Úvod » Zprávy » Bleskovky » Siesta na Tenerife
Bleskovky

Siesta na Tenerife

Už jsou tomu čtyři roky, co jsem poprvé zavítal na trénink na Kanárské ostrovy, konkrétně na ostrov Tenerife. Tenkrát mě toto místo hodně nadchlo, ale okolnosti tomu nebyly nakloněny, abych tam zavítal dříve než letos. Opět jsem se utvrdil, že to je opravdu skvělá lokalita pro zimní trénink, hlavně pro jízdu z kopce, ať už se bavíme o sjezdu, freeridu nebo all mountain ježdění.

Společně s mým kamarádem Čárysem jsme se vydali do města Puerto de la Cruz, což se stalo po dobu deseti dnů naší základnou. Hotel přímo u moře, polopenze a teploty kolem 20–25 stupňů tvořily parádní zázemí pro každodenní ježdění. S sebou jsme si oba vzali freeridová kola plus samozřejmě další nezbytné věci na trénování. Na letišti jsme si vyzvedli zamluvené auto, díky kterému jsme mohli cestovat po ostrově bez jakéhokoliv omezení.
Na Tenerife se nachází nejvyšší hora Španělska, Pico del Teide (přes 3700 m n. m.) a sjezd s freeridem tu rozhodně není cizí. Z Puerta každé ráno vyjíždí autobus do 2000 m n. m. (do místa El Portillo) a na sjezdaře tu narazíte skoro pokaždé. Přes týden jsme potkávali v autobuse kolem 5–10 jezdců, přes víkend nám bylo doporučeno autobusem nejezdit, protože je údajně problém se do něj vejít. O tom jsme se přesvědčili v den odjezdu, když jsme jeli autem kolem autobusové zastávky a viděli jsme snad přes 20 bikerů, kteří se nemohli dočkat vývozu na kopec. Ze zastávky El Portillo si už potom stačí jen vybrat jednu z několika drah směřujících k moři. Je však potřeba vědět, kde a jak je tu možné jezdit. Většina se totiž nachází v národním parku a ne všude se může na kolech! Drah jsme vyzkoušeli několik a každá nás nadchla. Ještě aby 30minut dlouhý sjezd bez zastávek někoho nenadchl. Údajně však lokálové mají stále několik trumfů v rukávech, a to v podobě tratí na jižní straně ostrova. Prý jsou delší a lepší. Jen stěží si to však dokážu představit, protože nám bohatě stačilo to, co jsme absolvovali nyní. Kromě sjezdů končících v Puertu jsme vyzkoušeli i jeden směřující na druhou stranu ostrova a končící v městečku se jménem Arafo. Místy se na této dráze jelo po lávovém prachu a člověk na tomto povrchu plaval úplně stejně jako na sněhu. Bylo to úžasné.
Dva dny jsme strávili i v místním bikeparku (www.bikeparktenerife.com). Nejedná se o žádné velké alpské středisko, ale ježdění je v parku super. Kluci tady mají postaveno okolo 4–5 tratí a každá je rozdílná. Najdete tu třeba i dřevěného „šneka”, wallride, několik skoků, dropů a dalších překážek. Kluci v parku jezdí na sjezďácích i hardtailech, ale podle mě je optimální kolo někde mezi, se zdvihy okolo 150 mm. Na kopec se vyváží menším náklaďákem, takže ani nemusíte tlačit. Na tomto místě je nejlepší to, že skáčete a jezdíte na kole a skoro všude kolem vás jsou kaktusy. Prostě paráda.
Předposlední den jsme se potkali se známýma z minula, se Zenem (majitel bikeparku) a Gumim, kteří se snaží o zlepšení bikování na Tenerife. Jejich současným projektem je vybudování zhruba šesti tratí (enduro, freeride, DH) v parku s názvem Anaga (Parque Rural de Anaga). Tratě mají údajně začínat na kopci Pico del Ingles a dojíždět by se mělo k moři do hlavního města ostrova, do Santa Cruz. Jejich realizaci mají kluci naplánovanou na letošní rok a už na Eurobiku by rádi prezentovali část svého díla. Přestože nám den začal opět dokonalým počasí, z ničeho nic se nám zatáhlo a poprvé za 10 dní se nám pokazilo počasí a zmokli jsme. Ale co, dole u moře už zase vykukovalo slunce a za hodinu jsme byli skoro suší.
Poslední den jsme si ještě udělali cestou na letiště vyhlídkovou jízdu přes kopec kolem vrcholu Pico del Teide a po pětihodinovém letu jsme se ocitli zase v české zimní realitě.
Kamil Tatarkovič
Foto: Kačka Kubaschová

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře