Úvod » Články k časopisu » Rozhovor s Rolfem Aldagem, manažerem stáje HTC-Highroad

Rozhovor s Rolfem Aldagem, manažerem stáje HTC-Highroad

ROLF ALDAGobr.: Rolf AldagZávodníky do ničeho netlačíme
BYL JEDNOU Z JEZDECKÝCH IKON NĚKDEJŠÍHO TÝMU TELEKOM, KDE STRÁVIL PRAKTICKY CELOU ZÁVODNÍ KARIÉRU. PŘED PĚTI LETY PAK PLYNULE PŘEŠEL DO JEHO MANAGAMENTU. DNES JE V ROLI ŠÉFDIREKTORA, NA JEHOŽ BEDRECH LEŽÍ PŘEDEVŠÍM SLOŽENÍ TÝMU PRO VELKÉ ZÁVODY – ROLF ALDAG (42).

Je mužem, který několik sezon kočíroval v jednom týmu dva nejúspěšnější sprintery. Není tedy důvodu, proč by neměl zvládnout na Tour dva zdánlivě protichůdné cíle – obvyklou kontrolu dojezdů pro své sprinterské eso a účast v boji o celkové pořadí, kde může dokonce po svém podiovém umístění na loňské Vueltě aspirovat i na první desítku Peter Velits. Rolf ví, jak dostat ze svých svěřenců to nejlepší. 

Pro HTC nastala Velitsovým představením ve Španělsku zcela nová situace, jak si s ní poradíte? 

„Neřekl bych, že je to úplně nová situace, ale přece jen jiná, dejme tomu, že velmi zajímavá. Vždycky jsme hledali mladé jezdce pro celkové pořadí, chtěli jsme se do takové situace dostat, nevyhýbali jsme se jí. Máme silnou sestavu, není to jen Peter, ale i Tony Martin, Tejay Van Garderen. Když se každý z nich chopí své šance, dostane se jim také patřičné podpory. Musím zároveň přiznat, že Velitsovo třetí místo na Vueltě bylo obrovské překvapení, nikdo s tím nepočítal. Byli jsme nadšeni, je ale také třeba se podívat, jak toho dosáhl, jaké okolnosti jeho úspěch doprovázely, jak se dal do kupy po zranění, že měl uprostřed sezony spoustu času k regeneraci. Co jsme se o Peterovi hlavně dozvěděli, je to, že když dostane dost prostoru a klidu v přípravě, že když mu budeme věřit, je schopen velkých věcí. Musíme si ale klást realistické cíle, nemůžeme teď začít hned mluvit o tom, že aspiruje na vítězství v Tour de France. Měl by mít ambici zůstat s nejlepšími, jak dlouho to jen půjde, dostat se na další kvalitativní úroveň. Pochopit, že nestačí být jeden den super a druhý v gruppettu. Musí být co nejlepší každou etapu a pak uvidíme, kam až se dostane.“ 

 

Čím vás Peter, který přišel do týmu teprve loni, nejvíc překvapil? 

„Především tím, jaký je to velký bojovník. Že skončil třetí na Vueltě totiž vůbec neznamená, že byl stále mezi třemi nejlepšími v tom závodě. Ale on se dokázal vždycky zmáčknout a pokaždé, když už se ocitl na hranici vlastních možností, opět se vzpamatoval a druhý den byl zase zpátky. Má skvělou schopnost regenerace a s ní může dojít hodně vysoko.“ 

Takže postavíte tým na Tour pro Cavendishe i Velitse? 

„Je to možné, ale jak jsem řekl, musíme si klást realistické cíle. Až bude Peter jedním z absolutních favoritů, pak ho budeme podporovat naplno, ale on zatím mezi ty favority nepatří, není na úrovni Contadora nebo Schlecka. A když zároveň máme v týmu supersprinetra, je to pro nás relativní jistota. Ale když Peter zůstane v kopcích s nejlepšími a bude ve formě, svého výsledku dosáhne. Nepůjdeme do závodu s tím, že ho všem uděláme co nejtěžší, že budeme v horách tvořit tempo, aby pak mohl Peter zaútočit na Galibieru, v takové pozici jednoduše nejsme. Ale co můžeme – dostat ho pod závěrečný kopec v dobré pozici, aby tam nahoře předvedl, na co stačí. Máme pro to bezpochyby vhodné typy závodníků – Van Garderena, Tony Martina, Kosťu Sivcova. Disponujeme kvalitou a to je naše výhoda.“ 

Peter VelitsBude Peter Velits po loňské Vueltě slavit také na letošní Tour de France?Peter říká, že on vlastně k sobě kromě bratra Martina nikoho nepotřebuje, jak už to ukázal na Vueltě. 

„Ano, oba jsou úžasní… (směje se). Prostě dvojčata. Martin je tím typem závodníka, s nímž je velmi snadné pracovat. Někdy je to pro něj těžké, protože závodí tak trochu ve stínu svého bratra, ale je obětavý a kdyby myslel víc na sebe, dokázal by se prosadit i on. Ti dva jsou rádi spolu, cítí se silnější, a to není proto, že by se ostatním vyhýbali, jsou prostě bratři, rodina. Peter Martinovi věří na sto procent a on mu za každých okolností pomůže. Uvidíme, co ještě s Martinem samotným dokážeme. Kdyby se mě teď někdo zeptal, s kým prodloužím dlouhodobou smlouvu až do roku 2014, tak by to byl bez váhání Martin Velits. Můžu ho nasadit na jakýkoliv závod a bude přínosem pro tým. Když pošlu Cavendishe na Lutych-Bastogne-Lutych, tak po 80 km sleze z kola, ale Martin může jet Paříž-Roubaix, ardenské klasiky, velké etapáky a všude bude užitečný. On sám si musí ujasnit, jestli s tím bude spokojený, jestli si zajistí patnáctiletou kariéru týmového jezdce, domestika jako jsem byl já, tým mu bude věřit, počítat s ním, pak je to v pořádku. Nebo bude chtít zjistit, kam až se může sám dostat. Je to na něm. A také záleží, jestli chtějí oba za každou cenu zůstat spolu. Když jsem se jich na to ptal posledně, tak Peter prohlásil, že bude jenom tam, kde bude jeho bratr, ale možná právě to není pro Martina dobře. Musí se dostat do té pozice, aby nabídku dostal ne proto, že je bratrem Petera Velitse, ale protože on je Martin Velits, ten výborný cyklista. A já mu věřím. Já osobně bych neměl žádný problém mu okamžitě nabídnout smlouvu, i kdyby chtěl zůstat sám, ale hodně do toho bude mít co říct manažer obou Tony Rominger.“

Proč by ale Peter odcházel, když bude mít garanci startu na Tour de France. A on si o ni přece řekl, ne? 

„Pokud bude zdravý, tak ano, plánujeme Tour s ním. Musí být ale fi t, není to garance v tom smyslu, že musí jet za každých okolností, i když by nebyl dostatečně připraven. To bychom riskovali, že by pak ztratil důvěru v to, že může být tím jezdcem pro celkové pořadí. Letos bude mít potřebný závodní program, aby se připravil. Uvidíme, jak se uvede na Paříž-Nice, pak dostane šanci na ardenských klasikách, bude mít patřičnou pauzu a posléze dost závodních kilometrů, kde od něj nebudeme čekat žádný výsledek, aby mohl vše prodat v červenci.“ 

Martin Velits„Kdyby se mě teď někdo zeptal, s kým prodloužím dlouhodobou smlouvu až do roku 2014, tak by to byl bez váhání Martin Velits,“ říká Rolf AldagPřesvědčil o tom i s bratrem Martinem na Vueltě, kde HTC nechalo všechny ostatní stáje za sebou.

„Ano, to je také jeden z důvodů, proč chci mít Petera v týmu. Naším prvotním cílem na Tour totiž bude vítězství v časovce družstev, která je na pořadu hned ve druhém dějství. Mluví o tom i Cav, je to jeho oblíbená disciplína, a bude to náš velký záměr, protože jsme si ve Španělsku ověřili, že když má tým dostatečnou sebedůvěru, když drží pohromadě, tak ho nikdo nepřekoná. Kdyby se nám to povedlo, získali bychom žlutý trikot, a protože úvodní etapy v Bretani jsou pro Cavendishe až příliš náročné, můžeme kalkulovat s tím, kdo další by mohl ten žlutý trikot od Marka převzít, aby zůstal uvnitř týmu. A Peter nebo Tony Martin by pak měli velkou šanci. Totéž bude chtít samozřejmě Philippe Gilbert a mnozí další, kteří se budou snažit v týmové časovce ztratit co nejméně a budou myslet na maillot jaune. To, co vám říkám, je samozřejmě jen vize půl roku před začátkem závodu, ale také jeden z možných scénářů. Tahle myšlenka se mi zamlouvá a jde o skvělý prostředek, jak motivovat každého, kdo bude usilovat o účast v našem týmu na Tour, aby byl ve skvělé kondici. Aby i vrchaři nebyli jen smířeni s tím, že budou makat na rovinách, sjíždět úniky, vozit Cavendishe do spurtů a když pak přijde po deseti dnech jejich terén, tedy kopce, tak už budou příliš unavení. Jde o to udržet dostatečnou motivaci pro každého. Peter tedy může jít do závodu s touto vizí, velkou osobní ambicí a nemusí zrovna přemýšlet o podiu v Paříži. Buďme realisty. Na Tour se těšíme a po deseti dnech si řekneme, co se nám povedlo a co můžeme udělat dál.“ 

Mít v týmu dostatek jezdců pro spurty a časovku družstev je tedy pro vás důležitější, nebo chcete případně zařadit více lidí na podporu jezdce pro celkové pořadí? 

„Myslím, že se obojí nevylučuje. Časovkáři jako Tony nebo Tejay jsou skvělí pro týmovou práci, dokáží podpořit. Tony Martin pro nás vyhrál loni Kolem Kalifornie. Když útočili jezdci RadioShacku celou etapu, tak to všechno pochytal a jel 60 km úplně sám. Ten závod vyhrál pro Rogerse právě on.“

Předplatné 53x11 na rok 2011

Mnohdy je těžké se dohodnout se všemi závodníky, například Cavendish by chtěl zkusit severské klasiky na kostkách, ale vy asi budete jiného názoru. 

„Aby to mělo smysl, musel by jet na dobrý výsledek, i když on tvrdí, že by klidně i pomáhal. Ale aby si pak někde v půlce závodu zlomil klíční kost, to nemůžeme riskovat. Není to, jako když malému dítěti něco zakážete, jde o to zvolit rozumné řešení. Ale Cav si může i klasiky na pavé v budoucnu vyzkoušet, v těchto závodech neuspějete hned, musíte nabrat zkušenosti. Já jsem třeba první čtyři starty na Paříž-Roubaix protrpěl, až pak jsem přišel na to, že mám tenhle závod vlastně rád.“ 

A co Franta Raboň? Sám si není jistý, jestli se má soustředit na menší etapové závody s časovkou, nebo být tím váženým pomocníkem, který bude nepostradatelný v Grand Tours… 

„Frankie měl skvělý start do minulé sezony, druhá polovina se mu ale moc nepovedla. Někde uprostřed Gira se to v něm zlomilo. Je také pravda, že pro každého, kdo nejede Tour, je pak těžké najít odpovídající závodní program, přitom on byl do poslední chvíle v širší nominaci. Když ze sebe dostane maximum, tak dokáže cokoliv, rozjíždět, pomáhat i vyhrávat časovky. Třeba i v té týmové na Giru byl skvělý. Pro nás je teď prvořadý úkol ho zase dostat zpátky na úroveň, kde už byl. Ceníme si jeho týmového ducha, ostatně je teď veteránem sestavy, nikdo není u nás déle než on. Uznáváme jeho kvalitu, dokonale ho známe. Pro nás je stále potřebný.“ 

Kamil Hofman
Foto: Cor Vos a Specialized