Úvod » Zprávy » Bleskovky » Rady pro správné huštění plášťů
Bleskovky

Rady pro správné huštění plášťů

Jak mám nahustit plášť, poraďte! Že tak banální úkon, jakým je huštění pláště, může vyvolávat otazníky, může být pro někoho překvapivé. Jenže on není až tak banální, navíc má správný tlak v plášti rozhodný vliv na jízdní vlastnosti kola.

JE DOBRÉ VĚDĚT, ŽE…
Vyšší tlak zbytečně snižuje komfort jízdy i přilnavost pláště, avšak nijak zásadně nesnižuje valivý odpor. Naopak dlouhodobé užívání nižších než doporučených tlaků může zkrátit životnost pláště. 

Na boku každého pláště vždy najdeme rozmezí doporučených tlaků, s nimiž konstruktéři pro provoz počítali. Uvedený interval však bývá poměrně široký a dává uživateli značné možnosti individuálního přístupu, tedy i chyb. Navíc především dosahování horní „povolené“ hranice má za následek zásadní nevyužití potenciálu pláště. V následujícím textu se pokusíme stručně nastínit, co vše při volbě správného tlaku zohlednit. 

Hmotnost jezdce 

Součet hmotností jezdce, kola, případně zavazadel je jedním z rozhodujících parametrů. Například u silničních plášťů vychází výrobci při doporučování správných hodnot pouze z tohoto čísla. Těžší jezdec si žádá vyšší tlak – v opačném případě se plášť více deformuje, čímž roste valivý odpor i riziko defektu procvaknutím. Například Michelin doporučuje 90 psi (6 barů) pro jezdce vážícího 50 kg a 115 psi (8 barů) pro 80 a více kilogramů. U Schwalbe odkazují pro 75 kg vážícího cyklistu a 23 mm široký plášť stejnou hodnotu (115 psi, 8 bar). 

Terén 

U MTB vstupuje do hry ještě typ terénu. Možná vás překvapí výsledky testů, které ukazují, že na většině podkladů valivý odpor s tlakem roste! Klesá pouze na silnici, ale jen velmi mírně. Pokud se tedy nechystáte výhradně na výlet po asfaltu, platí, že čím vyšší tlak použijete, tím namáhavěji se budete terénem pohybovat. (A také nebezpečněji, viz zmiňované snížení adheze, a méně komfortně.) Z tohoto hlediska lze pro jízdu v terénu jednoznačně doporučit velmi nízké tlaky okolo 30 psi (2 bary). Huštění přes 40 psi (zhruba 3 bary) nemá žádný přínos.

Jízdní styl 

Nižší tlak se projeví větším pohodlím, lepší přilnavostí a ovladatelností kola. Z tohoto důvodu jej preferují techničtí jezdci. Proti málo nafoukaným plášťům hovoří zvyšující se riziko defektů a nebezpečí poškození samotného ráfku. Tzv. procvaknutí duše hrozí nejen při zdolávání kamenitých technických pasáží, ale úplně stačí, když třeba při jízdě ve skupině najedete na kořen, aniž byste stačili nějak zareagovat prací s těžištěm. Z tohoto důvodu je vhodné při horší jezdecké technice nebo v závodních podmínkách foukat o trochu více, minimálně na 2−2,5 baru. 

Správné huštění pláště

Šíře a typ pláště 

Riziko defektů způsobených jezdeckou chybou při nízkém tlaku můžeme snížit použitím objemnějších (širších) plášťů, bezdušových plášťů nebo galusek. Objemný plášť se méně deformuje, jeho valivý odpor tak bývá menší (odborné studie říkají, že šíře 2,25“ je ve většině situací výhodnější než 2“) a při nájezdu na překážku nabízí více prostoru k pohlcení rázu. Proto také jsou širší pláště takřka nezbytné pro technické ježdění. Pro sportovní a závodní pojetí bikingu je nelimituje šíře, ale především s ní související hmotnost. U bezdušových plášťů (obecně mají nižší valivý odpor než běžná provedení) zase není při nájezdu na hranu co poškodit (tedy vyjma ráfku). To samé platí pro galusky. Jako zajímavost může posloužit příklad z cyklokrosu – zde závodníci preferují přilnavost do té míry, že v určitých podmínkách hustí své nepříliš široké galusky i výrazněji pod hodnotu 2 bary. 

Doporučení výrobce ráfku 

Vedle doporučení na plášti se někdy setkáváme i s limitními tlaky v případě ráfku. Platí to hlavně na silnici, kde jsou některé pláště konstruovány pro tlaky až okolo 150 psi (10 a více barů). To klade nemalé nároky na zpracování boků ráfku. Především u těch déle používaných může dojít k zeslabení stěny brzděním a k jejímu následnému odtržení. 

Karel Kuchler
Foto: Ondra Kinkor 

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře