Sám nikdy nezávodil profesionálně, dva roky strávil v kategorii do 23 let, pak jeho kariéru zastavila zranění a vysokoškolská studia, jenomže nadšení pro kolo zůstalo.
Znalosti v oboru fyziologie i technická zdatnost přivedly Španěla na post maséra a mechanika v týmu CSC alias Saxo Bank, působil i ve stájích Cervélo a Endura, odkud byl po předloňském sloučení už jen kousek do německé formace. Má také vztah k Česku a Slovensku. „Má bývalá přítelkyně byla Slovenka, často jsem jezdil i do Prahy," prozrazuje. „A taky jsem byl u vás na Závodě míru, to už v roce 2001, kdy jsme tam vyhráli s CSC díky Dánovi Jakobu Piilovi."
Alexi, máte za sebou velmi zajímavý cyklistický příběh.
„Ano, je to trochu jiný průběh cyklistické kariéry, než je obvyklé. Jsem typ člověka, který nechce stát na místě. Nevydržím dělat dlouho totéž, mám snahu se zlepšovat, zkoušet nové věci, možnosti. Po tolika letech na pozici maséra a mechanika jsem chtěl zkusit v cyklistice jiný post, jinak bych v ní raději skončil nadobro, kdybych neměl příležitost dělat něco odlišného. Měl jsem pocit, že už jsem zažil v těch dvou pozicích všechno, dosáhl maxima. V Saxo jsem se propracoval až k funkci chief soigneura, tedy jakéhosi šéfkustoda. Byl jsem masérem Carlose Sastreho na jeho vítězné Tour de France, působil jsem v jednom z nejlépe organizovaných profi týmů, mám na kontě 22 Grand Tours s Cancellarou, Schlecky, O´Gradym, Voigtem a dalšími. Byl čas zkusit něco nového, a když Carlos vyhrál Tour, naskytla se příležitost. Pro takovou změnu musíte mít štěstí a já ho měl, když jsem se ocitl u vzniku Cervélo Test Teamu, kde mi nabídli pozici sportovního ředitele."
Tehdy si vás vzal Sastre s sebou?
„Každý si myslel, že to mělo tento scénář, ale nebylo to tak. Chtěli mě majitelé značky Cervélo na post hlavního maséra, ale řekl jsem rovnou, že to mě neláká. Dva měsíce trvalo, než jsme si ujasnili, co budu dělat. Jestli budu mít na starost kontakt s dodavateli materiálu, vyhledávat talenty, organizovat tréninkové kempy a podobně. Řešili jsme, co bude moje pracovní náplň. Během těch dvou měsíců jsem dělal různé činnosti, připravoval kamiony, v Castelli spolupracoval na tvorbě nových designů, zajištění dostatečného množství oblečení v požadovaných velikostech, což je činnost, kterou jsem měl na bedrech jako šéfkustod už v Saxu. Strávil jsem spoustu času s Th omasem Campanou, který byl hlavním manažer stáje. Koncem roku mi zavolal, že mě chce do Cervélo Test Teamu jako sportovního ředitele na plný úvazek. Takže jsem přišel společně s Carlosem Sastrem, ale ne tak, že by si mě do týmu prosadil přímo on."
Jak jste se učil nové roli?
„Už v minulosti jsem jako masér a mechanik strávil hodně závodů za volantem ve druhém mechaničáku, což byla dobrá škola. Dnes už to není možné, oba doprovodné vozy musejí řídit sportovní ředitelé. Tam jsem získal dost zkušeností z koučování v závodech. A také jsem se vždycky soustředil na organizacitréninkových kempů, kde nejlépe poznáte závodníky i jejich tréninkový proces a kde se celkově naučíte nejvíc."
A také jste měl v CSC a Saxo Banku možná nejlepšího učitele. Bjärne Riis je uznávaným stratégem.
„To pro mě byla univerzita. Bjärne je opravdu výjimečná osobnost. Ne každý ho má rád, ale své práci rozumí. On je hodně přemýšlivý a metodický. A také
akurátní, vše muselo být do puntíku profesionálně připraveno, ale dost často ho nezajímalo, jak toho kdo dosáhne. Jako když bych vám teď řekl, že do zítřejšího
rána máte být v Praze, a je mi jedno, jak se tam dostanete, musíte tam být přesně na čas. Pro něj neexistovalo, že něco nejde. Vždycky existuje řešení, najdi
ho, nabádal nás. To ho mohlo nejvíc naštvat, když si někdo stěžoval, že by to bylo příliš náročné a že jeho požadavek je prostě nerealizovatelný. Takže na jednu
stranu jsem měl spoustu volnosti a na druhou velký kus odpovědnosti, s níž jsem se musel naučit nakládat. Z hlediska závodní taktiky jsem se také hodně
naučil od Carlose Sastreho a Iñiga Cuesty, zkušeného závodníka, bývalého dlouholetého profíka. Rovněž sportovní ředitelé Alain Gallopin nebo Sean Yates mi
hodně dali."
Riise znáte velmi dobře. Je po prodeji týmu Tinkovovi spokojenějším člověkem?
„Kdoví. Jsem si ale jistý, že nikdy nechtěl svůj tým prodat, takže když to nakonec musel udělat, byla to pro něj krajní varianta, vynucená záležitost. Nicméně
ten obchod s Tinkovem zajistil týmu budoucnost a Bjärne chce být vždy na špici. Léta vládly v cyklistice týmy Once a Mapei, pak přišlo US Postal, ale CSC alias
Saxo se udrželo na vrcholu deset let. Nyní vévodí Sky a to je to, co Riise motivuje, aby se dostal opět před ně. Všechny týmy jsou dnes stoprocentně profesionální
a velmi vyrovnané, organizované na podobné úrovni. A jestli a jak dlouho mu to bude fungovat s Tinkovem? To asi nedokáže odhadnout nikdo."
Když se rozpadl tým Cervélo a část závodníků přešla do Garminu, jak jste tehdy plánoval svoji budoucnost?
„Věděl jsem, že Garmin po sloučení nechce vzít nikoho ze sportovních ředitelů ze Cervéla. Měl jsem tehdy nabídku od amerického týmu United Healthcare, jenomže
jsem řešil osobní problémy a kladl si otázku, jestli vůbec zůstat v cyklistice. Nechtěl jsem trávit tolik času mimo domov a věděl jsem, že by mi to v privátním životě ještě přitížilo. Pak mi zavolal Brian Smith z Endura Racing Teamu a ptal se mě, co budu dělat. Nabídl mi podílet se na projektu nového týmu. Letěl jsem do Londýna a tam hned pochopil, že to je dobrá příležitost. Brian mi dal velkou důvěru, říkal, že to můžu zkusit třeba jen na padesát dní v sezoně. Nakonec z toho byl plný úvazek. Endura byla kontinentální tým, takže práce sportovního ředitele zahrnovala spoustu činností včetně zařizování letenek, ubytování, přípravy tréninkových plánů, jak to prostě bývá ve formacích s omezeným rozpočtem. Tam jsem si zase začal užívat cyklistiku."
Jak jste vnímal fúzi s NetAppem?
„Jako další posun výš. Neměl jsem žádná velká, konkrétní očekávání. Byl jsem rád, že jsem se vrátil do vyšší ligy, po tolika letech ve World Tour a poklesu až o dva
stupně níž jsem byl zase nahoře."
A opět na Grand Tour. Když loni Leo König před Vueltou prohlásil, že bude atakovat top ten celkového pořadí, co jste si pomyslel?
„Že je to možné. Hlavně poté, co jsme strávili dva týdny před Vueltou tréninkem v horských etapách závodu. Hodně jsme spolu hovořili a už tehdy ukázal velmi dobrou formu. Měli jsme tam také týmového poradce Iñigo Cues-tu, o němž jsem už mluvil. Seděl se mnou v autě a sám uznal, že Leo na to má. A to Iñigo věděl,
o čem mluví. Sedmnáctkrát jel Vueltu a také v ní dosáhl na první desítku. Když jste ale nováčkem na Grand Tour, vždycky záleží, jak si poradíte s posledním týdnem. A pokud je Leo v něčem silný, tak v genetické dispozici k tomu, aby byl schopen velmi rychle regenerovat, a to je obrovský vklad do třítýdenních etapáků."
Tehdy překonal velmi špatný den, byl také nemocný.
„To byly dva důležité momenty – že a jakým způsobem vyhrál etapu a že se dokázal vypořádat s takovou krizí, překonat tak kritický den. To bych stavěl na stejnou úroveň jako tu vyhranou etapu. Ukázalo mu to, že umí bojovat, že má silnou mentalitu, že lze i tyto momenty překonat, a to znamená obrovské pozitivum pro jeho další kariéru. Může to potkat každého, ale jen ti nejsilnější to zvládnou."
Vuelta byla vhodným předkrmem před debutem na Tour de France.
„Bezpochyby. Je dobré si před Tour zkusit právě španělský závod. Ale největší rozdíl je v průběhu prvního týdne. Na Vueltě nepanuje taková nervozita, etapy nejsou tak vypjaté, silnice širší, kopce přicházejí ke slovu už hodně brzy, peloton se záhy nadělí, nedochází k tolika pádům, zatímco na Tour jde první dny o neustálý stres, který nakonec vždy někoho eliminuje."
Ale Leo se úvodního týdne nebojí a dokonce tvrdí, že by v něm mohl na ostatní jezdce z celkového pořadí něco získat, protože větrné etapy v Anglii i kostky ve Francii zná a věří si na ně. A stejně tak se těší na závěrečnou dlouhou časovku.
„Vždycky je důležité si věřit, nepochybovat o sobě, to je základ úspěchu a Leo tuhle schopnost, aniž by přestal vidět věci reálně, má. On dokáže velmi dobře číst vývoj závodu, orientovat se v něm, vybrat si pozici v pelotonu, odhadnout, který moment je důležitý a být ve správnou chvíli na správném místě. Proto o něj nemám strach. Samozřejmě bude potřebovat podporu týmu a my mu plně důvěřujeme. A co se týče jízdy na čas – on je velmi dobrý časovkář, a když se podíváte na výsledky na Tour v poslední časovce, vždycky je tam vpředu šest sedm jezdců z celkového pořadí, ne pouze specialisté. A on bude patřit mezi ty závodníky z pořadí, kteří ji zajedou dobře. Jak už jsem řekl, jeho tělo dokáže výborně regenerovat, takže dlouhý chronometr na úplný závěr třítýdenní zátěže je pro něj opravdu výhoda."
On si neklade malé cíle. Také před Tour hovoří o první desítce. Je to reálné?
„Ano. Kdyby neměl takové ambice, byl by to pro nás špatný signál, mohli bychom se začít strachovat, že se s ním něco děje. To by pak měl raději zůstat doma. Nebudeme se na Tour jen dívat, co dělají ostatní, převezmeme i svůj díl zodpovědnosti. Nebudeme si dopředu vytvářet alibi, že jedeme sbírat zkušenosti. Ne, chceme být důležitými protagonisty Tour. Dostali jsme divokou kartu a je to pro nás jediný start na Grand Tour v této sezoně. Budeme se chtít ukázat, potvrdit, že jsme nedostali pozvání náhodou. A pokud Leo naplní předpoklady, chceme s ním bojovat o místo v elitní desítce."
Kde má rezervy?
„To je dobrá otázka. Na kole nemá mnoho slabin, ale může se ještě zlepšovat. Jisté rezervy má v opravdu dlouhých kopcích, takové to vsazení, výbušnost v jejich závěrečných pasážích. Ale to přijde časem. Může jít dál i v časovce."
Pracujete na lepším zvládání dlouhých stoupání v tréninku?
„Už na Mallorce přes zimu na tom hodně makal, také jsme zařadili do jeho závodního programu více kopcovitých závodů (bohužel kvůli potížím s kolenem z některých z nich, především Tirreno-Adriatico a Kolem Kalifornie, sešlo – pozn. autora)."
Těšíte se na Tour? Vrátíte se na ni po pěti letech…
„Hodně, je to specifi cký závod. Atmosféra, diváci, vtáhne vás to dovnitř. Že čekají fanoušci před hotelem na své oblíbence, se v cyklistice děje jen na Tour."
Až bude v neděli 27. července na Champs Elysées vrcholit 101. ročník Tour de France, přesně v tento den oslaví Alex Sans Vega 38. narozeniny. Věřme, že úspěšným debutem týmu opírajícího se o české jezdce.