TEAM SKY

ORGANIZOVAT PROFESIONÁLNÍ TÝM PŘI GRAND TOUR NENÍ ZÁLEŽITOST JEDNODUCHÁ. DEVĚT ZÁVODNÍKŮ NA SEBE VÁŽE OBVYKLE NĚCO KOLEM PATNÁCTI OSOB DOPROVODU. TO BYLO NORMÁLNÍ DO LETOŠNÍHO ROKU, ALE NYNÍ NA SCÉNU VSTOUPIL TÝM SKY A TEN OPĚT POSUNUL STANDARDY O KUS DÁL.

Giro bylo první z etapového triumvirátu tohoto týmu, a tak měli premiéru nejen závodníci (ačkoli většina z nich už nějakou zkušenost s třítýdenním závodem měla), ale především personál v této konstelaci a nadstandardním složení. Sice občas vypadali, že nevědí, co mají dělat a kdo jim velí, ale to jsou pochopitelné dětské nemoci nového kolektivu. Teprve v praxi si vyzkoušeli, jak a co nejefektivněji připravit a organizovat. 

Team SKY

Na začátek výčet strohých čísel. Na devět závodníků na startu (při tvorbě reportáže to bylo už jen šest jezdců) je u týmu Sky k dispozici: 

Vedoucí akce – zodpovědný za konkrétní závod (jeden ze sportovních ředitelů), který řídí první doprovodné vozidlo a určuje strategii týmu v závodě. Druhý a třetí sportovní ředitel – v doprovodných vozidlech. Pět mechaniků, tři jedou závod, dva se přesouvají v doprovodném kamionu. Pět masérů, tři technici zabezpečující například komunikační prostředky (vysílačky závodníků, vysílačky doprovodu, satelitní připojení k internetu, internetovou síť týmu na hotelu), tři další osoby jako třeba slečna starající se o praní a žehlení civilního oblečení. Tiskový mluvčí. V případě Gira byl na místě (střídavě) ještě manažer týmu. 

Team SkyTěchto jednadvacet lidí mělo k dispozici týmový autobus Volvo, velký obytný vůz Fiat, servisní nákladní vozidlo Volvo, dodávku Mercedes Sprinter – v té se vezou náhradní díly, bidony, vybavení kuchaře, dva Mercedesy Vito a čtyři doprovodná vozidla Jaguar X-Type. 

A většinou se nejednalo o zařízení tuctové, posuďte sami. Servisní kamion měl vysunovací verandy, které rozšířily vnitřní prostor téměř na dvojnásobek a umožnily práci mechaniků i uvnitř kamionu, schovaných před deštěm, nebo v klimatizovaném prostoru chráněných před vedrem. Skleněné dveře se otevíraly automaticky. V přední části je prostor pro maséry – jsou tam umístěny ledničky, dvě pračky, sušička, dřez, úložné prostory pro masážní věci a pro stravování závodníků. 

No a autobus, to je výtvor nabitý technikou od podlahy (tedy i pod podlahou) až po strop (i nad strop). Deset jednotlivých kožených křesel se stolkem a podpěrou nohou, ke každému křeslu je přiveden internet, televize. Mimo to je v prostoru autobusu několik televizních monitorů a projektor umožňující promítat na velké plátno. Jeden satelit pro příjem televizního signálu a druhý pro příjem i vysílání internetu. 

Team SkyLahůdkou je vysouvací maják, k čemu slouží? Když autobusy stojí v cíli na hromadném parkovišti, obsluha vysune teleskopický maják se signálním světlem a závodníci vědí, kde hledat pozici týmového korábu. Prostě někdo musel o využití techniky a organizaci týmu hodně přemýšlet a přišel na to, co by ušetřilo závodníkům co nejvíce času potřebného k regeneraci. K tomu patří i sprcha, rychlé občerstvení a okamžitá relaxace, protože v etapovém závodě je regenerace velice podstatnou složkou závodníkovy výkonnosti. Například po těžké etapě na Monte Zoncolan, která měřila 220 km se čtyřmi obtížnými stoupáními v závěru, čekal závodníky ještě přesun pod Plan de Corones a dostávali se na hotely někde mezi desátou a jedenáctou hodinou, kde ještě měli podstoupit masáž a večeři. Proto musela začít první fáze regenerace už v autobuse. 

A druhý den? Do místa startu mimo autobusu jedou i všechna mechanická vozidla, v případě Grand Tour mohou do kolony od každého týmu tři. Na start se tedy mimo závodníků musí dostavit řidič autobusu, tři sportovní ředitelé za volanty doprovodných aut a tři mechanici. Další dva odjíždějí rovnou z hotelu do následného místa ubytování velkým servisním kamiónem s bagáží závodníků. Roznesou ji na pokoje a připraví techniku na servis kol. To v případě „běžného“ týmu Pro Tour. Ovšem u Sky odjíždí mechanik kamionem a spolu s ním ještě velkou a jednou malou dodávkou kuchař a pomocný personál, který připravuje na dalším hotelu zázemí týmu. Někteří maséři jedou na start připravit závodníky, potom odjíždějí na občerstvovačky, kam směřují ti další rovnou z hotelu.

Po startu se přesouvá autobus po objízdné trase do cíle. Tam se závodníci osprchují a společně odjíždějí na hotel. Ale v případě horských etap a dlouhého přesunu, jako byl po Monte Zoncolan, je doprovodná vozidla odvážejí postupně tak, jak dojíždějí do cíle. To proto, aby ti první nečekali na ty v gruppettu, a také proto, že cestovní rychlost autobusu na horských stezkách není nijak závratná. Doprovodná vozidla také odvážejí kola na hotel, kde se jich ujímají mechanici, které sem už přivezl servisní kamion. 

Team Sky

Po etapě se všechna kola, ta, na kterých jeli závodníci etapu i rezervní z doprovodných vozidel (letos bylo na Giru obvyklé, že se vezou dvě rezervní kola na jednoho závodníka, ale například Cadel Evans měl hned tři), myjí. A nezáleží, zda pršelo, nebo bylo sucho – po etapě jsou zaprášená všechna. Po umytí jdou kola do rukou mechaniků podruhé a provádí se servis, mění se, co je potřeba, kontroluje se všechno. Také se stává, že se strojí nová kola. Například když jede závodník v růžovém, připraví mu v továrně rám s akčním zbarvením a mechanici mají o další práci postaráno. Musejí mu kolo ustrojit a seřídit posed. Na závěr mechanici umyjí doprovodná auta, autobus a servisní kamion, aby se na startu další etapy vše třpytilo. 

Team SkyUvidíme, jak si povede Sky na Tour de France, v Itálii to nebylo z cyklistického ani organizačního pohledu nic moc… Ale šéf týmu David Brailsford chce o svých ambicích dát nahlas vědět, aby přední závodníci měli zájem v tomto uskupení závodit. Je to cesta, jak postavit co nejrychleji opravdu konkurenceschopný tým, jistě to stojí hodně peněz, ale mohlo by to mít efekt. 

Samozřejmě v případě, že vedení bude chápat i cyklistické nuance, a to se zatím moc nedaří. Už prvotní cíl týmu – postavit kolektiv na britských závodnících, kteří by byli úspěšní v celkovém pořadí Tour de France – je v dnešním globalizovaném světě trochu mimo trend. Uspět s národním týmem, nebo týmem postaveným na národních lídrech a ve státě, který nemá takovou cyklistickou tradici jako Itálie, Francie, nebo Belgie, je jistě hodně složité. Ale tým Sky vychází z národní dráhové reprezentace (především organizačně), což je ve světě silniční cyklistiky věc ojedinělá. Ambice mu ale jistě nescházejí. 

Libor Matějka
Foto: autor a Cor Vos