Úvod » Zprávy » Hlavní zprávy » V Chuchli se prášilo za koly reprezentantů, hobíků i dětí
Hlavní zprávy

V Chuchli se prášilo za koly reprezentantů, hobíků i dětí

„Karlštejn“ je jedním z velmi oblíbených závodů seriálu a proto se i v letošním roce celkový počet závodníků přiblížil k číslovce 1800. Popsáno bylo už hodně stránek o tom, jak bývají nepražští účastníci překvapení, jak krásná je příroda v těsném okolí největšího českého města, ba dokonce přímo v něm. Druhým pozitivem je i možnost rozvinout areál ve skutečně velkorysém areálu chuchelského závodiště; své místo zde mají jako obvykle dětské závody na tratích, které nikomu nepřekážejí a rodiče mají skvělý přehled. No a pak je tu také faktor počasí. Stejně jako v minulém roce slunce svými paprsky nešetřilo, trať byla pěkně suchá, pekelně rychlá a při sprintu se již tradičně pěkně prášilo, ještě teď mnohým určitě skřípě prach mezi zuby.

Velkým bonusem pro diváky i aktivní cyklisty byla účast nedávné zlaté medailistky z evropského a bronzové ze světového šampionátu v XCM Terezy Huříkové (Specialized Racing). Tereza přijela ale nejen na podpisovou akci, ale hlavně si zazávodit. A jako jedna z nejlepších světových maratonkyň se rozhodně nenechala zahanbit. Na nejdelší trati obsadila v celkovém pořadí famózní 34. místo a mezi ženami vládla drtivým způsobem, když druhé Anně Šmídové (Nilfisk ALTO pro cycling team) nadělila více než jedenáct minut. Využili jsme chvilky v průběhu podpisové akce, abychom se Terezy zeptali na její pocity ze závodu a další plány. „Dneska se mi to moc líbilo! Jednak se mi docela podařil start a trať byla pěkná, přesně co jsem potřebovala. Mám za sebou soustředění v Livignu, jezdila jsem hodně intenzity, ale závod je závod. Když jsem vyjela i poslední prudké stoupání v Radotíně, fakt mě to potěšilo. Po neděli odlétám do Kanady a USA na světové poháry, tohle byla příprava, která mi přesně sedla.“ Mužský závod z pohledu boje o pódium přinesl mnohem dramatičtější momenty, bohužel nejen takové, jaké bychom si přáli vidět. O popis boje na trati jsme požádali toho nejpovolanějšího; dnešního vítěze Honzu Škarnitzla (Sram Rubena Trek), který maraton shodně jako Tereza pojal jako poslední intenzivní test před odletem na svěťáky. Řekl nám následující: „Jako obvykle vypálil po startu do čela Matouš Ulman (Česká spořitelna Specialized) a díky tomu se vytvořila malá skupinka, kde kromě mě a Boudy (Pavel Boudný ) byl ještě Honza Fojtík (Symbio+ Cannondale) a Honza Strož (Author CS IVAR Team). Ale hned ve druhém sjezdu v lesní pasáži došlo k tomu, že Strožík měl ošklivý pád na těch muldách v lese, pak následoval brod a pokračovali jsme vlastně ve třech, se mnou kluci ze „spořky“. Matouš měl pomalý defekt, ale naštěstí byl ve vhodnou chvíli k dispozici jeho servis, takže kolo vyměnil a jeli jsme dál. Vlastně nikdo neměl nějakou výraznou převahu, takže jsme takhle dojeli až do cílového prostoru. Já tam byl první v těch vlásenkách pod tribunou v písku, no a od toho se odvinulo moje těsné vítězství.“ Honzy jsme se ještě zeptali, co říká na trať. „Díky suchému povrchu to bylo hrozně rychlé, ve sjezdech snad až moc. Tak jako na většině KPŽ maratonů v závěru trochu ovlivňovali závod pomalejší závodníci z kratších tras, ale chápu, že jedeme v seriálu, který je primárně určen pro veřejnost. Jinak super, jako příprava pro mě úplně bezvadné.“ Jenom podotkněme, že závodníků z kratších tras bylo přes 550 a dětských závodníků necelé 400!

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře