Úvod » Zprávy » Hlavní zprávy » MEGAVALANCHE aneb zážitek na celý život
Hlavní zprávy

MEGAVALANCHE aneb zážitek na celý život

Většina z vás si možná položí otázku: MEGA co? Megavalanche je extrémní hromadný závod na horských kolech, kdy v hlavním závodě jedete okolo jedné hodiny z kopce dolů společně s dalšími 300 závodníky.

Celkově se závodu účastní kolem 2000 jezdců z celého světa, začíná se na ledovci v teplotách kolem nuly a po zdolání 2500 výškových metrů dorazíte do údolí, kde jsou teploty o 20 stupňů vyšší. Cestou se srážíte s dalšími soupeři, strkáte do sebe na skalách, kamenech, mezi stromy a častokrát i ve velkých rychlostech. Nad vámi krouží vrtulník, který vše natáčí. Zajímavých sjezdů z kopce je spousta, ale závod, kdy vás nahání dalších 300 bikerů a každý chce být dole co nejrychleji, je prostě jedinečný. Zážitky získáte na celý život a dlouho na to budete vzpomínat a tuto zkušenost všem kolem sebe vyprávět. Už jen to, že začínáte na prudké sjezdovce, kde se při ideálních podmínkách hravě dostanete na rychlost kolem 70–80 km/h! A tím to zdaleka nekončí. Každý metr si užijete, a za každou zatáčkou vás čeká něco nového a zajímavého. Někdy to ale může být závod opravdu za trest, jako tomu bylo například letošní rok. Když počasí nepřeje, je to boj o to větší. Letos nám pořád pršelo a trať to pořádně schytala. Sice na závod vylezlo slunko, ale to bylo ještě horší. Bláto ztuhlo a uprostřed tratě nastalo to, co nikdo nečekal. Kola se začala obalovat blátem tak, že se netočilo ani přední, ani zadní, hmotnost kola vzrostla dvoj- až trojnásobně a dostavila se totální bezmoc. Jet nešlo, tlačit kolo taky ne a nést kolo člověk vydržel asi 20 metrů, potom padl vyčerpáním… Ale zase, byl to zážitek, byl to boj a do cíle jsme dojeli. A teď na to jen v dobrém vzpomínáme a hlavou se nám line myšlenka, jestli se do toho pustit znovu. Ale vlastně proč ne? Vždyť to byla sranda. Takže jen trochu více potrénovat a příští rok vzhůru do Alpe d´Huez znovu. Nedokážu si představit, že by to mohlo být horší než letos. Anebo ano? Snad ne, letos to fakt stačilo, 1:17 hod. trápení bylo až až… Nejlepším Čechem se nakonec stal Kamil Tatarkovič (40. místo) a těsně za ním dojel Pavel Čep (42. místo). V ženské kategorii se nejlépe umístila Lucie Bohuslavová na 23. místě a těsně za ní při své premiéře dojela Jana Horáková na 24. místě. Ano, čtete správně, tyto závody jezdí i holky, a ne málo. Letos jich bylo něco přes 50 a každá se do toho vrhla po hlavě. Jednou z českých bikerek byla i bývalá mistryně světa ve fourcrossu a olympionička z Pekingu 2008 v BMX Jana Horáková (Commencal FDF Team), která závod okomentovala takto: „Myšlenku na Megavalanche jsem měla v hlavě dlouho. Závod se mi líbil. Když konečně mám celoodpružené kolo a neměla jsem povinnost závodit, tak jsem myšlenku zrealizovala. Navíc jsem jela s Kamilem Tatarkovičem, který má spoustu zkušeností a na Megavalanche již byl. Co víc si přát. Před Megavalanche jsme jeli ještě na pár dní do Verbier si zajezdit v místním bikeparku. Bohužel jsem do Švýcarska přijela nemocná a nemoc se mě nepustila až doteď. Takže jsem před megou vůbec na kole neseděla a spíše ležela v posteli. Ve čtvrtek jsem se zmátořila ke dvěma tréninkovým jízdám, ale jen horní skalnaté pasáže. V kvaldě jsem cvakla hned v úvodu, takže celou trať jsem si projela až v samotném závodě. Z akce jsem nadšená. Myšlenka se mi líbí. Hlavně se mi tam líbí lidi, kteří ani na kole neumí pořádně jezdit a prostě do toho jdou za všech okolností. To je prostě neskutečný. Rozhodně mega má u mě palec nahoru. Měla jsem smůlu, že jsem zrovna zažila ročník, kdy nevyšlo počasí a závod byl hodně na morál. Hodinu se plácat v bahně, kdy člověk nic nevidí a připadá si, že na kole nikdy neseděl. Na megu se chci vrátit a zažít za sucha. To musí být jiný level.“ (kk)

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře