Cyklisté, kteří odpovídali na otázky v našem dotazníku, jsou většinou zkušení cyklisté. Během Týdne mobility najeli v průměru 129 km, většina z nich přitom jezdí celoročně a říká, že jízda na kole po Plzni je bezpečná, když víte, kudy jet. Tito cyklisté jezdí na kole nejčastěji za sportem, většina z nich jezdí na kole i na nákupy, na úřady nebo do banky.
Dotazník letos zkoumal i jejich zvyky a problémy při používání kola ve městě. Již tradišně uvádějí cyklisté jako překážku propoužívání kola bezpečnost. A to jak svoji, tak svého kola. Postrádají ve městě dostatek kvalitních cyklostojanů zejména u obchodů, nákupních center, úřadů či bank. Na druhé straně většina z nich používá jen tenké lanové zámky do průměru 1 cm, které zloděj snadno překoná a většina pojišťoven je tak ani neuznává jako dostatečnou překážku.
Další zjištění se týká jízdy na kole v místech, kde nelze (většinou z důvodu nedostatku prostoru) vybudovat samostanou cyklostezku mimo komunikaci. Na otázku:
V místech, kde nelze vybudovat samostatnou cyklostezku, ale jen cyklistický pruh v hlavním dopravním prostoru, tj. samostatný piktogramem kola označený cyklistický pruh u pravé krajnice frekventované komunikace, byste
- Ο jezdili výrazně kratší cestou po této komunikaci i bez pruhů pro cyklisty
- Ο jezdili výrazně kratší cestou po této komunikaci v pruhu pro cyklisty
- Ο objížděli frekventovaný úsek po delší, ale bezpečnější trase
většina cyklistů a cyklistek (80%) uvedla druhou variantu, tedy že by raději jezdili po výrazně kratší trase v cyklopruhu ve frekventované komunikaci, než tento úsek objížděli po bezpečnější a delší trase. Přestože v Praze, Brně i dalších městech ČR cyklopruhů v hlavním dopravním prostoru, tedy u pravé krajnice přímo ve vozovce, přibývá, v Plzni ještě žádný takový není.
(tz)
(zdroj: Plzeňskem na kole)
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT