Neberte jim šanci!

28.2.2017

Možná to zní jako fráze, ale reprezentovat svou zemi je pořád ještě pocta, zvláště pro cyklisty, kteří se na světový šampionát tak často nepodívají, anebo svou kariéru teprve otevírají. Vybavuji si, jak to bylo před čtyřmi lety důležité pro tehdy debutanta v elitní kategorii Jana Bártu, který se v Mendrisiu stejně jako letos ve Florencii vydal do dvěstěkilometrového úniku, a odhaduji, že to bude neméně důležité i pro náhradníka Hunala, pro mladíky Nováka, Schlegela, Černého, Hirta, Hníka, Dvorského a další, pro něž to představuje mimořádný závod a nemusí třeba ani dojet až do cíle. Vzpomněl jsem si při té příležitosti také na redakčního kolegu, našeho stálého spolupracovníka Martina Hačeckého, jinak závodníka pražské Dukly. I jeho jméno se ocitlo mezi náhradníky pro Florencii, a když zdravotní potíže vystavily stop Kreuzigerovi a Königovi, byl i on jako jeden ze tří náhradníků ve hře, ovšem to by si nesměl v úvodní etapě závodu Okolo jižních Čech po pádu zlomit dva obratle. Někdo třeba účast na mistrovství světa odmítne bez mrknutí oka, ale pro Martina, který pak doslova z nemocničního lůžka s počítačem zavěšeným nad hlavou posílal své příspěvky do tohoto vydání, za což mu patří upřímný dík, je jeho promarněná šance na mistrovský debut bolestná minimálně stejně jako jeho vážné zranění, jež na krátkou chvíli dokonce vystavilo do ohrožení další kariéru.
Ta je nahnutá u řady velkých jmen. Po rozpadech několika týmů zůstanou napřesrok bez práce desítky profesionálů. Jsou to smutné příběhy, za nimiž se skrývají osudy nejen závodníků, ale i personálu týmů a jejich rodin závislých na příjmu živitele, přesto se nemohu ubránit dojmu, že se dnes závoděním na kole jednoduše živí příliš mnoho lidí a že je to dlouhodobě neúnosné. Pozitivní přes tyto chmurné zprávy je skutečnost, že proud mladých talentů přitékající do World Tour nepolevuje. A tak zatímco mnozí matadoři zůstávají na příští sezonu bez angažmá, profesionální smlouvou se mohou pochlubit i ze závodu u nás známí bratři Yatesové, čerství mistr světa v časovce do 23 let Howson (všichni Orica-GreenEdge), Dillier přechází z Development Teamu do prvodivizního BMC, podobnou cestou kráčejí i Alaphilippe a Vakoč do Omega Pharma-Quick Step, Cannondale si už dříve pojistil fenomenálního Mohoriče, mistr Evropy z Olomouce De Bie se stal kořistí Lotta, a tak bychom mohli pokračovat. Cyklistika tedy podle všech indicií prochází přirozeným „samočistícím" procesem, kdy utahováním opasků neprojdou starší závodníci, kteří jsou tak nuceni přemýšlet o nové životní kapitole dříve, než to plánovali. Turbulentní doba pochopitelně nahrává spekulantům a já osobně bych se na mecenáše z jiných oblastí příliš neupínal, ačkoli úmysly hvězdného pilota formule jedna a velkého fandy cyklistiky Fernanda Alonsa jsou bezpochyby diametrálně odlišné od těch Flavia Beccy, jehož po pouhé jedné sezoně přestalo bavit dotovat lucemburský tým, nebo Olega Tinkova, který se za každou cenu tlačí na pozici týmového sponzora kdekoliv, jen aby měl vliv a hlavně se mohl pomstít svým někdejším kumpánům z ruské Kaťuše.

Velkými otřesy prochází i mediální sféra, ale nevěřte tomu, že oborové časopisy nemají šanci na přežití. Mají, zvláště pokud se mohou opřít o takové čtenářské zázemí, kterým je obdařen magazín, jež právě držíte v ruce. Díky vám všem a zvláště důvěře předplatitelů, jichž je více než tři tisíce, si můžeme po šesti letech vydávání také dovolit v příštím roce rozšířit ediční plán o další tři čísla a k tomu ještě o první publikaci z limitované sběratelské řady, o níž se dozvíte uvnitř časopisu.
V únoru tedy opět na shledanou s osmi etapami, nejtěžším převodem a na plný plyn.

Menu