Úvod » Články k časopisu » Míň debat, víc závodění

Míň debat, víc závodění

Na můj vkus se na letošním Giru až příliš často diskutovalo nad tím, jestli se má závodit, nebo ne. Nemáte ten pocit?

Závěrečný okruh čtvrté etapy v Bari byl po dlouhých rozpravách a v podstatě tiché stávce pelotonu neutralizován. Když o dva dny později zůstal ležet na kruhovém objezdu skoro celý balík a Evans se svými pomocníky z BMC pelášil k cílovému kopci, vyvolalo to pozdvižení, a korunu všemu nasadila scéna ze Stelvia, respektive výhružky některých týmů, že budou následující etapu bojkotovat.
Místo toho, aby se soustředily na závod a snažily se něco na soupeře vymyslet, mrhaly energií nad planými diskuzemi nad zdánlivou neutralizací sjezdu, která nikdy nezazněla – a vlastně ani v pravidlech v tomto pojetí něco takového neexistuje.

Já osobně z chaosu na Stelviu viním komunikační prostředky, vymoženost doby. Každý ze sportovních ředitelů tlumočí do vysílaček informace od rozhodčích a pořadatelů po svém, a když k tomu ještě přihodí něco z twitteru nebo přímého přenosu v televizi, domněnky vítězí nad realitou a zdravým úsudkem. A závodníci pak slyší to, co slyšet chtějí. Pokud vycítí jen náznak toho, že by si mohli před dlouhým a mrazivým sjezdem, který však opravdu kromě úvodních několika serpentin v mlze nebyl nijak dramaticky nebezpečný, ulevit, využijí toho. A pak je ten, kdo pokračuje v jízdě, podrazák?

Přece teď na Grand Tours, pokaždé když zaprší nebo se bude sjíždět z hor, rozhodčí nezastaví závod a nesvolají valnou hromadu manažerů a majitelů stájí, aby se usnesli na dalším postupu. Přesně tohle může cyklistiku připravit o fanoušky.

Pro zainteresované prostě platí okřídlené „mlčeti stříbro". Zatímco Quintana, když už si vezme slovo, hovoří klidně a rozvážně, případně nechává rázně promluvit své nohy, jiní jako Lefevere z Omegy nebo gaspadín rukavadítěl Tinkov si pouštějí neomaleně hubu na špacír. Přes všechny ty vzrušené debaty by se však nemělo zapomínat na fakt, že jak na Val Martellu, tak na Cima Grappa Nairo své soupeře rozprášil a jeho dominanci nakonec sportovně uznali i Uran nebo objev závodu Aru, jejichž šéfové patřili k nejhlasitějším kritikům.

Je vzrušující představa, co všechno by kolumbijský „poker face" předvedl, nebýt nemoci, která ho v první polovině Gira brzdila. A ještě více láká spekulace, jak by se odvíjel očekávaný souboj Froomeho, Contadora a Nibaliho na Tour de France, kdyby do něj už letos Quintana zasáhl. Ale musíme si ještě rok počkat.