Úvod » Články k časopisu » Horší blbec než sněhová vánice

Horší blbec než sněhová vánice

Je květen, na krku se mi houpá novinářská visačka s růžovou šňůrou a logem Giro d’Italia, přitom mrznu mezi poletujícími sněhovými vločkami na Galibieru, s nímž jsem měl tu čest už mnohokrát během Tour de France. O den dříve museli pořadatelé z programu etapy vymazat horské středisko Sestriere na italské straně Alp, což byl pro změnu vůbec první velký dojezd, který jsem jako reportér zažil už před jednadvaceti lety. Na Tour de France…

To je jedna ze zvláštností současné cyklistiky a také doklad lítého boje o přízeň diváka. Italové se tak urputně snaží přilákat pozornost, že rádi sáhli po ikoně francouzského konkurenta, který ji pro letošek vynechal. No, moc radosti to fanouškům, kterých se tu vzhledem k podmínkám sešlo velmi poskrovnu, nepřineslo.

Nehrát pro „nezpůsobilý terén", to není zrovna obvyklá vazba ve spojení se silniční cyklistikou. Vlastně se tak děje velmi výjimečně, protože jinak by se letos neodehrál každý druhý „zápas". V případě 19. etapy Gira to ale bylo prozíravé rozhodnutí. Ve sněhu se dvoutisícové vrcholy vyjíždějí a tím spíše sjíždějí na kole opravdu těžce. Je to pech, loni se 2700 metrů vysoké Stelvio předvedlo na Giru v celkem přívětivé podobě a nabídlo velkou podívanou, letos na něm ležel sníh už o tisíc metrů níž. Nevím, jestli cyklisté urazili Svatého Petra, ale letos jim prostě není přáno. Nedej bože, aby se něco podobného přihodilo v červenci na Alpe d’Huez, příběh tohoto legendárního stoupání, na nějž cyklisté při jubilejní 100. Tour de France vyjedou hned dvakrát v jedné etapě, je jedním z hlavních témat tohoto čísla.

Někdy je ale snazší čelit deseti sněhovým bouřím než ustát srážku s jedním blbcem. Kreténem, jak se výstižněji vyjádřil sportovní ředitel týmu Vini Fantini Luca Scinto na adresu svého svěřence Danila Di Luky, opět přistiženého z užívání EPO. Nemám ve zvyku někoho bezdůvodně a dopředu odsuzovat, ale při komentování na Eurosportu jsem se během časovky do vrchu vyjádřil na Italovo konto, že sice jeho výkony jsou vzhledem k letošní mizivé závodní praxi obdivuhodné, ale neodpustil jsem si dodat, že je pro mě se svou minulostí nevěrohodným cyklistou. Pár hodin poté zpravodajské agentury vydaly zprávu o jeho pozitivním nálezu. Přitom jeho návrat a působení v týmu Vini Fantini si vynutil sponzor proti vůli vedení stáje. Smutné.

Z Gira jsme se vrátili s kolegou Rudou oba lehce nachlazení. Těch pár prokašlaných dní přežijeme, vynechané kopce také oželíme bez psychické újmy, ale po těchto zprávách se mi vždy výrazně přitíží a Giro i celou cyklistiku pokaždé zatlačí zpátky do lůžka na jednotce intenzivní péče. Cyklistický bože, pokud existuješ, zbav nás napříště těchto a jim podobných blbců.