Úvod » Články k časopisu » Reportáž: etapový den s Frantou Raboněm

Reportáž: etapový den s Frantou Raboněm

ZDOKUMENTOVAT ZÁVODNÍ DEN FRANTIŠKA RABONĚ NA PRESIDENTIAL CYCLING TOUR OF TURKEY JE ZDÁNLIVĚ JEDNODUCHÁ VĚC, ALE VE SKUTEČNOSTI TO DOPADLO TROCHU JINAK.

Denní harmonogramPro snazší orientaci dostávám od Franty e-mailem přeposlaný, vedením týmu stanovený denní plán 4. etapy z Marmaris do Pamukkale. Stáj HTC-Columbia vybavená chytrými mobilními telefony svého titulárního sponzora si tyto informace už předává výhradně elektronickou cestou. Cedule visící v hotelových halách s údaji o umístění jednotlivých závodníků na pokojích, času jídla a masáží se asi brzy stanou historií. 

BREAKFAST 8:30 

Problémy mohou nastat, pokoušelli by se někdo z nás „amatérů“ napodobovat stravovací návyky profesionálů. Smažená vejce, pečivo, salát, palačinky s nutelou – Franta snídá na místní poměry velice civilizovaně. Další závodníci se nešetří. Talíře rýže, těstovin a dezerty jen mizí. Po italských masérech chystajících pro závodníky traťovky do alobalu zůstává na stolech hotová spoušť. 

SUITCASE 9:45 

Každý den si sbalit věci a odnést je do týmového auta. Závodníci Columbie sice mají své dresy (po vzoru týmových sportů) opatřeny jmény, ale i tak by mohly vznikat zmatky. Vše je tedy podepsáno, pytlíky s vypranými dresy označeny jmény. Při pohledu na hotel zvenčí je poznat fi – nanční zázemí některých týmů, kterým visí z balkónů závodní dresy. 

MEETING 10:00 ROOM 1743 (GEERT AND JAN) TRANSFER TO START 10:30 BY BIKE 5 KM TEAM PRESENTATION 11:20 

Před každou etapou je na pořadu týmová porada (dnes na pokoji Geerta Dockxe a Jana Ghyselincka), závodníci se z e-mailu dozvědí také čas odjezdu na start (v tomto případě na kole) a dobu, kdy musí být připraveni na představení týmu na podiu. 

František Raboň

S Frantou se před startem nepotkávám, jen na něj mávnu, ať se daří. Měl jsem mávat víc. Novinářským autobusem se nechávám dovézt na občerstvovačku, kde dokumentuji předání nezbytných muset s bidony a jídlem. Franta jede v hlavním poli. S týmovým autem Columbie se držíme přímo za balíkem. Dramatická jízda. Míhající se kolotoč doprovodných vozidel, neustálé defekty a dojíždějící jezdci, a motorky. Mírný sjezd, zúžení vozovky kužely, když tu jako první reaguje sportovní ředitel Columbie Jan Schaffrath: „Crash, Franty!“ Dupnutí na brzdy, okamžitá kontrola jezdce i kola, bolavá grimasa Franty. Ale na litování není čas, mechanik roztlačí jezdce, jedeme rychle za ním. Takto jsem si tedy etapu s Frantou nepředstavoval, když jiné dny se podílí na Greipelových pěti etapových triumfech. Ptám se Jana, co s ním je. „I don‘t know…“ 

Frantu to bolí, to je vidět, ale není to vidět na jeho výkonu. Zalehá do časovkářské pozice, odmítá nabídnuté prášky tlumící bolest a během snad deseti minut si sám dojíždí balík. V cíli vítězí skupina, Franta projíždí cílem a rovnou na hotel na ošetření. 

Míjíme se. Týmový hotel je tento i následující den dost daleko od ubytování novinářů. 

František Raboň

DOTOČNÁ 

Na „dokončení“ dne se domlouváme až v sedmé etapě z Finike de Antalye. Jen 114 km, rovina, takže očekávaná Greipelova záležitost a pak stejný hotel s novináři a dost času promluvit si. Asi však přináším smůlu. Celý tým Columbie chystající Greipelovi pozici se ocitá na zemi. Franta přijíždí s krvavým kolenem. Běžně po etapě probíhající masáž tak dnes neabsolvuje. Jen ošetření a večeři. 

Trochu kulhající, ale v dobré náladě večeří s týmem, který se baví mými pokyny, aby mi Franta do záběru tak nežvýkal, že je to na fotkách vidět. Večeře závodníků je opět pestrá a velmi bohatá. Těstoviny, rýže, maso, saláty, dezert, řádné porce. 

Po hodování si jezdci dopřávají zhruba od půl desáté do ulehnutí kolem jedenácté jedinou volnou chvíli dne, kterou mají pro sebe a pro své blízké, s nimiž komunikují většinou po internetu, pokud ovšem zrovna v Turecku je na hotelu připojení k dispozici. 

Tak tedy vypadal den se závodníkem, který vlastně nedopadl… 

František Raboň

Text a foto: Jan Brychta