Co pátrání ukázalo? Předně se nepotvrdilo údajné obecné prodlužování klik. Ze 168 jezdců, kteří v době sběru dat setrvávali v závodě, jsme získali údaj o této části materiálu u 141 z nich a ani u jednoho jsme nenalezli kliky délky 177,5 mm a pouze jednoho se stoosmdesátkami, konkrétně vytáhlého Rydera Hesjedala využívajícího nabídky značky Rotor.
Pro některé mechaniky bylo naše přání dopátrat se délky klik nepochopitelné.
„A proč to chcete vědět? Každý závodník používá jiný rozměr," reagovali podrážděně.
„No to je právě to, co nás zajímá," vysvětlovali jsme trpělivě a pak většinou s neochotným, vynuceným svolením týmového personálu odečetli délku přímo z rubové strany klik. Některé mechaniky, jako třeba stájí Tinkoff -Saxo, Lampre-Merida nebo BMC, jsme však vůbec nezaskočili. Bez
zaváhání vytáhli ze složky tabulku se všemi důležitými mírami závodníků. Rozverný mechanik Garminu dokonce odrecitoval údaje šestice v závodě setrvávajících jezdců americké sestavy zpaměti. A vzápětí doplnil, že stoosmdesátky kromě Gira se účastnivšího Kanaďana Hesjedala vozí z jeho klientů i David Millar a Johan Vansummeren, tedy nikoliv překvapivě závodníci vyšších postav.
Dle předpokladů však obecně vévodí klasický rozměr 172,5 mm. Nicméně s pokračujícím důrazem na ergonomii jízdy, posed a celkovou efektivity přenosu síly na pedál se rozšiřuje i diferenciace zastoupení donedávna okrajových rozměrů. Různé teorie upřednostňují rozdílný přístup k volbě délky klik. Zatímco v poslední době zvláště triatlonisté s důrazem na vysokou kadenci šlapání razí cestu spíše kratších klik a jdou i hluboko pod 170 mm (165 mm), silničáři-časovkáři z důvodu využití co největší páky nohou spíše sahají po delších klikách. Potvrzují to i dobové údaje u rekordmanů v hodinovce Romingera a Induraina, kteří pro pokus na dráze přešli na delší výrobky, Indurain dokonce na 190 mm. Domácím průkopníkem byl aktuální držitel rekordu Ondřej Sosenka, jemu připravil kliky na míru tuzemský výrobce Petr Gebhardt, začínali s rozměrem 200 mm (což je mimochodem nejdelší délka, kterou je „bez mučení" severočeský konstruktér ochoten vyrobit), výsledná délka
byla 195 mm. Kouzlo individuální výroby je ale zajímavé i pro opačný případ, pro Pavlu Havlíkovou připravil kliky o rozměrech 155 a 160 mm.
Slogan čím delší, tím lepší svého času naplňoval i Marco Pantani, který už jako úspěšný profesionál přešel na základě doporučení biomechaniků až na 180 mm navzdory svému nevelkému vzrůstu. A Roman Kreuziger před dvěma lety namísto 175 mm vsadil na rozměr 177,5 mm.
Naše poznatky z terénu jsou zajímavé. Zdaleka ne vždy výška postavy musí odpovídat délce klik, možná podstatnějším parametrem je délka nohou alias výška rozkroku, na jehož základě jsou dokonce vytvořeny tabulky určující délku klik. Často však jednoduše hrají prim letité zvyklosti a neochota měnit zavedené. To bude nejspíš vysvětlením skutečnosti, proč čtyřicetiletý a 186 cm vysoký veterán Danilo Hondo z týmu Trek používá kliky 172,5 mm dlouhé, tedy totožné jako o dvanáct centimetrů nižší Cadel Evans. A viděli jsme ještě větší anomálie. Na svých 167 cm točí Nairo Quinana mamutí kliky délky 175 mm, tedy stejný rozměr jako 185 cm vysoký Michael Rogers, zatímco polský vrchař Rafal Majka (173 cm) si vystačí se stosedmdesátkami.
PAVEL ŠTĚDRÝ
(Specialized Body Geometry FIT specialista)
„Obvykle se do problematiky stanovení délky klik nepouštíme, jezdci přicházejí do laboratoře se svým kolem, kde již jsou namontovány. My se jim následně snažíme vyladit pozici pro co nejlepší pocit z jízdy. I když jsme samozřejmě připraveni jim splnit i požadavek na úpravu délky klik. K tomu slouží Retül Müve Bike, jeden z nástrojů našeho fi t systému, kde si zákazník může otestovat různé délky klik a sám se pak rozhodnout, jaké mu vyhovují. Pro případné určení ideální délky kliky
je třeba se soustředit na dvě otázky. Tou první je stanovení pracovního rozsahu kyčelního kloubu. Z tohoto výsledku jsme schopni stanovit maximální
délku klik, kterou může jezdec používat. Potřeba soustředění na tuto otázku je důležitá zejména při přípravě posedu na časovky, kdy je jezdec ve velkém předklonu a s posunutým těžištěm více dopředu. V tomto posedu není prostor na improvizaci, efektivní přenos energie je omezen již zmiňovaným kyčelním rozsahem. Druhou otázkou je preference jízdního stylu. Jezdci s vyšší kadencí volí spíše kratší kliky, aby minimalizovali kružnici, jíž musí při každém šlápnutí chodidlo absolvovat. Silově založení jezdci naopak směřují k delším klikám, s nimiž mohou využít prodlouženou páku k lepšímu zvládání těžších převodů. Samostatnou kapitolou jsou triatlonisté.
U těch je směřování ke kratším klikám takřka logickým vyústěním potřeby úspory energie. U dlouhých klik se automaticky nabízí zařazení těžkých převodů a tím pádem snížení kadence. Promrhaná energie pak může sportovci chybět v následném běžeckém úseku."