Ondrova technika na 1000 mílích

7.8.2011
<p>To, jak Ondřej Semerád zvládl, či nezvládl po tělěsné a duševní stránce míle, už víte. Nyní se podělí o zkušenosti s technikou.</p>

Oddíl první: vývoj kola.

V 2012 jsem jel na hliníkovém Superioru XP 920 s koly o rozměru 26″, vybavením XT a vidlicí Reba. Brašny jsem vezl klasické turistické po stranách zadního nosiče. Průchodnost terénem přes kořeny kvůli obvodu kol a hustým vysokým borůvčím kvůli brašnám nebyla zrovna příkladná. Kvůli těžišti nad zadním kolem se bike dost často zvedal na zadní a o tlačaní a nošení do prudkých kopců radši nemluvit. Na zádech jsem vezl malý batůžek od Camelbacku. Vodu jsem měl kombinovaně v camelu a v bidonu v rámu. Navigace Garmin eTrex 20 se ukázala jako dobrá a spolehlivá. Obuté bezdušové Continentaly X-King zajistily jen jeden pomalý defekt, jenž se na CP2 vyřešil dolitím pěny a dofouknutím. Po absolvování 1250 km byla zadní guma téměř dohola ojetá. Spolehlivě ale držely i v blátě.

Roku 2014 jsem přesedlal na 29″ Focus Black Forest 1.0 též na XT a s Rebou, a také v hliníku. Na kolech DT Spline 1900 prasknul vzadu jeden drát. Vidle potřebovala v průběhu závodu servis vzduchové patrony. Brašny se přetransformovaly do jedné rámové a vzadu byl jen lehký karbonový nosič na sedlovku. Na nosiči jsem vezl jen spacák a trochu oblečení. Znamenalo to okamžitě o třídu lepší jízdní vlastnosti. Navigaci Holux s externím zdrojem jsem byl nucen po dvou dnech vyměnit za Garmin eTrex 30, jenž mne dovezl spolehlivě na 500 mil, kde jsem končil. Obutí bylo od WTB – přední Bronson držel za všech okolností a zadní Nineline rychle utíkal. V rozměru 2,25“ jsou to velmi pohodlné gumy, ale na cca 500 km jsem jednu z boku přoříznul v délce otvoru asi 8 mm. Díru jsem podlepil, nasadil duši a dojel do cíle 500 mil.

Oddíl druhý : Letošní stroj

Letošní rok znamenal při zachování 29″ rozměru návrat k Superioru, ale v karbonovém provedení. Model XP 979 CRB je celočerný fešák osazený oblíbenou sadou XT a Rebou. Kola jsou posazená na ložiskových nábojích tovární značky ONE, kde zadní je s šesti záběrovými praporky a čtyřmi ložisky. Jsou spojené s ráfky No Tubes Rapid 28 dráty Sapim Race/Sprint.

Provedl jsem drobný upgrade z důvodů estetických a z důvodu, že jsem-li na něco zvyklý, na tak dlouhé akci není radno experimentovat. Na kolo tak putovalo sedlo Prologo Scratch s karbonovými lyžinami a červeným pruhem po boku. Celou dobu pohodlné. Červenou sedlovku Ovation s průměrem 27,2 mm jsem zasunul přes extra dlouhou 13cm redukci od Zoomu. Sedlovka je to krásná a díky oválnému profilu po celé délce také lehoučká. Představec jsem „protáhnul“ z 90 na 100 mm, je to Easton EA90, prostě krásně červený. Karbonová řídítka tchajwanské produkce byla už na Focusu a rozumíme si spolu po stránce úhlů i šířky. U gripů jsem se po spoustě testů dostal od originálů, přes silikony, až k pěnovým Force s lockem s větším průměrem cca 36 mm. Celá cesta s nimi byla v pohodě. I přes současnou nepopulárnost rohů jsem nasadil pogumované a možná i dost těžké BBB. Ale pohodlí rukou bylo při volbě prioritou.

Řazení doznalo je drobných úprav. Kazeta SLX byla nahrazena kazetou XT. Kotouče jsem nasadil Max 1, oba 160mm s červenými duralovým uašečem s plovoucí spojením s brzdou plochou. Při chladnutí lupou, ale brzdí skvěle, jsou lehké a červené! K červeným doplňkům mne inspirovaly niple a červená pozvedla černého elegána k veselejším úrovním. Originál řetěz FSA jsem nahradil na první půlku závodu řetězem Taya Deca 101, který mě letos příjemně překvapil a po 850 km vykazoval opotřebení dle měrky jen asi do poloviny. Na druhou polovinu jsem měl připravený řetěz stejné značky, ale v provedení s povrchovou úpravou Diamant pro větší odolnost a s odlehčovacími otvory. I přes podstatně vlhčí druhou část závodu řetěz vykázal na měrce opotřebení cca 1/4. Žádné přetržení, jen občasné mazání, prostě bezprobémový komponent. V kolech jsem vyměnil jedno zadní ložisko za SKF a ostatní jsem nechal originál. Ve šlapacím středu, kde to hodně trpí a už jsem dříve jedno vyměňoval, jsem dal obě SKF.

14 dní po závodě při rozborce jsem zjistil, že jedno přední ložisko a jedno zadní nejeví ochotu se otáčet. Šlapák byl OK. Spodní ložisko hlavového složení bylo obalené špínou a úplně mrtvé. Vidlice Reba, snad z důvodu použití blatníčku pod můstek vidlice, jenž chránil i nohy z boku proti přívalu bláta, vypadala uvnitř velmi slušně. Výplety potřebovaly jen běžné docentrování.

Nejvíce radosti mi udělala volba gum – Mitas Scylla 29×2,25“ v provedení Textra. Jedou, letí, jsou pohodlné a přes nízký dezén drží i v blátě. Měl jsem jediný defekt. V Čechách u JZD na asfaltu jsem píchl zadní, ale po chvíli ostřikování mých lýtek mlíkem se díra zacelila a já jsem po čase jen dofoukal. V polovině na 500 mílích jsem měnil zadní gumu, měl jsem ji tam připravenou, a protože je to měkčí směs, tak byla asi z 70 % ojetá. S novou jsem měl větší jistotu do deštivého počasí. Starou gumu jsem přenechal soupeři, jenž měl svůj Continental úplně přeřízlý. Ještě na ní dojel do cíle na 4. místě.

Na rámu jsem provedl drobnou úpravu montáží třetí sady závitových vložek na košík do spodní rámové trubky zespodu. Tam jsem umístil láhev naplněnou duší, nářadím a drobnými díly a přitáhl klipsnovým řemínkem k rámu. V celku jsem byl s kolem velmi spokojen a opotřebení je úměrné kilometrům a náročnosti závodu. Před mílemi mělo kolo najeto cca 800 km.

Ondřej Semerád

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu