Úvod » Články k časopisu » Reportáž z výroby komponentů Miche

Reportáž z výroby komponentů Miche

UŽ Z DÁLNICE VE SMĚRU NA BENÁTKY SI VŠIMNEME U SJEZDU NA SAN VENDEMIANO NA JEDNÉ Z BUDOV PRŮMYSLOVÉ ZÓNY NÁPISU FAC MICHELIN. ALE POZOR, NAŠE SONDA NEBUDE MÍT ZA CÍL PROZKOUMAT MAGII ČERNÉ PRYŽE. TO JEN SHODA PŘÍJMENÍ MŮŽE MÁST. TADY – A PŮVODNĚ TAKÉ V SOUSEDNÍM CONEGLIANU – JIŽ BEZMÁLA STO LET PŮSOBÍ FABBRICA ACCESSORI CICLI MICHELIN, ZKRÁCENĚ MICHE. A TO UŽ JSOU CYKLISTÉ, ZVLÁŠTĚ SILNIČÁŘI, DOMA.

Původně výrobu motocyklů a později dílů pro kola zahájil Ferdinando Michelin (v italské výslovnosti ´mikelin´) už v roce 1919. Jeho syn s hrdým jménem Italo je dodnes prezidentem společnosti. Tohoto starého pána s osmi křížky na svých bedrech, který stále dohlíží na chod továrny, potkáváme o chvíli později ve výrobní hale při jeho každodenní procházce provozem. Fakticky vede fi rmu jeho synovec a vnuk zakladatele Luigi Michelin, s nímž se také setkáme. 

Na tuto stoprocentně italskou značku se obvykle zapomíná ve hře velké komponentní trojky Campagnolo, Shimano, Sram, přitom záběr Miche je opravdu široký ať už co do cenové škály od sad určených pro juniory až po high-end, tak typů dílů (kompletní zapletená kola, náboje, kliky, převodníky, pastorky, brzdy, pedály atd.) či výčtu disciplín, pro něž jsou určeny, neboť fi rma pokrývá silnici, cyklokros, dráhu, MTB i městská kola. Italům se tady podařilo udržet výrobu v prakticky nedotčeném rozsahu, ne-li ještě větším, jako dávno před nástupem asijských dravců. Tedy klobouk dolů. Cyklistická kovovýroba v Evropě, to je dnes už spíše unikum. 

DESTRUKCÍ KE SPOKOJENOSTI 

Exkurzi zahajujeme v testovacím oddělení, jako by nás hostitelé chtěli ujistit, že kvalita a její kontrola je zde skutečně na prvním místě. Do krabice jsou právě ukládány vzorky určené pro testování Mezinárodní cyklistickou unií UCI, která musí posvětit jejich užití v závodním nasazení, což je pro Miche alfou a omegou jeho činnosti – řada amatérských týmů totiž používá jeho výrobky a výrobce sám sponzoruje svůj vlastní kontinentální tým, za nějž ještě v uplynulé sezoně závodil i Davide Rebellin. „Mezinárodní federace si na homologaci žádá doručit vždy čtyři vzorky od každého nového výrobku. Pokud se tedy jedná o různou konstrukci ráfku pro přední a zadní kolo, což je náš případ, musíme tam prakticky k demolici zaslat kompletní čtyři páry,“ vysvětluje sympatický konstruktér Massimo Da Ros a zároveň se pochlubí: „Takovýto testovací stroj mají jen v Belgii, který si najímá UCI, a my tady.“ 

Crash-testy zapletených kol jsou prováděny nejen na čelní náraz, ale i pod úhlem 45 stupňů, což klade na odolnost a pevnost materiálu mnohem větší nároky. Norma určuje, že třeba i karbonové ráfky se sice vlivem nárazu mohou zlomit, ale struktura materiálu se nesmí zbortit. Testuje se tu i tuhost výpletu. Miche si nechává dodávat paprsky od osvědčeného výrobce Sapim, ale přesto je všechny ještě sami testují, neboť odpovídají za fi – nální produkt nesoucí jejich značku. V této souvislosti nás překvapilo, že dráty odebírají výhradně kulatého průřezu a sami je za studena lisují do požadovaného tvaru podle vlastního projektu. Jednak je to levnější a jednak operativnější, protože dodávky klasických kulatých paprsků jsou rychlejší, a tak Miche může pružněji reagovat na objednávky konkrétních zapletených kol. 

V testovací místnosti procházejí nemilosrdnou torturou kliky, na něž působí píst vahou 180 kg z boku pod úhlem až 90 stupňů (norma je 100 000 rázů, ale test se provádí až do úplného zničení kvůli odhalení případných vad), a také náboje, v nichž se Miche cítí velmi silné a vyrábí špičkové kusy i pro jiné věhlasné značky, nevyjímaje Bianchi Reparto Corse, Pinarello M.O.st či Basso Microtech. Kliky i náboje s těmito nápisy vidíme úhledně seřazené v regálech na druhém konci továrny. 

MASÁŽ VÝPLETŮ 

Miche se dnes snaží prosadit především v nabídce zapletených kol. Sledujeme jejich kompletní výrobní proces. Z podstatné části jde již o automatizovanou záležitost, nicméně podíl ruční práce na začátku linky a při kontrole kvality výpletu je nevyhnutelný. Zaplétací stroj si tu upravili dle svých specifi ckých požadavků. „Celý proces je o něco delší, než by mohl být, ale výsledek je precizní,“ hlásá Massimo a poukazuje na skutečnost, že niple jsou pro jistotu zafi xovány v ráfku lepidlem. „Náš stroj také nahrazuje ruční promačkání výpletu pro jeho lepší usazení. Říkáme tomu masáž a ta je důležitá. Testy ukázaly, že výplet po takové masáži vydrží jedenkrát tolik než ten takto neošetřený.“ 

Důraz je kladen na dokonalé vyvážení kol, k němuž se dá využít například o něco těžší drát nebo závažíčko umístěné uvnitř ráfku. Ovšem při tomto procesu se obvykle nepočítá s umístěním galusky či duše s ventilkem a navíc může zákazník použít různě dlouhé a tedy i těžké ventilky. Každý zná ten nepříjemný pocit „házejícího“ kola ve vertikální ose. Miche to řeší zajímavým patentem pojmenovaným Zero Point Valve Balancing System. Jde o šesti- nebo osmigramovou nálepku, která se umístí na protilehlou stranu ráfku. Vibrostop je zase plastová ochrana ventilku zamezující jeho kontaktu s ráfkem a tedy i nežádoucím zvukům. 

Massimo se dívá skepticky na váhová omezení pro užití zapletených kol. „My takové limity nestanovujeme. Pro mě je to signál o tom, že konstrukce není dostatečně pevná, a tedy jde o celkově velmi špatný přístup. Produkt musí být bezpečný pro šedesátikilového i stokilového jezdce a záleží také na způsobu jízdy. Když i ten šedesátikilový trefí přímo díru, tak ráfek pochopitelně zničí. My si však nehledáme alibi a váhové limity odmítáme.“ 

Možná potenciálně větším problémem než stanovení maximální hmotnosti jezdce může být přílišný tlak v pláštích, při němž ráfek zcela nekontrolovaně exploduje (nároky na ráfek jsou u plášťových verzí značné, musí odolat tlaku v kombinaci s ohříváním způsobeným brzděním). Miche doporučuje hustit pláště u svých plášťových kol s hliníkovým ráfkem coby základem a karbonovým profi lem tvořícím vyšší aero tvar (celokarbonové ráfky fi rma nabízí pouze pro galusky, kde tento problém víceméně nehrozí – limitem je zde deset atmosfér) maximálně na osm a půl atmosféry, což však nemusí odpovídat údajům od výrobce plášťů. Navíc norma pro testy stanovuje tlak jen sedmi atmosfér. 

A proč Miche nenabízí celokarbonová plášťová kola? „Řešíme vysoké teploty kompozitového ráfku při intenzivním brzdění. Chceme mít jistotu, a tak jsme zatím tuto variantu na trh neuvedli,“ vysvětluje Massimo Da Ross. 

MATERIÁLOVÉ HRY A NÁBOJE 

Se zapletenými koly úzce souvisí náboje a v jejich výrobě je Miche skutečně specialista s dlouholetými zkušenostmi. „Podle nás je nyní nejlepším řešením kombinace karbonu a hliníkové slitiny pro tělo náboje, tedy skloubení lehkosti kompozitu a pevnosti kovu,“ míní náš průvodce. „Titanové používáme praporky, osa o průměru 17 mm je z hliníkové slitiny Ergal, rychloupínák kombinuje hliníkové táhlo a ocelovou osu, protože titanová se s ohledem na pružení může zlomit. Rozdíl mezi titanovým a hliníkovým táhlem je 25 g, ale raději jsme chtěli mít jistotu.“ 

Svého času byla hitem keramická ložiska v nábojích kol, ale je otázka, zda se dá v cyklistice využít jejich předností. „Opotřebení drah bylo patrné už po několika stovkách kilometrů provozu, což je pro cyklisty nepřípustné a potvrdily nám to nezávislé studie od tří různých výrobců keramických ložisek,“ říká Massimo. „Jejich verdikt zněl jasně: keramická ložiska nejsou vhodná pro jízdní kola. Raději nám doporučili zůstat u klasických ložisek.“ 

Hladkost chodu těch keramických je ale lákavá a ohromující. Massimo roztáčí v rukou standardní náboj a po chvíli ten s keramickými ložisky. Působí jako perpetum mobile, otáčí se dlouhé vteřiny. „Je to tím, že na rozdíl od klasických ložisek není uvnitř žádná vazelína. Jsou to absolutně vyčištěná ložiska bez jakékoliv ochrany proti vniknutí nečistot, jenomže na kole se nepohybujeme v laboratorních podmínkách, tam jsou jiné požadavky,“ upozorňuje.

Konstruktéři Miche dospěli ke zjištění, že při použití keramických ložisek by museli cyklisté provádět každý týden jejich zevrubnou údržbu s úplnou rozborkou, aby zachovali životnost a účinnost. Kuličky jsou hodně tvrdé, vymačkávají jízdní dráhy, takže snadno dojde k vytvoření vůlí. „Keramická ložiska byla vyvinuta pro motory s více než 20 000 otáčkami,“ dodává Da Ross. „Tam se projeví jejich výhody, především odolnost proti rozpínání při zahřátí. Ale tak vysokých otáček samozřejmě není možné na kole dosáhnout. Hodně jsme použití keramiky zvažovali, ale skutečně by to nepřineslo žádnou přidanou hodnotu. A o cenu tu ani nejde, protože když už si někdo kupuje tento typ produktu, na peníze většinou nehledí.“ 

NA ZUBY TLAKEM A FRÉZOU 

Přicházíme do lisovny, kde jsou zpracovávány pastorky. Kousek opodál je frézou CNC obráběno několik plátů kovu vyskládaných ve sloupci. Před našima očima se tvoří zuby převodníků. K výrobě top modelu kazety a převodníků z řad Supertype a Primato se používá odolná hliníková slitina Ergal 7075 anodizovaná do antracitově-šedivého odstínu. Převodníky pro nižší sady se lisují, ty dražší frézují. 

Máme možnost sledovat kompletaci karbonových klik. Na hliníkovový unašeč převodníků je natažena karbonová skořepina a prostor mezi oběma díly je vyplněn pěnou. Takový komplet má nabízet vyšší tuhost. Kliky jsou kompatibilní se všemi systémy, Miche nabízí deseti- i jedenáctirychlostní kazety pro Campagnolo a desetirychlostní pro Shimano. Úzká spolupráce s jiným italským výrobcem není skrývána, své kompletní silniční sady nabízí Miche s pákami a měniči Campagnolo, a to SuperRecord (Supertype) a Athena (Primato). Kliky, převodníky, středová složení, pastorky, brzdy (i karbonové), pedály a kompletní zapletená kola jsou vlastní. 

MAINSTREAM I OKRAJ 

Není mnoho výrobců specializujících se na dráhové disciplíny, Miche vyrábí tyto komponenty i pro jiné značky. Nabízí také sady pro cyklokros a bez povšimnutí nezůstává ani relativně okrajová skupina zákazníků, uživatelů městských (fi tness) kol, a to včetně singlespeedů, jimž je určena řada X-Press, záměrně „nobrandingová“, tedy bez označení Miche, což vychází vstříc potřebám této volnomyšlenkářské skupiny cyklistů. Kliky s jednopřevodníkem jsou nabízeny v několika barevných provedeních a součástí sady jsou i speciálně designovaná zapletená kola s odpovídajícím nábojem. Nejširší je sortiment samostatných zapletených setů, jichž je v nabídce celkem šest silničních – včetně celokarbonových a v kombinaci hliníkový ráfek a karbonový profi l –, dva pro cyklokros, jeden dráhový a dalších šest (jeden karbonový) pro MTB. 

Tohle všechno zvládne čtyřicet zaměstnanců, přičemž řada z nich tu pracuje už několik desítek let. Z úcty k řemeslu i italské rodinné tradici. 

Text a foto: Kamil Hofman