Příprava závodníků na 1000Miles

23.6.2015
<p>V neděli 5. července 2015 v 15.00 hodin odstartuje v Nové Sedlici na Slovensku extrémní ultramaraton bez zajištění ISOMA 1000 Miles Adventure.</p>

Jak směrují závodníci svoji přípravu na závod, na to jsme se zeptali některých z nich. Vyzpovídali jsme handicapovaného Ríšu Štěpánka, tandemistu Milana Panzera, paraglidistu Honzu Škrabálka, bývalého profesionálního boxera Fera Kasaniče, původně cyklistu, nyní koloběžkáře Láďu Barneta, čtyřnásobného chodce, nyní také koloběžkáře Petra Ozogána a vítěze ročníku 2013 Honzu Tyxu. Ochotně se zapojil i úplný nováček letošního závodu Michal Ozogán.

Ríša Štěpánek se chystá na tento závod již potřetí. Dvakrát absolvoval závod na speciálně upraveném horském kole pro jednu ruku, neboť v roce 1999 přišel při autonehodě o celou levou paži. V letošním ročníku se pouští do další výzvy – překonat 1000 mílí v kategorii chodec/běžec.

Ríšo, jak probíhá Tvoje příprava na závod?

Ríša: „Chodím a učím tělo, že to bude bolet. Řeším výbavu – oblečení, boty, doplňky tak, aby vše bylo podle mých představ a doufám, že vydrží celou dlouhou cestu.

Na startu se objeví letos poprvé účastníci na tandemovém kole Milan Panzer a Lukáš Kopecký. Na naše zvídavé otázky odpovídal Milan Panzer.

Milane, proč jste se rozhodli s Lukášem absolvovat závod na tandemovém kole? A jak probíhá příprava na závod? Čeho se obáváš a na co se těšíš?

Milan: „Na tandemu jezdíme už nějaký pátek a rádi bychom posunuli naše zkušenosti o kus dál. Příprava probíhá klasicky. V zimě běh a běžky, když je počasí, tak hurá na kolo. Mimo to posilování horních partií. Já osobně mám v současné době najeto asi 3 000 km na sólo kole, asi 250 km na tandemu a zhruba 7 000 kliků. Obávám se nepřízně počasí a zakousnutého vlka v sedacích partiích. Těším se na západy slunce, bezstarostnost závodu, rád bych spatřil medvěda, samozřejmě na bezpečnou vzdálenost.

Nováčkem závodu, který se zúčastní mimo startovní listinu, je paraglidista Honza Škrabálek, extrémní sportovec, který kromě potápění, seskoků s padákem nebo maratonových běhů zasvětil svůj život hlavně paraglidingu. Zeptali jsme se: Honzo, co Tě vedlo k účasti na tomto extrémním ultramaratonu? Jak probíhá Tvoje příprava na závod? Čeho se obáváš a na co se naopak těšíš?

Honza: „Protože jsme s Honzou Kopkou stejně sportovně postiženi, jeho nabídka účasti na závodě 1000 Miles se pro mě stala výzvou. Zatím sháním informace o letových terénech, koridorech a místech, kde se dá bezpečně přistát. Pro jistotu se snažím běhat a jinak trénovat nohy pro případ delších pochodů. Obávám se počasí, které nemohu ovlivnit, ale které je důležité pro úspěšné létání. Těším se na dobrodružství a poznávání nových lidí a míst.

Dalším v řadě závodníků je bývalý slovenský profesionální boxer Fero Kasanič. K prvnímu startu v loňském roce ho vedla skutečnost, že přestal profesionálně boxovat a chtěl stále zůstat kolem extrémního sportu, takže vlastně výzva a zvědavost, co dokáže na horském kole, které předtím nikdy ani neměl.

Zeptali jsme se: Fero, co Tě vedlo k opětovné účasti v ultramaratonu, když jsi po loňském ročníku chtěl prodat kolo? Jak probíhá Tvoje příprava na závod? Čeho se obáváš a na co se naopak těšíš?

Fero: „Extrém, túžba po nových zážitkoch a plán ako to urobiť za kratší čas. Pripravujem sa sporadicky.Ak mám trochu času počas týždňa, tak vybehnem na trasu do lesa, ktorá má 15 km (cca 3× do týždňa) a cez víkend jedna dlhšia trasa po lese okolo 70 km. Obávam sa technických problémov lebo stále eště som v oprave biku amatér. Těším sa na všetko počas závodu, na nových priateľov, stretnutia, zážitky.“

Láďa Barnet – původně cyklista – startuje letos v kategorii koloběžka. Ládi jsme se zeptali: Láďo, proč jsi změnil kategorii a co od této změny očekáváš?

Láďa: „Na kole jsem se zúčastnil už třikrát. Protože nemám na lepší výkon, zvolil jsem jinou kategorii. Očekávám daleko větší utrpení a sáhnutí si ještě hlouběji, tím pádem ještě intenzivnější zážitky. Těším se na atmosféru závodu, kámoše a vypláchnutí mozku. Netěším se na eventuální chvíli, kdy bych musel ze zdravotních důvodů odstoupit.

Jan Tyxa v roce 2013 vyhrál 1000 mil, v roce 2014 dojel pouze krátkou trasu. Zeptali jsme se ho, jaké má ambice pro letošní ročník, čeho se obává a na co se těší.

Honza: „Dlouho jsem přemýšlel, co vše by se muselo stát, abych letos nevyhrál. A na nic jsem nepřišel. Bojím se jen kopřiv a komárů. Těším se hlavně na medvěda, že si vysypu z hlavy starosti a zbytečnosti a na jízdu v noci.

Ostříleným vlkem závodu je Petr Ozogán. Jako jeden ze dvou letošních účastníků startoval zatím každý rok, poprvé tedy v roce 2011, a vždy v kategorii chodec/běžec. Teprve loni došel až do úplného konce závodu, ale v cíli si řekl, že už nikdy nepůjde. Dle jeho slov možná ze zbabělosti zvolil pro letošní ročník koloběžku (dětskou, z bazaru, kterou mu kamarád upravil). Zeptali jsme se, co od této změny očekává a na co se těší a netěší.

Petr: „Možná budu tentokrát rychlejší než pěšák, možná budu pomalejší, to netuším. Hlavně to bude pro mě velká změna a zažiju si plno nových situací. Koloběžku jsem si pořídil pouhých 36 dní před startem, takže nemám dostatečně natrénováno. Zatím se spíše učím přehazovat nohy na stupátku. Možná, že mé chodecké zkušenosti mohou být pro mě výhodou, když koloběžku potáhnu občas na zádech. Těším se hlavně na změnu, i když se té změny současně i bojím. A jestli by mě to bavilo jít znovu pěšky? Nejspíš až tak moc ne.

V kategorii horských kol startuje letos jako úplný nováček i Petrův syn Michal Ozogán. Kolo si koupil v dubnu. Jeho přístup k mílím je hodně pozitivní. Chyby v ježdění prý už vychytal, zbývá mu už jen sehnat návod jak přenocovat v lese a utéct medvědovi. Upadlé věci z kola se prý pokusí přilepit zpátky silou vůle.

Popřejme všem závodníkům hodně síly, optimismu a pevné vůle při úspěšném zdolávání letošních mílí. Foto: Ondřej Pražák, Petr Ozogan, Tomáš Zamec, Vít Huspenina

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu