Samozřejmě dřevo už nikdy nebude hlavním materiálem pro stavbu kol, označit jej nyní za okrajový je také přehnané – setkáme se s ním pouze kusově, u výtvorů z dílen designérů a tvůrců originálních strojů. S jedním z nich přinášíme rozhovor. Jako velmi stručný úvod k němu zmiňme několik technických informací.
Dřevo coby dostupný přírodní materiál má příznivé mechanické vlastnosti, které se mění s měnícím se směrem namáhání, jsou tedy anizotropní. Tuto vlastnost má dřevo společnou s uhlíkovými kompozity. Bohužel u dřeva se narozdíl od uměle vytvořených kompozitů nedá příliš operovat s určováním vlastností v daném směru. Největší nevýhodou tohoto materiálu je fakt, že je velice obtížné vyrobit z něj profily, jež by byly vhodné pro stavbu rámu jízdního kola. Proč ale něco obtížně vyrábět, když to zvládne příroda za nás! Stonky bambusu jsou v podstatě přírodou vytvořené trubky. Hlavní metodou spojování jednotlivých částí bambusových rámů je omotání spoje trubek buď bambusovým vláknem, či uhlíkovou tkaninou. Bambusové rámy profitují z pružnosti základního materiálu, rovněž únavová pevnost je na dobré úrovni. Nevýhodou může být o něco vyšší hmotnost rámu a obtížné zaručení požadovaných vlastností stavebního materiálu. Tolik na okraj jako zajímavost.
Jaroslav Novák, Rudolf
Hronza
Foto: archiv Arndta Menkeho
Rozhovor: Arndt Menke- Zumbrägel (30 let)
Designér na volné noze, zabývá se technickými produkty a tvarováním, žije a pracuje v Berlíně, držitel ocenění německého ministerstva pro rozvoj a technologie za jeden ze svých projektů, je mimo jiné autorem dřevěného kola pojmenovaného Woodway (na snímcích).
Řada designérů se především ve svých
diplomových pracích snaží o zcela jiný pohled na jízdní kolo. Je to
i váš případ, nebo je Woodway plně funkčním strojem?
„Samozřejmě je plně funkční. Jde o stylové fixie, kolo s pevným
převodem. Ale i já jsem kolo postavil jako součást diplomové práce.
Pracoval jsem jako umělecký truhlář a poté vystudoval průmyslový design
na Univerzitě umění v Berlíně. Nejsem sice inženýr, ale provedl jsem
řadu testů, než jsem získal důvěru v materiál a konstrukci
z něj.“
Proč ale zrovna dřevo, v době moderních
materiálů jako karbon, titan, ocel či hliník?
„V designu je dřevo většinou voleno pro optické, ale i hmatové
atributy. Avšak v současnosti jej i přes dlouhou tradici používá jen
velmi málo designérů. Ze zhruba 60 000 rozdílných dřevin po celém
světě bylo analyzováno jen okolo 10 000, co se jejich vlastností týká.
V průmyslu je používáno pouze zhruba 300 druhů, což ukazuje enormní
potenciál využití dřeva v nových aplikacích.“
Můžete přiblížit konstrukci vašeho kola? Jde
o obrobené dřevěné bloky, nebo o určitý druh kompozitu?
„Dřevo může být použito různě, ale klade specifické nároky. Pozornost
je nutné věnovat sesychání, ale také naopak bobtnání. Jde o anizotropní
materiál, ohled je potřeba brát na směr jeho vláken a podle toho s ním
pracovat. Já jsem vyvinul trubky sestávající z tenkých dřevěných
vrstev. Obtížné bylo především tvarování vrstev pod horkou vodou. Po
vysušení jsem je slepil voděodolným lepidlem, omotal je okolo vyjímatelné
formy a tlakem následně dodal tvar a zajistil jejich pevné spojení.“
Z jakého dřeva je rám zkonstruován? Bylo
důležité dobře jej vybrat z podobných důvodů, o nichž hovoří
stavitelé bambusových rámů, totiž že mezi jednotlivými druhy jsou
odchylky ovlivňující kvalitu celku?
„Určitě bylo nutné najít správný materiál. Trubky mého kola jsou
vyrobeny z pomalu rostoucí borovice, což je důležité pro sílu a odolnost
dřeva. Pro stavbu mnoha větroňů, kluzáků a lehkých letadel je užívána
jako konstrukční materiál právě borovice. Jako ochrannou vrstvu jsem
v závěru přidal tvrdý jasan.“
A obrana proti nepřízni počasí?
„Ano, použil jsem voděodolné lepidlo a impregnaci, ale já preferuji pro
jízdu na kole slunce…“
Zajímavá je i konstrukce vzpěr zadní stavby,
kde je patrných více vrstev. Planžetami jste „programoval“ vlastnosti
rámu?
„Vzpěry jsou poměrně pracně složeny z jasanových planžet.
S programováním vlastností máte pravdu – rám by díky konstrukci měl
být pevný a přitom komfortní. Postavil jsem jej samozřejmě tak, abych
pohodlí nejlépe odpovídalo mé hmotnosti. To je samozřejmě nadsázka, ale
vycházel jsem z konkrétních hodnot, což by bylo možné při stavbě na
zakázku.“
Jaká je hmotnost rámu?
„Zhruba 2,3 kilogramu. Myslím, že není nereálné postavit takovýto rám,
který by vážil 1,6–1,8 kg, neměl jsem ale dostatek času pro potřebné
testování.“
Ze dřeva je rám, ale i řídítka. Ještě něco
dalšího?
„Ne, nejsem až takový fetišista… Na rámu najdete také hliníkové
díly, protože dřevo má přece jen dané technické limity. Hovořím
například o zadní vidlici a středovém pouzdře, které je lepší a
snazší udělat z kovu.“
Jaké výhody vlastně může přinést dřevo
coby materiál rámu? Je to jen design, originalita, nebo něco víc?
„To je dobrá otázka. Co si myslíte vy?“
Ekologie?
„Přesně! Myslím, že odpovědnost nás designérů za ochranu životního
prostředí a dopad našich produktů na něj roste. Dřevěný rám je
k přírodě samozřejmě mnohem vlídnější než kov, či dokonce kompozit.
Ale pro dřevo hovoří také některé technické vlastnosti. Myslím, že
Woodway je příklad užití tradičního materiálu v moderní
podobě.“
Kdybych vám řekl, abyste ocenil Woodway, jakou
částku byste uvedl? Předpokládám, že nechystáte sériovou produkci, že
jde o jeden exemplář.
„Ano, máte pravdu – ani bych kola za současného stavu nemohl prodávat,
jsem designér, nemohu dát absolutní garanci. A cena? Nebyla by vůbec
nízká. Na jedné straně stojí dostupný materiál, na druhé však titěrná
práce. Postavil jsem jediný exemplář, pro sebe, neřeknu tedy přesnou cenu,
ale současná pojistka je na 8000 eur.“
Plánujete nějaký další podobný výlet mezi
neobvyklé materiály pro stavbu kola?
„Samozřejmě, ale v současnosti si užívám hlavně ježdění a musím si
vydělat nějaké peníze.“
Děkuji za rozhovor.
Rudolf Hronza
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT