonu," míní český komisař.

Jednoduše řečeno, Australan a jeho doprovod totálně zazmatkovali, což ze v hektice závodu, pár kilometrů před cílem a při jeho ambicích pochopit, ovšem i zachování chladné hlavy a umění překonat kritické momenty je součástí umění šampionů.

Porteho náhradník v pozici lídra Sky Leo König se dostal do zápisů jury po 16. etapě kvůli desetisekundové penalizaci a pokutě ve výši 50 švýcarských franků za prohřešek označený v médiích jako držení se auta. V reakci na to napsal poněkud furiantsky na svůj twitterový účet: „Pokud mě kdokoliv viděl držet se auta (včetně jury), vyplatím mu 100 tisíc eur."

To ho usvědčuje z neznalosti pravidel a vedení Sky z neschopnosti podat svým svěřencům jejich výklad. Za stejný prohřešek bylo totiž potrestáno nejen dalších patnáct jezdců, ale také jejich sportovní ředitelé. Pokud by se König skutečně držel auta (ať už svého, nebo jiného týmu) a nechal se jím před zraky rozhodčích v kopci vyvážet, musel by být ze závodu on i muž za jeho volantem okamžitě vyloučen a oba potrestáni pokutou 200 švýcarských franků.

V Leově případě evidentně nešlo o držení se auta, ale neregulérní přebírání občerstvení, kdy se jezdec o lahev s pitím opře a nechá se tak chvíli tlačit, což je pohříchu běžně vídaná praxe nazývaná slangově ve francouzštině „bidon collé", nebo anglicky „sticky bottle". Za prohřešek následuje při prvním provinění pokuta od 30 do 100 švýcarských franků (pro jezdce i sportovního ředitele), až při druhém sankce deseti vteřin penalizace v celkovém pořadí. Rozhodčí tedy zcela jistě nejdříve sportovního ředitele Sky Daria Cioniho upozornil na neregulérní jednání a teprve při druhém prohřešku trestal časovou penalizací. Připomeňme, že stejný trest za totožné porušení pravidel – oněch nicotných deset vteřin penalizace – stálo Leviho Leipheimera na Tour de France 2007 druhé místo, když to udržel Cadel Evans před Američanem o pouhých osm sekund.

Menu