Youtube.com je webová stránka, kterou založili v roce 2005 zaměstnanci PayPalu, za jediný rok to dotáhli k sedmi desítkám zaměstnanců a také až tak daleko, že o ni projevil zájem Google, který ji také koupil. Provozuje ji však nadále zcela samostatně. Od začátku nabíral Youtube na popularitě ohromným tempem. Na výsluní jí pomohli především uživatelé internetu a především také velmi intenzivní viral marketing. Je to samovolně spuštěný proces, kdy uživatelé sami ve velké míře propagují konkrétní produkt. Jednoduše se o Youtube začalo na internetu hodně mluvit a ještě více odkazovat na konkrétní videa. V současné době je denně uživatelům promítnuto 100 milionů video souborů a každý den také přibude více než 65 000 dalších souborů. Měsíčně server navštíví asi dvacet milionů reálných uživatelů. Je zřejmé, že při takovémto množství lidí a souborů není možné uhlídat celý server a bránit se proti nahrávání obsahu chráněného autorským zákonem. Přestože se společnost velmi intenzívně brání nahrávání chráněných souborů a také je aktivně odstraňuje, videosnímků porušujících autorský zákon stále přibývá. Je nabíledni, že po zakoupení této stránky Googlem bude přibývat jak žalob (velká fi rma je snazším terčem), tak ochranných prvků a tím pádem se samozřejmě sníží počet souborů, které zajímají nejvíce lidí (tedy ty ilegální) a sníží se i počet zájemců o tento server. To vše se samozřejmě týká i cyklistických videí.
Jedná se o stránku využívající technologie Adobe Flash, obsahující filmové, hudební i televizní klipy a také bohatý amatérský obsah. Princip je v takzvaném ´sdílení videí zdarma´, uživatelům je umožněno nahrávat, prohlížet a sdílet videoklipy. K prohlížení je třeba standardní internetový prohlížeč s podporou formátu fl ash, běžně rychlé připojení a průměrný moderní počítač. Na Youtube je možné najít leccos, není tu však žádné encyklopedické řazení a rozhodně tu není vše, někdy ať chcete, jak chcete, to pravé nenajdete – prostě protože to tam není, nikdo jiný to sem nevložil. Cyklistika je přece jen pro masu méně populární téma než třeba Paris Hilton nebo bouračky aut. O mentalitě lidského rodu to leccos vypovídá, mezi českými „sdíleči” ze sportovního světa patří do desítky nejvýše hodnocených videí roku 2007 moment, kdy protihráč hokejistovi prořízl bruslí tepnu a kdy lyžař po pádu přišel o nohu.
Pro snazší pohyb na Youtube je dobré disponovat alespoň elementární angličtinou, ale setkáte se i s jinými jazyky, u cyklistických klipů především s italštinou nebo francouzštinou, a také s chybami, které napáchali sami vkládající.
Na Youtube jsou časté také americké, pro nás méně obvyklé verze názvů závodů a poměrně obtížné je někdy najít konkrétní závod. Byť by to bylo mistrovství světa. To pražské, kde Bernard Hinault předvedl famózní stíhací jízdu, Youtube nenabídne ani když zadáte letopočet, Hinaultovo jméno či jméno vítěze Freddyho Maertense. Škoda, bylo by zajímavá konfrontovat pětadvacet let staré autentické zážitky ze strahovského kopce s profesionálními záběry kamer. Naopak podívat se tu lze například do tváře Fausta Coppiho a z pohyblivých obrázků nasát atmosféru víc než půlstoletí starých závodů, například Giro d´Italia 1953 (viz. video níže).
Poměrně kompletní a vypovídající obrázek o historii Tour de France podává dvanáctidílný seriál Tour de France History (viz. video níže). Je to fascinující shlédnout v pohybu něco, co jsme za komunismu zapřeně hltali jen z vytržených stránek francouzských „miroárů” a souboje a akci jsme si jen představovali. U nás byla profesionální cyklistika zapovězena, televizní záběry nedostupné. A pokud doma nemáte satelit, kabel a Eurosport, není to v té naší televizi o mnoho lepší ani teď. Člověk nemá představu ani informace. Český cyklista je o historické a archivní záběry vůbec velmi ochuzen. Mezi zahraničními cyklistickými fandy je zcela běžné archivovat videokazety a DVD jak z každého ročníku Tour de France, tak ze sestřihu cyklistické sezony. U nás taková videa nejsou. Vlastní je jen ti, kteří si je dovezli nebo objednali v zahraničí. A samozřejmě v angličtině, většinou s autentickým a velmi emotivním, avšak poněkud těžko srozumitelným komentářem Davida Duffi elda.
K naprostým klasikám patří drastická etapa na Giro d’Italia 1988 přes Gavii, kdy peloton v Dolomitech zaskočila sněhová bouře. Tento klip (viz. video níže) je o to vzácnější, že záběrů se kvůli špatnému počasí a nesnadnému vzlétnutí televizní helikoptéry příliš nedochovalo. Je úžasné sledovat závodníky zastavující na vrcholu kopce, jak se snaží před sjezdem na sebe navléknout co se dá, jak je maséři zahřívají, masírují prokřehlé tělo a prsty rukou. V cíli je pak vidět, jak sundávají z kola v růžovém trikotu jedoucího Franka Chioccioliho, který právě tady prohrál své Giro, když přijel se ztrátou sedmi minut.
Vidět musíte závěr mistrovství světa 1989 (viz. video níže), kdy Greg Lemond měsíc poté, co porazil v závěrečné časovce Laurenta Fignona a připravil ho o celkové vítězství na Tour o pouhých osm vteřin, dojel ho také v závěrečném kopci posledního okruhu šampionátu doma v Chambery onoho srpnové deštivého dne. A byl to znovu Američan, kdo Francouze dostihl v bláznivém sjezdu na mokré vozovce i v úplném závěru a pak spurtoval pro svůj druhý světový titul před Konyševem a Kellym. Na to se nezapomíná.
Legenda se stala také z pověstného „pohledu” Lance Armstronga do tváře Jana Ullricha na Alpe d´Huez 2001 (viz. video níže). V tomto klipu Armstrong zpochybňuje, že to byla součást jeho snahy zlomit soupeřův odpor. On se nedíval na Ullricha, prostě kontroloval situaci ve skupině a pozici svých kolegů z US Postal. Lance debatuje s populárním TV komentátorem Philem Liggettem o tom, jak ho v přímém přenosu odepsal, když předtím blafoval a nabídl utrápený výraz na chvostu pelotonu. Že prý jen bývalý vítěz TdF Bernard Thevenet a Paul Sherwen odhalili, že je to trik. Zábavné.
Teď a tady, díky internetu, díky Youtube můžete vidět, jak strašlivé pily jezdil Eddy „Kanibal”, jak se pohyboval v kopcích Poulidor, jak se spurtuje o etapové prvenství na vrcholu Alpe d´Huez nebo jak cyklisté (i motospojky) padají a znovu vstávají a útočí na kostkách Paříž-Roubaix.
Zadávání klíčových slov je nejjistější cestou, jak najít to, co hledáme, ale pokud se člověk chce jen bavit, stačí bloumat a proklikávat a nechat se vést. Například u hesla Eddy Merckx se objeví jak záběry ze závodů, dokumentární filmy, autentická vystoupení ze současnosti, komerční prezentace stejnojmenných kol nebo třeba blues pro Eddyho Merckxe, prostě všehochuť.
Některé záběry jsou zpomalované, často podkreslené vemlouvavou hudbou, takzvaně „cyklistické momenty k zapamatování” (viz. video níže). Mají nespornou uměleckou hodnotu a určitě chytí za srdce i člověka, který cyklistiku jinak ani nemusí. Najdou se i odkazy doslova nazvané The Art of Cycling, příjemné kulisa.
Poměrně hojně navštěvovanými videi jsou Cycling crashes, kdo z cyklistů, kteří mají něco podobného mnohokrát za sebou, by se ale díval zrovna na to… ne?
Internet, to je především zábava, ke vkusným humorným videím patří například to, které se objeví jako první, když zadáte heslo „cycling”. Oblíbený televizní komik Lee Evans tu prezentuje nástrahy dráhové cyklistiky tak, že se prostě nemůžete nesmát (viz. první video níže) a dost možná dopadnete podobně u inscenovaného amatérského videa ze světa francouzských cyklistických fanoušků (viz. druhé video níže).
(mr, kh) Foto: Štěpán Hájíček