Nikdo není doma prorokem

28.2.2017

Už jste to slyšeli? Takže letos budeme mít dokonce dvoje „Vary“, přitom loni se nekonaly ani jedny. Jak je to možné? Napadá mě něco o českém Kocourkově, ale co už, ve fi nále na tom domácí cyklista nemůže prodělat. 

V loňském roce se tradiční podnik Praha-Karlovy Vary-Praha neuskutečnil. Pořadatelům ze spolku Neumětel, kteří předtím uspořádali pět úspěšných ročníku a vydupali závod po šestnáctileté odmlce doslova ze země, se totiž přes intenzivní snahu nepodařilo získat u UCI statut kategorie 1.1, což by jim mimo jiné umožňovalo ucházet se o výjimku na délku trati, která je limitována v první a druhé kategorii na 200 km, kdežto závod z hlavního do lázeňského města a zpět nelze vměstnat do méně než dvě stě šedesáti kilometrů a na jiné trati by už nebyl tou klasikou, kterou je od roku 1921, u nás prakticky jedinou. Jak zareagoval Český svaz cyklistiky, který do té doby závod a jeho snahu intervenovat u mezinárodní federace nijak nepodpořil? No přece uspořádá svoje vlastní „cyklovary“, prý pro zachování kontinuity závodu, k jehož odkazu se hlásí. To by byla jistě chvályhodná snaha, ale proč je tedy v mezinárodním kalendáři závod zapsán jako Tour Bohemia, tedy s poněkud zavádějícím názvem? Protože ochrannou známku vlastní původní pořadatel. 

A tak se 15. září pojede na klasické, 260 km dlouhé trase závod pro každého, kdo si na ni troufne, tedy cyklisty s licencí i bez (pro umožnění startu těch licentovaných ovšem organizátoři od ČSC výjimku nedostali, protože se ve stejný den koná svazový závod…) a podnik Tour Bohemia na trati Karlovy Vary-Prahy zařazený do kalendáře UCI v kategorii 2.2 a potažmo ČSC s délkou blížící se dvěma stovkám kilometrů. Oba závody prý mají již domluvené zajištění policií, a tak snad nedojde k tomu, že se ty dva balíky někde u Hořesedel srazí. Pozitivní je, že ona zářijová sobota se stane na západ od Prahy cyklistickým eldorádem. 

Prostě ne každý je doma prorokem. Sympatický nový ředitel Giro d’Italia Michele Acquarone nám až nečekaně ochotně věnoval svůj čas k rozhovoru před dolomitskou etapou a rozplýval se nad zájmem českých a slovenských fandů o italskou národní chloubu. Možná proto, že si váží zahraniční odezvy růžového závodu, že mu jde o jeho další internacionalizaci. Ve světě má Giro rostoucí reputaci, ale doma se stal Acquarone terčem kritiky za to, že pozval zahraniční týmy, zvláště NetApp, že obchoduje s tradicí a tahá závod až do Dánska, že se dostatečně nedrží rodné hroudy. Jak vidno, všude číhá největší nepřítel ve vlastních řadách. 

Na závěr jedna pozitivní, i když zatím utajovaná informace v podobném vyznění. Brzy se významná česká značka, ve světové cyklistice již nějaký čas etablovaná, prý stane sponzorem vlastního profi týmu, ale český samozřejmě nebude… 

Foto: Libor Matějka

Menu