Kelly´s Dubnický maratón 2007

Slovenská zastávka VELO maraton série se v Nové Dubnici posunula z května na srpnový termín. Sluneční žár tak měl o něco málo méně spalující účinek, avšak jinak zůstalo vše osvědčené zachováno...

chci zde mít také reklamu

Pořadatelé Dubnického maratónu patří k těm zkušenějším - maraton horských kol se zde totiž konal již potřinácté a opět účastníky přesvědčil o zařazení mezi top podniky na Slovensku. Ač termínově závod kolidoval s jiným závodem v Košicích, do Nové Dubnice dorazily stovky závodníků nejen ze Slovenska - Poláci, Rakušan, Ukrajinec a samozřejmě Češi. Těch se tu - i díky opětovnému zařazení do VELO maraton série sešlo hned několik desítek.

Obávaná trať patří k těm náročnějším - pro vyznavače pravých horských tras je však Nová Dubnica ideálním závodem, žádný „letecký den" po vrstevnicích. Sto kilometrová trať začla hned náročným kopcem a pak zavedla své účastníky úzkými pěšinkami nejdříve k Trenčianským Teplicím. V podobném stylu maratonci pokračovali i dále - pěšinky a serpentýnky byly místy důkladnou prověrkou technické vybavenosti závodníků. Do Trenčianských Teplic se závodníci po několika kilometrech opět vrátili a čekala je změna trati oproti předchozím ročníkům. Změnu však závodníci ocenili - vyhnuli se prudkému asfaltovému stoupání, které bylo nahrazeno dalšími singltraily v lese. Před obcí Omšenie se pak maratonští chrti potkali se startujícími z kratších tratí a pokračovali už společně náročným stoupáním až na vrchol Baske (955 m.n.m.) a Homolku, kde se mohli po asi nejnáročnějších pasážích celého závodu občerstvit. Další těžší kopec však na závodníky čekal opět po sjezdu z Homolky - přes hřeben se museli dostat z Dolné Poruby do Horné Poruby. Kousek za touto obcí pořadatelé dle barvy startovních čísel posílali závodníky vpravo k cíli a nebo vlevo do desetikilometrové smyčky k obci Ilava - tu museli absolvovat závodníci ze 100 km tratě. Obě skupiny startujících se však opět setkaly v obci Iliavka, kde byla poslední občerstvovací stanice. Pokud si však někdo myslel, že už má vyhráno, šeredně se zmýlil - po doplnění energie se závodníci škrábali dalším stoupáním po prudké louce. Zařadit malou už rozhodně nebylo ostudou, většina účastníků však sedla svých bicyklů na chvíli opustila a poslední kopec si vyšla poctivě pěšky. Poslední kilometry do cíle už vedly jen z kopce - krátký sjezd po náročném výšlapu louky dal ale pouze falešnou naději...do cíle to bylo stále ještě daleko. Nezbylo tedy než zatnout zuby a posledním stoupáním po šotolině se přiblížit závěrečnému sjezdu do cíle v Nové Dubnici.

Zázemí závodu, náročná trať i příjemná atmosféra - to se v Nové Dubnici nezměnilo. Na čem si však pořadatelé dali po loňských problémech záležet bylo značení. To bylo letos na špičkové úrovni a zabloudit snad ani nešlo. Po závodě pak bylo účastníkům umožněno vykoupat se v krytém bazénu nedaleko cíle i výdeje jídla. Vše tedy bylo „na pětníku" a tudíž velmi snadno dostupné - další pozitivní jev, který je nutno pochválit. Jeden z nejtěžších závodů ve Velosérie MTB lze tak letos považovat za velmi povedený. Češi se zde navíc dokázali prosadit i ve výsledcích. Vítězem se stal Karel Hartl (Kelly´s Racing Team), který (podobně jako na Horalovi ve Svitu) odjel hned v prvním stoupání a po celý závod už před sebe nikoho nepustil. Na vyhlášení jej doprovodil druhý Jakub Sedlář (Zamo-Lapierre) a Pavel Vančuřík (Merida Biking Team 2), tuto trojici pak čtvrtým místem jistil Véna Hornych (Rock Machine-Cyklomax). Kategorie žen ale také měla českou vítězku - stala se jí Lucia Čuříková.